Enviwiki

Poplatky za znečišťování životního prostředí: Porovnání verzí

Stránka Diskuse

Poplatky za znečišťování životního prostředí (editovat)

Verze z 23. 5. 2016, 17:12

Přidáno 8 981 bajtů ,  23. 5. 2016
m
formátování
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m (formátování)
 
(Není zobrazeno 117 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
----
V současné době je otázka ochrany životního prostředí velmi aktuální a důležitá. Provádí se celá řada opatření na podporu a ochranu životního prostředí, její očištění a budování šetrného a ekonomického chování lidí k přírodě. Dnes lze jmenovat několik druhů nástrojů pro ochranu životního prostředí, které pomáhají uplatňovat šetrnější přístup k životnímu prostředí:<ref>Aktivní evropský občan [online]. 2001-2010 [cit. 2010-04-30]. Nástroje ochrany životního prostředí . Dostupné z WWW: http://www.cpkp.cz/evropskyobcan/manual/nastroje.htm</ref>


== '''Úvod'''  ==
*[[Normativní nástroje]] (právní, administrativní)
*[[Ekonomické nástroje]]
*[[Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí|Dobrovolné]] (měkké)
*[[Informační nástroje ochrany životního prostředí|Informační]]
*[[Institucionální nástroje ochrany životního prostředí|Institucionální]]


Existuje několik nástrojů pro ochranu životního prostředí, které pomáhají uplatňovat šetrnější přístup k životnímu prostředí. Je můžeme rozdělit na:<br>
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí v České republice ===


*Normativní (právní, administrativní)
Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[Nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">ŠAUER Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, Univerzita Karlova v Praze, 2007, ISBN: 978-80-87076-06-4</ref> Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za [[Znečišťování životního prostředí]] nebo za [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů|využívání přírodních zdrojů]] aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů. <ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN: 80-7007-985-4</ref>  
*'''Ekonomické nástroje'''
*Dobrovolné (měkké)
*Informační
*Institucionální<br>


Poplatky za zněčišťování životního prostředí patří mezi nejefektivnější ekonomické nástroje Statní politiky životního prostředí České republiky. Jsou to poplatky placené podle jednotlivých zákonů k ochraně životního prostředí a hlavně platby postihující znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví a životů lidí, zvířat a rostlinstva v důsledku lidské činnosti.<br>  
Každý znečišťovatel je povinen platit poplatky za znečišťování životního prostředí, které jsou úměrné množství emitovaných škodlivin. Poplatky za znečišťování životního prostředí patří mezi nejefektivnější [[Nástroje politiky životního prostředí|ekonomické nástroje státní politiky životního prostředí]] České republiky. Jsou to poplatky placené podle jednotlivých zákonů na ochranu životního prostředí a hlavně platby postihující znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví a život lidí, zvířat a rostlinstva v důsledku lidské činnosti. V případě překročení [[Emisní limit|emisních limitů]] platí znečišťovatel navíc ještě pokutu. Poplatky přispívá k promítnutí negativních [[Externality|externalit]] do nákladů původců. Poplatky naplňují zásadu „znečišťovatel platí“ a zároveň přispívají ke snižování množství škodlivin uvolňovaných do životního prostředí (nižší množství vypouštěných látek znamená nižší platbu).<ref>PARLAMENT. LexDATA. C.H.BECK [online]. 2002-2007 [cit. 2010-04-30]. Zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší). Dostupné z WWW:http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d40073a920?OpenDocument&amp;amp;amp;amp;</ref>


V České republice má používání poplatků za zněčišťování životního prostředí již dlouhou tradici. Například poplatky za znečistování ovzduší byly v České republice zavedeny již zákonem č.35/1967 sb., o opatřeních proti znečištování ovzduší.<br>  
V České republice má používání poplatků za znečišťování životního prostředí již dlouhou tradici. Například poplatky za znečišťování ovzduší byly v České republice zavedeny již zákonem č.35/1967 sb., o opatřeních proti [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečišťování ovzduší]].<ref>NEUŽIL, Ing. Martin . MŽP ČR [online].[cit. 2010-05-01]. Legislativa a životní prostředí. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/AA54B8AF1F813BD7C1256FC00040D54E/$file/e-0401.htm</ref>  


