Tatranský národní park
Poloha
Tatranský národní park se nachází v severní části Slovenska.
Je nejstarším národním parkem na Slovensku. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.). Člení se na dva základní podcelky: Východní Tatry (Vysoké a Belianske) a Západní Tatry. Délka Vysokých Tater je 26 km, Belianských Tater 14 km a Západních Tater 37 km. Území národního parku zabírá rozlohu 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha.
Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.
Historie
Tatranský národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "Tatranskom národnom parku" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.
Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy Natura 2000.
Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra (MAB).
Geologické poměry
Z geologického hlediska 2/3 národního parku reprezentuje jádrová část tvořená žulami a krystalickými břidlicemi a 1/3 zabírá obalová část z vápenců a dolomitů (Belianske Tatry, Červené vrchy, Sivý vrch).
Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely ledovce, které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.
Fauna
Současný stav rozšíření živočichů na území národního parku je výsledkem dlouhodobého působení přírodních ale i lidských faktorů. Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více endemických druhů. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhy savců. Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík horský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica), svišť horský tatranský (Marmota marmota latirostris) a orel skalní (Aquila chrysaëtos). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), vydra říční (Lutra lutra) a další.
Flóra
Území Tatranského národního parku zahrnuje nejvyšší pohoří Tatranského oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení. Na relativně malé ploše je soustředěné nevšední bohatství přírodních fenoménů, mezi kterými vyniká rostlinstvo. O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů. K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (Dianthus nitidus), stračka tatranská (Delphinium oxysepalum),lomikámen tatranský (Saxifraga wahlenbergii). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (Arctous alpina), ostřice černohnědá Carex atrofusca, zubatka poléhavá (Sibbaldia procumbens), pryskyřník trpasličí (Ranunculus Pygmaeus).
Přírodní katastrofy
V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy. 19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně. 29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.
Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.
Zdroje
- http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html
- http://www.tanap.org/
- http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168
- http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1
- Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.
Odkazy
Související stránky
- Ochrana přírody
- Legislativa ochrany přírody a krajiny
- Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
- Natura 2000
Externí odkazy
- Tatry
- Národní park
- Vysoké Tatry
- http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html
- http://tanap.region.sk/
- http://www.sopsr.sk/
Literatura
- Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.