Tatranský národní park
Tatranský národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "Tatranskom národnom parku" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.[1] Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatranský národní park na české Wikipedii.
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatranský národný park na slovenské Wikipedii.
Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy Natura 2000.
Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra (MAB).[2]
Poloha
Tatranský národní park, jeden z devíti národních parků Slovenské republiky, se nachází v severní části Slovenska. Je nejstarším národním parkem Slovenska. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.).[1] Tatry se skládají ze dvou podcelků: Východních Tater a Západních Tater. Východní Tatry se dělí na Vysoké Tatry a Belianské Tatry.[3] Území národního parku tvoří 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. [1]
Ochranářsky nejhodnotnější částí území je více než 55km dlouhý a 17km široký geomorfologický celek Tatry, [3] nejvíce ceněna je síť maloplošných chráněných území, která tvoří cca 50 % z území parku.[4]
Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.[1]
Geologické poměry
Geologická stavba území je velmi pestrá. Dají se rozlišit tři hlavní stavební jedotky: krystalinické jádro, sedimentární obal a flyšová výplň přilehlých sníženin.[3] Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely ledovce, které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.[1]
Fauna
Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více zakarpatských endemických druhů. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhy savců.
Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík horský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica), svišť horský tatranský (Marmota marmota latirostris) a orel skalní (Aquila chrysaëtos). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), vydra říční (Lutra lutra) a další.[1]
Flóra
Z floristického hlediska představují Tatry skutečný klenot v celém karpatském oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení.
O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů.
K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (Dianthus nitidus), stračka tatranská (Delphinium oxysepalum),lomikámen tatranský (Saxifraga wahlenbergii). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (Arctous alpina), ostřice černohnědá Carex atrofusca, zubatka poléhavá (Sibbaldia procumbens), pryskyřník trpasličí (Ranunculus Pygmaeus).[1]
Přírodní katastrofy
V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy.
19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.[5]
29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.[6]
Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.
Kulturně-výchovný význam a ochrana parku
Tatranský národní park je horská oblast, která slouží návštěvníkům především ke kulturně vzdělávacím a sportovním účelům. Především turistika a sportování však představují pro citlivý ekosystém zvýšená rizika narušení a poškození. Každý návštěvník parku je proto povinen dodržovat návštěvní řád dle všeobecně závazné vyhlášky Krajského úřadu v Prešově č. 1/1999[7]. Dozorem nad plněním vyhlášky jsou pověřeni členové stráže ochrany přírody a pracovníci Správy národního parku.
Literatura
- Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 *http://www.tanap.org/
- ↑ *http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html/
- ↑ 3,0 3,1 3,2 *http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html
- ↑ *http://www.ioutdoor.cz/aktuality/novinky-odjinud/tatransky-narodni-park-slavi-60-vyroci
- ↑ *http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168
- ↑ *http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/08/050803_sk_tatry_1235.shtml
- ↑ *http://www.tanap.org/documents/43.html
Související stránky
Externí odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatry na české Wikipedii.
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Vysoké Tatry na české Wikipedii.