Jachting na moři a životní prostředí
V dnešní době se rekreační jachting, stává stále více oblíbenou aktivitou a formou dovolené. Můžeme tedy říct, že jachting je jak sportem, tak životním stylem, který dokáže absolutně pohltit a lidé jsou schopni trávit i dlouhé měsíce na moři. V podstatě, se jedná o fenomén posledních let, až dekád.
Pokud by jsme si měli jachting definovat, mohli by jsme říci, že jachting je sport, který provozujeme na lodích (plachetnicích), které jako hnací sílu využívají vítr. Loď je dopravní prostředek, který je složen ze spousty technických zařízení a soustav, včetně soustavy sanitární, kam spadá rozvod vody a odvod fekálií.
MARPOL – Mezinárodní úmluva a prevenci znečištění z lodíEditovat
MARPOL je v podstatě zkratka pro znečištění moře (z angličtiny Marine pollution) a označuje se jí Mezinárodní úmluva pro prevenci znečištění životního prostředí z lodní dopravy, která se zabývá výhradně problematikou znečišťování moří lodním provozem. Dělí lodě na dvě skupiny, podle počtu osob na palubě, hranicí je 14 osob.
Základním kritériem stanovené úmluvou je, že každá jachta musí být vybavena kalovým tankem, v němž se shromažďují splašky a odpadní voda z lodi. Tyto tanky lze vyprazdňovat v přístavech na místech tomu určených a poté na moři, ve vzdálenosti od břehu, kterou stanovila úmluva. Pro další odpady platí:
- Plasty se do moře nesmí vyhazovat.
- Papírový a textilní odpad se smí vyhazovat mimo zvláštní oblasti a to ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil.
- Potravinový odpad se smí vyhazovat do moře ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil.
Úniky paliva, oleje a stokových vodEditovat
Stoková voda je odpadní voda vznikající ve strojovně a vypouštěná do moře, která může obsahovat palivo, olej a další toxické látky. Kromě toho, na místech určených pro doplnění paliva, která jsou k tomu oprávněna (z pravidla v přístavech), může docházet k únikům znečišťujících látek. Z hlediska rekreační plavby, není tento problém řešen ve větším rozsahu, dopad na životní prostředí je však viditelný a je třeba ho řešit.
Kotevní dopadyEditovat
O znečišťování moří lodní dopravou, má již společnost alespoň povědomí. O čem se ale téměř neví, je znečištění spojené s kotvením.
Pokud jde o rekreační plavby, kotvení je největším zásahem souvisejícím s člověkem. V závislosti na typu, tvaru a velikosti kotvy, délce a velikosti řetězů, mohou být silně poškozené chráněné mořské oblasti, jako jsou louky s mořskou trávou nebo korálové úskalí.[1]
Jachting nápomocný věděEditovat
Ocenění „Ocean Tribute Award“ získal ve vědecké kategorii výzkumný program, probíhající během závodu Volvo Ocean Race.
Ocenění „Ocean Tribute“ je iniciativa společnosti „boot Düsseldorf“, společně s partnery „the Prince Albert Foundation“ a „German Ocean Foundation“. Ocenění se uděluje sdružením a projektům, které se participují na ochraně oceánům.
Volvo Ocean Race je jedním z nejnáročnějších a také nejdelších závodů námořních jachet na světě. Během devítiměsíční plavby se posádky dostanou i do velmi odlehlých částí Země. V těchto oblastech je standardní vědecký výzkum mimořádně náročný, a ne-li nemožný, pak aspoň finančně velmi nákladný. Využít lodě, které těmito místy musejí tak jako tak proplout, k získávání vzorků pro vědecký výzkum, se tak ukázalo být velmi přínosným nápadem.
Sedm soutěžních jachet sbíralo prostřednictvím speciálních přístrojů informace pro vědecké účely. Týmy shromáždily nespočet důležitých meteorologických a oceánografických údajů, které pomohly lépe pochopit modely počasí, změny klimatu a míru znečištění oceánů mikroplasty. Data, která analyzoval institut pro oceánský výzkum GEOMAR sídlící v německém Kielu, byla vložena do databáze amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) coby ověřený zdroj informací k dalšímu užití. Další data z tohoto programu využila Světová meteorologická organizace (WMO) a Mezivládní oceánografická komise (IOC) spadající pod UNESCO.
Výsledek analýz je alarmující: 93 % ze sesbíraných vzorků obsahovalo částečky plastů. Výzkum tak jasně ukázal, jak moc rozsáhlé je globální znečištění světových vod mikroplasty.[2]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ CARREÑO, Arnau; LLORET, Josep. Environmental impacts of increasing leisure boating activity in Mediterranean coastal waters. Ocean & Coastal Management. 2021-08-01, roč. 209, s. 105693. Dostupné online [cit. 2022-06-30]. ISSN 0964-5691. DOI:10.1016/j.ocecoaman.2021.105693. (anglicky)
- ↑ Co mají společného sportovní jachting, automobilový průmysl a vědecký výzkum?. www.volvista.cz [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. (česky)
LiteraturaEditovat
- CUNLIFFE, Tom. The Complete Yachtmaster: Sailing, Seamanship and Navigation for the Modern Yacht Skipper 10th edition. [s.l.]: Bloomsbury Publishing 321 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4729-8297-1. (anglicky) Google-Books-ID: mz1AEAAAQBAJ.
- Učební skripta velitel námořní jachty C. [s.l.]: SEA Time
- INSTITUTE, Marine Conservation. Marine Conservation Institute. Marine Conservation Institute [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
