Ochranné pásmo vodního zdroje
Ochranné pásmo vodního zdroje
Ochranná pásma vodních zdrojů ( angl. protective zones of water resources ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den [1]). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.[2]
Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.
- u vodárenských nádrží ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 [3]) a nádrží, které slouží výhradně pro zásobování pitnou vodou, je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí
- u ostatních nádrží s vodárenským využitím je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení
- u vodních toků s jezovým vzdutím je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru
- u vodních toků bez jezového vzdutí je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru
- u zdrojů podzemní vody je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení
- v ostatních případech pak individuálně [2]
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem “ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. [3]
Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.[1]
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem “ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“ se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.[3]
Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.[1] [3]
Vodoprávní úřady
- obecní úřady
- újezdní úřady na území vojenských újezdů
- obecní úřady obcí s rozšířenou působností
- krajské úřady
- ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) [2]
Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:
- vstupu fyzických osob
- používání a skladování závadných látek
- provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb
- aplikace chemických prostředků
- údržby komunikací
- provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů [4]
Příklady možných technických úprav týkajících se např.:
- vyznačení hranice ochranného pásma
- úpravy komunikací u vodárenské nádrže
- protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)
- zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody [4]
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. [2]
Témata
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf>
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf>
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf>
- ↑ 4,0 4,1 Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf>