Regionální rozvoj

Regionální rozvoj lze definovat jako snahu o snižování rozdílů mezi regiony. Obvykle se jedná o sociální a ekonomické rozdíly, které jsou měřeny s pomocí různých indikátorů. Regiony mohou být definovány fyzicky (např. ohraničeny řekami či pohořími) nebo správními či politickými hranicemi. Regiony mají uvnitř určité společné charakteristiky, i když mohou být i relativně heterogenní. Teoreticky se regiony zabývá zejména obor regionalistika. Diskutuje o dvou koncepcích regionů s ohledem na jejich potenciální vývoj. Podle konvergenční teorie se budou rozdíly mezi regiony přirozeně zmenšovat, podle divergenční naopak zvětšovat.

Regionální rozvoj a regiony jsou součástí legislativy Česka. Dle zákona o podpoře regionálního rozvoje 248/2000 se regionem myslí „územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí“. Zákon také vymezuje cíl podpory regionálního rozvoje, kterým je „…zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.“ Zákon tím upozorňuje na využití místního potenciálu (bottom-up). Paralelní činností k tomu jsou přístupy shora (top-down), kterými je regionální rozvoj často podporován. Jde zejména o investice do tzv. méně rozvinutých regionů – obvykle určeno na základě vybraných socio-ekonomických indikátorů (hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, vzdělání obyvatel atd.).

Na úrovni EU existuje Evropský fond pro regionální rozvoj, jehož cílem je posílení ekonomické a sociální soudržnosti. To se děje zejména investicemi do infrastruktury, životního prostředí nebo podpory tvorby pracovních míst v méně rozvinutých regionech (do této kategorie patří všechny Kraje v Česku kromě Prahy).

Ať už jde o regionální rozvoj v rámci kraje, státu nebo nadnárodních celků, vždy jsou nějak definována kritéria rozvoje, která jsou ze své podstaty do určité míry vynucená shora. Regiony označené jako méně rozvinuté na jedné straně zpravidla dostávají nějakou investiční podporu, na straně druhé jsou svým způsobem stigmatizovány (např. termínem „strukturálně postižené regiony“). I přes to mohou v některých indikátorech předčít regiony, které jsou považovány obecně za rozvinuté (např. vztah východní a západní Evropy nebo znečištění ovzduší v periferiích a velkých městech).

Realizace regionálního rozvoje v Česku

Implementaci principů regionálního rozvoje a v Česku má na starosti Ministerstvo místního rozvoje. Vypracovává a implementuje strategie a koncepce regionální politiky, jako je například Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+. Pomocí podpůrných orgánů také poskytuje pomoc v regionálním rozvoji. Strategie regionálního rozvoje mají i jednotlivé kraje. Samotný rozvoj regionů ale závisí na činnostech širokého spektra aktérů, mezi něž kromě ministerstev či krajů spadají také obce, mikroregiony, Místní akční skupiny, firmy, neziskové organizace a mnoho dalších aktérů občanské společnosti. Přesto, že v posledních desetiletích dochází v Česku k ekonomickému růstu a mnoho ekonomických, sociálních či environmentálních indikátorů se dlouhodobě zlepšuje, zůstávají nebo se dokonce prohlubují mnohé regionální nerovnosti. To se týká především periferních oblastí a tří tzv. strukturálně postižených krajů: Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského.

Odkazy

Související články

• Kategorie:MAS
• Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+
• Regionální nerovnosti v Česku

Externí odkazy

• Regionálný rozvoj na slovenské Wikipedii
• Regionalistika na české Wikipedii
• Region na české Wikipedii

Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.