Předčasná úmrtí

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Předčasná úmrtí

Úvod

Znečištění ovzduší je chemicko – fyzikálně biologický stav v zemské atmosféře vyvolaný přírůstkem znečišťujících látek v původní atmosféře, na nejž mohou navazovat a navazují procesy a reakce v zemské atmosféře, v jejichž důsledku se mění vlastnosti zemské atmosféry tak, že negativně působí na lidské zdraví nebo na životní prostředí .Znečištění ovzduší je hlavní příčinou předčasných úmrtí a nemocí a je největším environmentálním zdravotním rizikem v Evropě. Nejčastějšími příčinami předčasného úmrtí, které lze přičíst znečištění ovzduší, jsou srdeční choroby a mozkové mrtvice, po nichž následují onemocnění plic a rakovina plic.

Příčina

Za znečišťování ovzduší se podílí jak antropogenní ( způsobované činnosti člověka), tak přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje pak patří především lokální topeniště, zejména spalování pevných paliv, silniční doprava, průmysl a energetika a zemědělství. Vojenské zdroje např. použití a zkoušky jaderných zbraní, nebo toxických plynů. Skládky odpadů, na nichž se uvolňuje metan a další znečišťující látky.

Následky

Podle světové organizace způsobilo znečištění ovzduší v roce 2010 smrt na rakovinu plic asi 223 tisíc lidí na celém světě. WHO dále uvádí, že v roce 2020 způsobilo znečištění ovzduší uvnitř obydlí 3,2 milionů předčasných úmrtí a venku 3,5 milionů úmrtí, takže celkem 6,7 milionů úmrtí. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnosti výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou, nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku. Znečištění ovzduší tak přispívá k faktorům zkracujícím délku lidského života.

Zvýšený výskyt znečištěného ovzduší

Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava, Karviná, Frýdek Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinového benzo(a)pyrenu. Naopak nejčistší vzduch jsou Horské lázně Karlova studánka.

Témata

rakovina plic je obecně používaný termín, kterým se obvykle označuje jakýkoliv zhoubný nádor plic. Ve skutečnosti se v plicích může objevit několik druhů nádorů:

· Karcinom plic, též bronchogenní karcinom nebo bronchiální karcinom je epitelový nádor (karcinom) vycházející z epitelu bronchů. Jeho histologické typy s poněkud odlišným biologickým chováním jsou:

1. dlaždicobuněčný karcinom

2. malobuněčný karcinom

3. adenokarcinom

4. velkobuněčný karcinom

· Karcinoid plic je nádor plic vycházející z tzv. neuroektodermu.

· Lymfomy plic jsou nádory vycházející z buněk imunitního systému. Nejčastěji jde o následující typy:

1. maligní B-lymfom z marginální zóny, též MALTom.

2. maligní velkobuněčný B-lymfom

3. lymfomatoidní granulomatóza

Bronchitida

neinfekční dlouhodobé dráždění dýchacích cest (tabákový kouř, prach, znečištěné ovzduší) psychosomatika (zadržené konflikty, problémy s komunikací) zátěž…

Smog je chemické znečištění atmosféry způsobené lidskou činností. Název pochází z anglického smísení dvou slov smoke ([sməʊk]IPA kouř) a fog ([fɒg]IPA mlha) – lingvisticky jde o splynulinu (portmanteau). Jedná se o jev, během kterého je atmosféra obohacena o složky, které v ní normálně nejsou a které jsou škodlivé pro zdraví. Z odborného hlediska se smog rozlišuje na dva typy: redukční a oxidační.

Odkazy

Zdroje –

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD

https://www.google.com/search?q=zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%A9+ovzdu%C5%A1%C3%AD&oq=zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%A9&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUqBwgBEAAYgAQyBggAEEUYOTIHCAEQABiABDIHCAIQABiABDIHCAMQABiABDIHCAQQABiAB

https://czwiki.cz/Lexikon/Zne%c4%8di%c5%a1t%c4%9bn%c3%ad_ovzdu%c5%a1%c3%ad_v_%c4%8cesku