Atmosferická depozice
Atmosférická depozice
Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok)[1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je hydrosféra, pedosféra, litosféra či biosféra a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře. Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou. „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].
Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Mezi srážky padající patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky usazené[4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu
kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. Usazené srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].
Témata
vymývání
samočištění ovzduší
srážky atmosférické
metody odběru a měření depozice
Zdroje
1.Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004…2
2.Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993…5
3.Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004….6
4.Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005
Odkazy
Související stránky
Externí odkazy
Literatura
[1.]Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004…2
[2.]Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993…5
[3.]Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004….6
[4.]Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005