Vlajkový druh
Definice
Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany životního prostředí, ve kterém se vyskytují[1].
Vlajkový druh je druh který může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity, jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje[2][1].
Problémy managementu vlajkových druhů
Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází), vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů, a obecně bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí, či druhů které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů[1].
Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát že druhy, které měli z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Nambii byli vybrány jako vlajkové druhy a prostředky měli ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů. Ostatní druhy totiž migrovali mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv[1].
Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti[3].
Příklady
Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například :
- Jabiru mycteri, největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve střední a jižní Americe. Druhy které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany jsou např. (Ephippiorhynchus senegalensis nebo E. aiaticus )[4].
- Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : Microstrobos fitzgeraldii ( také endemit ), či trpasličí horské borovice.
- Anolis Gorgona, ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku.
- Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108
- ↑ Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959
- ↑ Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116
- ↑ Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202
- Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116
- Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959
- Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202
- Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108