Zdroje znečištění ovzduší
Zdroj znečištění ovzduší
Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [11].
Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií. Podle původu se dělí na přirozené a antropogenní. Podle umístění jsou zdroje přízemní (nízké) a výškové (vysoké) [11]. Přízemní zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, skládky (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu výškové zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.
Dalším kritériem pro dělení zdrojů je jejich uspořádání. Dělí se na bodové, liniové, plošné a objemové [2]. U bodového zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. Lineární zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. Plošný zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O objemovém zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch.
Zdroje můžeme dělit také na stacionární a mobilní. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. Stacionární zdroj svoji polohu nemění, kdežto mobilní ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.
Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na okamžité a kontinuální. Okamžitý zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. Kontinuální zdroj působí spojitě. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.
odkazy na citovanou
Témata
čistá atmosféra
efektivní výška zdroje (např. komín)
inverzní teplota vzduchu
znečištění ovzduší
znečišťování ovzduší
emisní tok
Zdroje
Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005
Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985
Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993
Odkazy
Související stránky
Externí odkazy
Literatura
Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005
Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985
Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993