Každý znečišťovatel povinen platit poplatky za znečišťování životního prostředí, které jsou úměrné množství emitovaných škodlivin. V případě překročení emisních limitů, které bylo prokázáno orgány státní správy, platí znečišťovatel navíc ještě pokutu. Stanovení výše poplatků za znečišťování není snadná záležitost a opět by se mělo vycházet ze skutečných výrobních nákladů a dosahovaných zisků znečišťovatelů. Poplatky za znečišťování by měly být dostatečně vysoké, aby nutily znečišťovatele vybudovat a hlavně provozovat filtrační zařízení. Znečišťovatel může snížit produkci škodlivin i jinými prostředky, např. výměnou staré výrobní technologie za novou, která minimálně znečišťuje životní prostředí. Ekonomická efektivnost této metody (poplatky za znečišťování) je daleko vyšší než u předcházející metody (emisní limity), neboť za každé znečištění se platí. Stanovení správné výše poplatků je časově a finančně náročné.<br>
Poplatky za znečišťování by měly být dostatečně vysoké, aby nutily znečišťovatele vybudovat a hlavně provozovat filtrační zařízení. Stanovení výše poplatků za znečišťování není snadná záležitost a opět by se mělo vycházet ze skutečných výrobních nákladů a dosahovaných zisků znečišťovatelů.&nbsp; Znečišťovatel může snížit produkci škodlivin i jinými prostředky, např. výměnou staré výrobní technologie za novou, která znečišťuje životní prostředí jen minimálně.&nbsp;Stanovení správné výše poplatků je časově a finančně náročné. Ekonomická efektivnost metody poplatky za znečišťování je daleko vyšší než u metody emisní limity.  


Poplatky naplňují zásadu „znečišťovatel platí“ a zároveň přispívají ke snižování množství škodlivin uvolňovaných do životního prostředí (nižší množství vypouštěných látek znamená nižší platbu). Poplatky jsou tedy ekonomickým nástrojem na ochranu životního prostředí, který přispívá k promítnutí (alespoň částečnému) negativních externalit do nákladů původců. Od obecných daní se poplatky v ochraně životního prostředí liší zejména svým rozpočtovým určením, neboť výnos z těchto poplatků je používán buď na nápravu některých škod na životním prostředí (např. u úhrad podle horního zákona) nebo na podporu ekologicky příznivých projektů, a to zejména formou dotací a půjček ze Státního fondu životního prostředí. Druhy poplatků za znečišťování životního prostředí mohou byjsou následuijící:<br>
Od obecných daní se poplatky v ochraně životního prostředí liší zejména svým rozpočtovým určením, neboť výnos z těchto poplatků je používán buď na nápravu některých škod na životním prostředí (např. u úhrad podle horního zákona) nebo na podporu ekologicky příznivých projektů, a to zejména formou dotací a půjček ze [[Státní fond životního prostředí|Státního fondu životního prostředí]].


*V oblasti ochrany ovzduší jsou zavedeny poplatky za znečišťování ovzduší, které platí provozovatelé zdrojů znečišťování.  
Druhy poplatků za znečišťování životního prostředí mohou být následující:<ref>MŽP ČR [online]. 2008 [cit. 2010-05-01]. Poplatky. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/cz/poplatky</ref>
 
*V oblasti ochrany [[Portál:Ovzduší|ovzduší]] jsou zavedeny poplatky za znečišťování ovzduší, které platí provozovatelé zdrojů znečišťování.  
*Pro ochranu ozonové vrstvy země byl zaveden poplatek za výrobu a dovoz regulovaných látek, které poškozují ozonovou vrstvu a výrobků, které je obsahují.  
*Pro ochranu ozonové vrstvy země byl zaveden poplatek za výrobu a dovoz regulovaných látek, které poškozují ozonovou vrstvu a výrobků, které je obsahují.  
*K ochraně vod slouží platba za odebrané množství podzemní vody, poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních a platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí.  
*K ochraně vod slouží platba za odebrané množství podzemní vody, poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních a platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí.  
*V oblasti odpadů jsou zavedeny poplatky za uložení odpadů na skládky, poplatek za komunální odpad, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a registrační a evidenční poplatek podle zákona o obalech.
*V oblasti [[Odpady|odpadů]] jsou zavedeny poplatky za uložení odpadů na skládky, poplatek za komunální odpad, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a registrační a evidenční poplatek podle zákona o obalech.
 
