Technologické prognózování

Technologické prognózování (anglicky: technological forecasting) je pojem a vědecká disciplína označující zkoumání a předvídání technologického vývoje.

Technologické prognózování vychází z podrobné analýzy stávajícího stavu technologií, na jejímž základě se snaží vymezit trendy a vytvořit možné scénáře vývoje jednotlivých technologií a jejich uplatnění. Prognózování rozvoje technologií je základním předpokladem pro výzkum, stejně jako pro byznys. V omezené míře jej aplikuje každý, kdo se pohybuje v oblasti technologií a musí se rozhodovat. Přidělují se podle něj granty (výzkum jaké technologie podpoříme?), rozhodují se podle něj ředitelé firem (jakou technologii koupíme, která nám zaručí konkurenční výhodu?) i běžní zákazníci (co a kdy si koupím, jak dlouho to vydrží než to zastará?). Protože se bez prognózování není možné obejít, dochází k rozvoji vědního oboru, jenž rozvíjí a aplikuje metody, pomocí nichž zkoumá technologický vývoj.

Zrychlený pokrok v oblasti technologického vývoje klade zvýšené požadavky na jeho zkoumání

Počátky technologického prognózování jako vědecké disciplíny spadají do období druhé světové války, kdy došlo k rychlému rozvoji technologií a válčící strany potřebovaly vědět, na co se připravit. Do vzniku oboru a prvních výzkumů investovala americká vláda. Ve spojených státech pak dochází k jeho prudkému vývoji a vzniku metodologie. Metody, které využívá technologické prognózování, vycházejí z obecných prognostických metod. Jedná se především o Delfskou metodu, extrapolaci a analýzu trendů, růstové a trendové křivky atd. Jedním ze základních předpokladů pro úspěšné prognózování je aplikace několika metod současně; přičemž je nutné nezaměřit se pouze na danou technologii či oblast, ale i na technologie příbuzné. Například prognózování vývoje fotoaparátů nebylo úspěšné, pokud výzkumníci nebrali v potaz mobilní telefony a jejich nahrazování běžných kompaktních fotoaparátů (špatný odhad vývoje proto dovedl k úpadku např. slavné firmy Kodak, která původně digitální fotoaparát vymyslela).

V současnosti dochází k dalšímu rozvoji technologické prognózování. Může za to prudký rozvoj technologií a vznik nových a jejich pronikání do všech oblastí životů. To přispívá ke vzniku obav jak z možných negativních důsledků, tak očekávání nových příležitostí. Očekává se, že většina stávajících povolání v následujících dekádách přestane existovat, přičemž není jasné, jaké se vytvoří. Někteří varují před pokroky v umělé inteligenci a možných negativních důsledků pro lidstvo (viz existenciální rizika). Technologické prognózování nemůže odpovědět na otázku, jaké budou technologie a jak změní svět. Může ale naznačit scénáře, které ovlivní rozhodování a pomohou vytvářet vhodné technologie, předcházet negativním důsledkům a přispějí tak k udržitelnému rozvoji.

Výzkumné instituce

Přehled některých výzkumných institucí, které se zabývají technologickým prognózováním.

• TechCast Project
• Singularity Institute for Artificial Intelligence
• Future of Humanity Institute
• The Millennium Project
• Institute for the Future
• Future Humanity Institute

Literatura

Přehled literatury.

• Cantamessa, M., & Montagna, F. (2016). Fundamentals of Technology Forecasting. In Management of Innovation and Product Development (pp. 81-86). Springer London.
• Louie, G. G. (2009). Persistent forecasting of disruptive technologies.
• Mann, D. L. (2003). Better technology forecasting using systematic innovation methods. Technological Forecasting and Social Change, 70(8), 779-795.
• Phillips, F., & Linstone, H. (2016). Key ideas from a 25-year collaboration at technological forecasting & social change. Technological Forecasting and Social Change, 105, 158-166.
• Rejeski, D., Pauwels, E., & Koo, J. (2016). Science and Technology Forecasting.Handbook of Science and Technology Convergence, 149-162.