Zasněžování a životní prostředí

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Tématem článku zasněžování a životní prostředí jsou dopady tohoto fenoménu na životní prostředí v širších souvislostech. Umělé zasněžování je lidskou činností, která je vykonávána za účelem získání a udržení dostatku sněhu v lyžařských areálech po co nejdelší možnou dobu. Pro tuto činnost jsou využívána sněžná děla, která promícháním vody, vzduchu a případně aditiv vytvoří technický sníh.

Technologie výroby technického sněhu

Technický sníh se liší od sněhu přírodního hned z několika hledisek.

Zdroj vody

Zatímco u sněhu přírodního je zdrojem vody kondenzovaná voda z atmosféry, pro výrobu technického sněhu je využíváno povrchových a podpovrchových zdrojů, to znamená, že se jedná o vodu mineralizovanou. Minerály a další látky obsažené v technickém sněhu se po roztání sněhu dostávají do půdy, což může mít negativní dopady. K vytvoření 1 m3 umělého sněhu je třeba 250 až 500 litrů vody, což při jeho vrstvě 20 až 35 centimetrů představuje spotřebu 70 až 120 litrů na čtvereční metr (tedy 700 tisíc až 1 200 000 litrů na jeden hektar sjezdovky).

Hustota sněhu

Přírodní sníh nemá takovou hustotu jako sníh technický. Tento fakt má za následek rozdíl v hmotnosti sněhových vrstev, které leží na zemi. Větší hmotnost způsobuje vyšší tlak, a tedy i zhutňování povrchu. To následně omezuje možnost vsakování vody do povrchu. Tomuto faktu velmi pomáhá i mechanická úprava sjezdovek těžkými stroji. Povrch pravidelně vystavovaný takovým tlakům je náchylnější k erozi, není schopen pojmout dostatečné množství vody, což se projevuje zejména v období intenzivnějších dešťů, kdy srážky dopadající na povrch okamžitě odtékají a mohou tak způsobovat bleskové povodně.

Pomalé odtávání technického sněhu

Dopad zasněžování na životní prostředí

Umělé zasněžování vytváří velké množství dopadů. Zastánci zasněžování však argumentují zadržováním vody v krajině. Dalším argumentem je také potřebnost zasněžování z důvodů ekonomiky regionů a zaměstnanosti v něm.

Dopad na odtokový režim řek

Díky odběru velkého množství vody z toků v poměrně suché části roku (zimě) se velmi sníží průtok korytem takového toku. Koryta s malým průtokem mohou promrznout, což má za následek snížení schopnosti přežití některých živočichů v takovém korytě. Následně v poměrně deštivé části roku (jaro) dochází k odtávání sněhové pokrývky a tím zvýšení hladiny vody v těchto korytech. Odtokové režimy takových řek jsou potom značně narušené a vykazují velké rozdíly průtoku vody během jednotlivých měsíců. V současnosti probíhá diskuze o zlepšení situace skrze budování retenčních nádrží vybudovaných pro zasněžování. Bohužel v České republice se bude jednat o poměrně dlouhý proces, a to zejména z důvodů administrativního povolení vybudování takových nádrží na horách. Diskuse na toto téma se v letošním roce velmi zintenzivnila, a to z důvodu chystané reformy vodního zákona, protože v současnosti je odběr vody z vodních toků na zasněžování zdarma. Vodohospodáři by si však přáli zpoplatnění čerpání vody z tímto účelem.

Dopad na rostlinstvo

Umělé zasněžování má za následek nepřirozené prodloužení doby, po kterou je země pokryta sněhem. Toto prodloužení logicky zkracuje vegetační období rostlin nejen ukrytých pod sněhem, ale i v blízkém okolí, neboť díky blízkosti chladného a vlhkého sněhu se mění mikroklima takového území. Těžká sněhová pokrývka, která je neustále zhutňována navíc velmi dobře napomáhá hlubokému promrzání půdy. Takové půdě po roztátí sněhu hrozí snazší eroze. Zároveň takto ovlivněná půda velmi špatně absorbuje vodu. To vede k rychlému odtoku vody z krajiny během srážkově bohatějších měsíců.

Dopad na okolní živočichy

Výroba technického sněhu je, jak je zmíněno výše, náročná na vodu, vzduch ale také energii. Zároveň při provozu sněžných děl dochází k velkému hluku. Intenzivní zasněžování sjezdovek během provozu není možné, a proto se intenzivně zasněžuje večer, kdy k hluku přibývá i světlo, které je potřeba pro práci. To ovšem může mít vliv na okolní faunu.

Zdroje:

Tento článek vznikl na základě seminární práce studenta/ů FTVS UK: Denní studium 2019

Jan Kafka: Zasněžování a životní prostředí .