<br>Každý znečišťovatel musí mít počet jednotek znečištění, který odpovídá množství emitovaných škodlivin. Orgány státní správy vydají pro každou oblast státu pouze omezený počet jednotek znečištění v závislosti na současné úrovni znečištění životního prostředí, a tím i jeho schopnosti rozptylovat a pohlcovat škodliviny. Jednotliví znečišťovatelé si pak kupují povolené jednotky znečištění ­ vzniká trh s povolenými jednotkami znečištění. Jejich počáteční cena je určena obdobně jako u poplatků za znečišťování orgány státní správy (první přiblížení ke skutečné ceně). Aktuální cena jednotek znečištění se řídí zákonem nabídky a poptávky. Např. výrobci, kteří používají moderní bezodpadové technologie, si nakoupí určité množství jednotek znečištění. Pro vlastní potřebu pak použijí pouze část a zbylou část prodají za vyšší cenu výrobcům, kteří používají zastaralé výrobní technologie produkující velké množství odpadů. Výše popsaný model zajišťuje vysokou efektivnost vložených prostředků, neboť výrazně snižuje náklady na chod orgánů státní správy, neboť trh si sám určí správnou cenu jednotky znečištění. <br>
 
<br>Základem ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí České republiky by měla být ekologická daňová reforma. Ekologická daňová reforma v České republice stále ještě nebyla zavedena do praxe, přestože se o ní hovoří už více než deset let.  


Od zavedení ekologické daňové reformy v České republice se očekává zejména snižování znečišťování životního prostředí a snížení čerpání přírodních zdrojů. Česká republika patří mezi ty evropské země, které produkují nejvíce oxidu uhličitého, který způsobuje globální změny podnebí. Vysoká produkce oxidu uhličitého je důsledkem spalování uhlí, ropy a zemního plynu v elektrárnách, autech, továrnách i jinde. Zdanění znečišťování životního prostředí průmysl motivuje k zavádění čistších technologií (technologií šetrnějších k životnímu prostředí) a k úsporám energie a surovin při výrobě.<br>  
Každý znečišťovatel musí mít počet jednotek znečištění, který odpovídá množství emitovaných škodlivin. Orgány státní správy vydají pro každou oblast státu pouze omezený počet jednotek znečištění v závislosti na současné úrovni znečištění životního prostředí, a tím i jeho schopnosti rozptylovat a pohlcovat škodliviny. Jednotliví znečišťovatelé si pak kupují povolené jednotky znečištění. Vzniká trh s povolenými jednotkami znečištění. Jejich počáteční cena je určena obdobně jako u poplatků za znečišťování orgány státní správy (první přiblížení ke skutečné ceně). Aktuální cena jednotek znečištění se řídí zákonem nabídky a poptávky. Např. výrobci, kteří používají moderní bezodpadové technologie, si nakoupí určité množství jednotek znečištění. Pro vlastní potřebu pak použijí pouze část a zbylou část prodají za vyšší cenu výrobcům, kteří používají zastaralé výrobní technologie produkující velké množství odpadů. Výše popsaný model zajišťuje vysokou efektivnost vložených prostředků, neboť výrazně snižuje náklady na chod orgánů státní správy, neboť trh si sám určí správnou cenu jednotky znečištění.<ref>NEUŽIL, Ing. Martin . Legislativa a životní prostředí [online]. [cit. 2010-05-01]. MŽP ČR. Dostupné z WWW: &amp;amp;amp;lt;http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/AA54B8AF1F813BD7C1256FC00040D54E/$file/e-0401.htm&amp;amp;amp;gt;</ref>


