Lesní pedagogika


Lesní pedagogika je metoda vzdělávání a vyučování praktikovaná zpravidla v prostředí lesa. Hledá principy fungování lesa ve vzájemných souvislostech a snaží se prostřednictvím aktivního prožitku předávat pojem trvalé udržitelnosti na příkladech z lesnictví. Vznikla z potřeby přiblížit modernímu člověku les, představit základní principy jeho fungování a nabídnout velké spektrum možností jeho využití. Lesní pedagogika je nejčastěji používaná ve školních vzdělávacích institucích, ale její cílovou skupinou jsou všechny věkové kategorie. Motto lesních pedagogů zní: „ O lese se učit v lese.“

HistorieEditovat

Lesní pedagogika vznikla původně v 60. letech 20. století v USA. Za jejího zakladatele je považován J. Ornell z Kalifornie. V Evropě se uchytila ve Švýcarsku a dále se od poloviny 80. let dostala do Německa a Rakouska. Začaly vznikat lesní mateřské školky (Waldkindergarten). Ty jsou charakteristické tím, že veškerý program se odehrává v lese a nemají zpravidla žádnou budovu. Dále vznikaly lesní školy, programy pro volný čas a zapojovali se i ochránci přírody.

Cíle lesní pedagogikyEditovat

1) Skrze přiblížení se člověka k přírodě a představení lesa jako životního prostoru, se snaží prohloubit aktivní zájem člověka o přírodu.

2) Ukázat lidem, jak moc zasahují do činností přírody, a snažit se o to, aby lidská činnost byla prováděna svědomitě.

3) Snažit se poznat, co všechno nám příroda poskytuje. Usiluje o pochopení lesnické práce a přiblížení správného hospodaření v lese.

Lesní pedagogika v ČREditovat

V současné době se i řada českých institucí zabývá lesní pedagogikou a poskytuje semináře a kurzy. Jsou to například Střední lesnická škola v Hranicích, Lesy hl. m. Prahy, Lesy České republiky a další.

Hodina lesní pedagogikyEditovat

V jejím rámci se provozují výchovné aktivity v lese. Les nabízí veliké množství využití pro aktivní poznávání a širokou paletu her: jejich cílem je naučit se základní principy fungování lesa, vidět les jako živý organismus, ze kterého není možné jen brát. Poznáváním lesa a uvědoměním si jeho křehké rovnováhy, kterou je možné snadno narušit, se vyvíjí pozitivní vztah k lesu a vlastnímu odpovědnému jednání.

ZdrojeEditovat

LiteraturaEditovat

  • Vančura, K. Jak na handicapy lesního pedagoga. Kouty nad Desnou, ÚZEL. 2008.
  • Prylová, L. Historie lesní pedagogiky z mezinárodního hlediska. Učebnice-příručka pro účastníky kurzu lesní pedagogiky v rámci projektu PAWS. Project 2004-2007.