<br>
= Ovzduší  =


== Poplatky za znečišťování ovzduší § 19  ==
=== Poplatky za znečišťování ovzduší v České republice ===


Provozovatelé zvláště velkých, velkých, středních a malých stacionárních zdrojů platí poplatky za znečišťování ovzduší. O jejichž výši rozhoduje krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obecní úřad. Poplatky, jejichž výše nedosahuje 500 Kč, se nevyměří. Poplatkovým obdobím podle tohoto zákona je kalendářní rok.<br> Na běžný rok se platí poplatek zpravidla zálohově; výše záloh se stanoví podle skutečného množství znečišťujících látek za předcházející kalendářní rok.<br> Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.  
O výši poplatku [[Provozovatel|provozovatelů]] zvláště velkých a velkých [[Stacionární zdroj|stacionárních zdrojů]] podle tohoto zákonu&nbsp;č.86/2002 Sb,&nbsp;§ 19 rozhoduje krajský úřad a poplatek vybírá a vymáhá [[w:cs:Celní správa České republiky|Celní úřad]] příslušný podle místa stacionárního zdroje a v případě Prahy celní úřad příslušný podle sídla orgánu ochrany ovzduší na území hlavního města Prahy. Údaje na vyžádání poskytuje orgán kraje ministerstvu. Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Krajský úřad vede evidenci zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a evidenci vyměřených poplatků za znečišťování ovzduší.<br>O výši poplatku provozovatelů středních stacionárních zdrojů rozhodují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Poplatky vybírá a vymáhá celní úřad příslušný podle místa stacionárního zdroje a v případě Prahy celní úřad příslušný podle sídla orgánu ochrany ovzduší na území hlavního města Prahy. Tyto poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci středních stacionárních zdrojů a evidenci vyměřených poplatků za znečišťování ovzduší. <br>O výši poplatku provozovatelů malých stacionárních zdrojů rozhoduje a poplatek vybírá a vymáhá obecní úřad podle zvláštního právního předpisu. <br>Obecní úřad vede evidenci zpoplatněných malých stacionárních zdrojů a evidenci o vyměřených poplatcích za znečišťování ovzduší. Výnosy poplatků jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí. Nevyměří se poplatky, jejichž výše nedosahuje 500 Kč a poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Poplatek se platí zpravidla zálohově.<ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2008 [cit. 2010-04-30]. Platná legislativa. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/__c1256e7000424ac6.nsf/Categories?OpenView&amp;amp;amp;amp;Start=1&amp;amp;amp;amp;Count=30&amp;amp;amp;amp;Expand=4.3#4.3. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší</ref>


Sazby poplatků za znečišťující látky produkované zvláště velkými, velkými a středními stacionárními zdroji jsou:<br><br>  
*Sazby poplatků za znečišťující látky produkované zvláště velkými, velkými a středními stacionárními zdroji a způsob jejich výpočtů jsou uvedeny v příloze č. 1 zákonu č.86/2002 Sb o ochraně ovzduší:<br>


{| width="461" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style=""
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style="width: 304px; height: 261px;"
|-
|-
! scope="col" | Znečišťující látka <br>  
| Znečišťující látka <br>  
! scope="col" | Sazba (Kč/t) <br>
| valign="middle" align="center" | Sazba (Kč/t) <br>
|-
|-
| Tuhé znečišťující látky <br>  
| Tuhé znečišťující látky <br>  
| 3000<br>
| valign="middle" align="center" | 3000<br>
|-
|-
| Oxid siřičitý<br>  
| Oxid siřičitý<br>  
| 1000<br>
| valign="middle" align="center" | 1000<br>
|-
|-
| Oxidy dusíku<br>  
| Oxidy dusíku<br>  
| 800<br>
| valign="middle" align="center" | 800<br>
|-
|-
| Těkavé organické látky<br>  
| Těkavé organické látky<br>  
| 2000<br>
| valign="middle" align="center" | 2000<br>
|-
|-
| Těžké kovy a jejich sloučeniny<br>  
| Těžké kovy a jejich sloučeniny<br>  
| 20000<br>
| valign="middle" align="center" | 20000<br>
|-
|-
| Oxid uhelnatý<br>  
| Oxid uhelnatý<br>  
| 600<br>
| valign="middle" align="center" | 600<br>
|-
|-
| Amoniak<br>  
| Amoniak<br>  
| 1000<br>
| valign="middle" align="center" | 1000<br>
|-
|-
| Methan<br>  
| Methan<br>  
| 1000<br>
| valign="middle" align="center" | 1000<br>
|-
|-
| Polycyklické aromatické uhlovodíky<br>  
| Polycyklické aromatické uhlovodíky<br>  
| 20000<br>
| valign="middle" align="center" | 20000<br>
|}
|}


<br>
Nejvíc se platí za Těžké kovy a jejich sloučeniny, tuhé latky a polycyklické aromaticvké uhlovodíky.<br> <br>


Spalovací zdroj o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW včetně není předmětem poplatku za znečišťování ovzduší. Při tepelnev vykonu nad 50 kW provozovatel už je poviněn hradit poplatky podle těchto sazeb:<br><br>
*[[Spalovací zdroj]] jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW včetně není předmětem poplatku za znečišťování ovzduší. Při tepelném výkonu nad 50 kW provozovatel už je povinen hradit poplatky podle těchto sazeb:


{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style="width: 423px; height: 240px;"
{| width="411" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center"
|-
|-
! scope="col" | Palivo<br>  
| Palivo<br>  
! colspan="2" scope="col" | Rozmezí sazeb (Kč/rok)<br>
| colspan="2" | Rozmezí sazeb (Kč/rok)
|-
|-
| Jmenovitý tepelný výkon<br>  
| Jmenovitý tepelný výkon<br>  
| &nbsp; 50 -100 kW<br>  
| valign="middle" align="center" | 50 -100 kW<br>  
| &nbsp; 100 -200 kW<br>
| valign="middle" align="center" | 100 -200 kW<br>
|-
|-
| Topné oleje s obsahem síry do 0,2%<br>  
| Topné oleje s obsahem síry do 0,2%<br>  
| &nbsp; 1 000 - 1 500<br>  
| valign="middle" align="center" | 1 000 - 1 500<br>  
| &nbsp; 1 500 - 2 000<br>
| valign="middle" align="center" | 1 500 - 2 000<br>
|-
|-
| Topné oleje s obsahem síry do 1%<br>  
| Topné oleje s obsahem síry do 1%<br>  
| &nbsp; 1 500 - 2 500<br>  
| valign="middle" align="center" | 1 500 - 2 500<br>  
| &nbsp; 2 500 - 3 000<br>
| valign="middle" align="center" | 2 500 - 3 000<br>
|-
|-
| Jiná kapalná paliva a látky <br>  
| Jiná kapalná paliva a látky <br>  
| &nbsp; 6 000 - 8 000<br>  
| valign="middle" align="center" | 6 000 - 8 000<br>  
| &nbsp; 8 000 – 12 000<br>
| valign="middle" align="center" | 8 000 – 12 000<br>
|-
|-
| Černé uhlí<br>  
| Černé uhlí<br>  
| &nbsp; 1 500 - 2 000<br>  
| valign="middle" align="center" | 1 500 - 2 000<br>  
| &nbsp; 2 000 - 3 000<br>
| valign="middle" align="center" | 2 000 - 3 000<br>
|-
|-
| Hnědé uhlí, palivo z hnědého uhlí<br>  
| Hnědé uhlí, palivo z hnědého uhlí<br>  
| &nbsp; 2 500 - 4 000<br>  
| valign="middle" align="center" | 2 500 - 4 000<br>  
| &nbsp; 4 000 - 5 000<br>
| valign="middle" align="center" | 4 000 - 5 000<br>
|-
|-
| Hnědé uhlí energetické, lignit<br>  
| Hnědé uhlí energetické, lignit<br>  
| &nbsp; 4 000 - 6 000<br>  
| valign="middle" align="center" | 4 000 - 6 000<br>  
| &nbsp; 6 000 - 10 000<br>
| valign="middle" align="center" | 6 000 - 10 000<br>
|-
|-
| Uhelné kaly, proplástky<br>  
| Uhelné kaly, proplástky<br>  
| &nbsp;10 000-20 000<br>  
| valign="middle" align="center" | 10 000-20 000<br>  
| &nbsp;20 000 - 40 000<br>
| valign="middle" align="center" | 20 000 - 40 000<br>
|}
|}


<br>  
<br>  


<br>  
= Voda  =
 
=== Poplatky za odebrané množství podzemní vody===
 
Odběratel je za podmínek stanovených zákonem č.254/2001 Sb, podle&nbsp;§ 88 povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. <br>Poplatek za odebrané množství podzemní vody platí ten, kdo má povolení k odběru podzemní vody. Plátce je povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m³ jsou uvedeny v příloze č. 2. tomuto zákonu o vodách. <br>Poplatek se neplatí za: <br>
 
*skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6000m³ za kalendářní rok,
*menší nebo rovný 500m³ v každém měsíci kalendářního roku,
*odběry povolené k účelu získání tepelné energie,
*odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod,
*odběry vody ke snižování jejich hladiny,
*odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.


== Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových § 89  ==
Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.<br>Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat [[Poplatkové hlášení|poplatkové hlášení]], ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej [[w:cs:Česká inspekce životního prostředí|České inspekci životního prostředí]] do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví [[Ministerstvo životního prostředí ČR]] ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.<br>Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m³.<br>Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí [[Poplatkové přiznání|poplatkové přiznání]] za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.<br>Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m³. Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.<ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2008 [cit. 2010-04-30]. Platná legislativa. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/__c1256e7000424ac6.nsf/Categories?OpenView&amp;amp;amp;amp;Start=1&amp;amp;amp;amp;Count=30&amp;amp;amp;amp;Expand=2.3#2.3. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách</ref>


Znečišťovatel je za podmínek stanovených v tomto zákoně povinen platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod. Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.<br>
=== Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových ===


Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m 3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m 3 v každém měsíci kalendářního roku.<br>  
Znečišťovatel je za podmínek stanovených v tomto zákoně č.254/2001 Sb, podle&nbsp;§ 89 povinen platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod. Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.<br>Povinnost platit poplatky se nevztahuje na vypouštění:


Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.<br>


Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m 3.<br>Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu místně příslušnému sídlu nebo bydlišti odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek.<br><br> Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Oznámí České inspekci životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období.<br> <br>§ 90 - Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.  
*minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
*přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,  
*vod ze [[Sanační vrty|sanačních vrtů]],  
*odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.


Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění a to je podle těcho sazeb:<br><br>  
Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Oznámí České inspekci životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období.<br>Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a [[Koncentrační limit|koncentrační limit]] zpoplatnění a&nbsp;jsou uvedeny v příloze č. 2 zákonu č.254/2001 Sb o vodách:<br><br>  


{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style="width: 327px; height: 82px;"
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style="width: 319px; height: 83px;"
|-
|-
! scope="col" | Účel užití odebrané podzemní vody<br>  
| valign="top" align="left" | Účel užití odebrané podzemní vody<br>  
! scope="col" | Sazba v Kč/m3<br>
| valign="middle" align="center" | Sazba v Kč/m³<br>
|-
|-
| Pro zásobování pitnou vodou<br>  
| valign="top" align="left" | Pro zásobování pitnou vodou<br>  
| &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; 2<br>
| valign="middle" align="center" | 2<br>
|-
|-
| Pro ostatní užití<br>  
| valign="top" align="left" | Pro ostatní úžití<br>  
| &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; 3<br>
| valign="middle" align="center" | 3<br>
|}
|}


<br>
Znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m³.<br>Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m³.<br>Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě.<br>Česká inspekce životního prostředí stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku.<ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2008 [cit. 2010-04-30]. Platná legislativa. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/__c1256e7000424ac6.nsf/Categories?OpenView&amp;amp;amp;amp;Start=1&amp;amp;amp;amp;Count=30&amp;amp;amp;amp;Expand=2.3#2.3. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách</ref>  
 
Znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m 3.<br> Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m 3.<br> § 94<br>Poplatkové přiznání<br> Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě.<br> Česká inspekce životního prostředí stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. <br>§ 100<br>Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
 
Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný (§ 8) poplatek.<br> Platí se poplatek ve výši 3 500 Kč za kalendářní rok.


<br>
== Odpady  ==
=== Poplatky za uložení odpadů===


<br>
Podle zákona č.185/2001 §45 platí, že za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek. Dále platí, že poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky. Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec projektu určujícího nezbytné množství. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky.


== POPLATKY ZA ULOŽENÍ ODPADŮ  ==
Poplatek od původce vybírá provozovatel skládky při uložení odpadů na skládku. Provozovatel skládky potvrdí původci vybrání poplatku. Provozovatel skládky odvádí vybrané poplatky příjemci poplatku vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce a současně ho informuje o dlužných poplatcích. Pokud původce nezaplatil poplatek ve stanovené výši, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k provozování skládky, rozhodnutím na návrh příjemce poplatku.


Podle zákona § 45 platí, že za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek. Dále platí, že poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky. Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec projektu určujícího nezbytné množství. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky.  
Poplatek je v rozsahu stanoveném tímto zákonem příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu životního prostředí České republiky.


<br> § 46<br> Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka.  
Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku.<br>Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka.<br>Poplatky úrok z prodlení vymáhá příslušný správce daně podle katastrálního území, na kterém je skládka umístěna.<br>Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.<br>


Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka.  
Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka.


§ 48
*Výše sazby základní a rizikové složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k zákonu č.185/2001 Sb o odpadech.
*Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí.
*Odpady azbestu se zpoplatňují ve výši sazby za ukládání ostatních odpadů.


Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí. Základní - komunální + interní odpad<br> <br> Výše sazby základní složky poplatku:
Výše sazby základní složky poplatku podle prilohy č.6: <br>  


{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" style="width: 424px; height: 66px;"
{| width="412" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style=""
|-
|-
| <br>  
| Odpady<br>  
| &nbsp;&nbsp;&nbsp; 2002-2004  
| valign="middle" align="center" | 2002-2004<br>
| 2005 - 2006  
| valign="middle" align="center" | 2005 - 2006<br>
| 2007 - 2008  
| valign="middle" align="center" | 2007 - 2008<br>
| 2009 -
| valign="middle" align="center" | 2009 - <br>
|-
|-
| KO
| Komunální<br>
| 200  
| valign="middle" align="center" | 200<br>
| 300  
| valign="middle" align="center" | 300<br>
| 400  
| valign="middle" align="center" | 400<br>
| 500
| valign="middle" align="center" | 500<br>
|-
|-
| NO
| Nebezpečné<br>
| 1100  
| valign="middle" align="center" | 1100<br>
| 1200  
| valign="middle" align="center" | 1200<br>
| 1400  
| valign="middle" align="center" | 1400<br>
| 1700
| valign="middle" align="center" | 1700<br>
|}
|}


<br> <br> Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí.<br> <br> Výše sazby rizikové složky poplatku:  
Výše sazby rizikové složky poplatku: <br>


{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style="width: 423px; height: 45px;"
{| width="415" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style=""
|-
|-
| <br>  
| Odpady<br>  
| 2002 - 2004  
| valign="middle" align="center" | 2002 - 2004<br>
| 2005 - 2006  
| valign="middle" align="center" | 2005 - 2006<br>
| 2007 - 2008  
| valign="middle" align="center" | 2007 - 2008<br>
| 2009 -
| valign="middle" align="center" | 2009 - <br>
|-
|-
| NO
| Nebezpečné<br>
| 2000  
| valign="middle" align="center" | 2000 <br>
| 2500  
| valign="middle" align="center" | 2500<br>
| 3300  
| valign="middle" align="center" | 3300<br>
| 4500
| valign="middle" align="center" | 4500<br>
|}
|}


<br> <br> Odpady azbestu se zpoplatňují ve výši sazby za ukládání ostatních odpadů.<br>  
== Zdroje==
 
<references />


== '''Zdroje''' ==


----
{{Studenti VŠE}}
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/10052...18919“