Udržitelný rozvoj

Verze z 1. 12. 2007, 10:38, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Nová stránka: Jednotná definice trvale udržitelného rozvoje, na které by se všichni shodli, neexistuje, a možná není žádné ani zapotřebí. Je tomu tak proto, že pojem „udržitelný ...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jednotná definice trvale udržitelného rozvoje, na které by se všichni shodli, neexistuje, a možná není žádné ani zapotřebí. Je tomu tak proto, že pojem „udržitelný rozvoj“ se týká procesu změny a je velmi závislý na lokálním kontextu, potřebách a zájmech. „Vznikajícím konceptem“ je udržitelný rozvoj ve dvou ohledech, za prvé protože je relativně nový a vzniká současně s tím, jak se učíme porozumět jeho širokým důsledkům na všechny aspekty našeho života; a za druhé protože jeho významy vznikají a rozvíjejí se v závislosti na místním kontextu.

O konceptu udržitelného rozvoje se v současnosti často jedná na vládní úrovni, mezi podnikateli, v rámci vzdělávacích institucí a nevládních organizací po celém světě. Také na akademické půdě se diskutuje o významu udržitelného rozvoje a o potřebě integrovat ekologické a ekonomické principy do osobního a společenského rozhodování.

Co je trvale udržitelný rozvoj?

Termín „trvale udržitelný rozvoj“ byl popularizován Světovou komisí pro životní prostředí a rozvoj (WCED) ve zprávě „Naše společná budoucnost“ z r. 1987. Tato kniha je známa pod názvem „Zpráva Bruntlandové“ po tehdejší předsedkyni Komise Gro Harlem Bruntlandové.

Cílem komise bylo najít praktická řešení problémů životního prostředí a rozvoje ve světě. Měla zvláště tři cíle:

  • znovu zkoumat kritické problémy životního prostředí a rozvoje a formulovat realistické návrhy, jak s nimi nakládat
  • navrhnout nové formy mezinárodní spolupráce v těchto záležitostech, které by měly vliv na politiku a akce směřující k žádoucím změnám
  • zlepšit porozumění a vůli k akci u jednotlivců, nevládních organizací, podniků, institucí a vlád.

Naše společná budoucnost byla napsána po třech letech veřejných slyšení a s využitím více než pěti set písemných návrhů. Komisaři z více než jedenadvaceti zemí analyzovali tento materiál, a závěrečná zpráva byla předána Valnému shromáždění OSN v r. 1987.

Různé definice a hodnoty

Definice udržitelného rozvoje navržená ve Zprávě Bruntlandové a diskutovaná v rámci dalších mezinárodních konferencí byla přijata mnoha zeměmi. Přesto myšlenka „uspokojování potřeb současných generací aniž by byly ohroženy potřeby generací příštích“ byla interpretována mnoha různými způsoby. V současné době existuje více než sto definic udržitelného rozvoje.

Některé definice se snaží zkonkretizovat poněkud příliš širokou definici Bruntlandové, jiné se zase různým způsobem zaměřují na sociální, ekonomické, ekologické a politické souvislosti udržitelného rozvoje. V poslední době se hledají takové principy udržitelného rozvoje, které slouží praxi jeho naplňování.

Udržitelný rozvoj spíše „regulativní ideou“, která modifikuje dílčí přístupy a oborové pohledy v mnoha oblastech. Proto jeho pochopení nemůže být konečné, je dobré zaujmout strategii postupného vymezování pojmu TUR a chápat ji jako neuzavřený proces.

Pojmy

Hlavní globální problémy lidstva

Naše společná budoucnost podávala zprávu o mnoha globálních záležitostech a doporučovala, aby se v zájmu udržitelného rozvoje urychleně vyvíjely aktivity v šesti klíčových oblastech. Tak by mělo být zajištěno, že „budou uspokojeny současné potřeby aniž by bylo ohroženo uspokojování potřeb příštích generací“. Identifikovala hlavní globální problémy lidstva, a to:

  • populace a lidské zdroje;
  • průmysl
  • potravní bezpečnost
  • druhy organismů a ekosystémy
  • problémy urbanizovaných oblastí
  • péče o krajinu
  • energie
  • konflikty a degradace životního prostředí.

(Zpráva Bruntlandové „Naše společná budoucnost“)

Vytčené hlavní problémy – a mnoho dalších podobných – byly diskutovány na dalších mezinárodních konferencích.

Čtyři dimenze udržitelného rozvoje

Udržitelný rozvoj vyžaduje současný a vyrovnaný pokrok ve čtyřech oblastech, které jsou relativně nezávislé:

  • sociální
  • ekonomické
  • ekologické
  • politické

Například, pokud má být ekonomický rozvoj udržitelný:

  • nemůže zanedbávat omezení daná životním prostředím a nebo být založen na destrukci přírodních zdrojů
  • nemůže být úspěšný bez současného rozvoje sociálních zdrojů
  • bude vyžadovat transformaci existující průmyslové základny a vývoj technologií přátelských vůči prostředí
  • musí zvážit potřeby všech druhů a jejich právo na stejnou kvalitu života a podíl na zdrojích
  • musí podpořit spravedlnost mezi lidmi, takže každý by měl stejný přístup ke zdrojům a kvalitě života
  • musí brát v úvahu potřeby příštích generací.

Dynamická rovnováha

Vznikající koncept udržitelného rozvoje vychází z představy dosažení dynamické rovnováhy v mnoha ohledech. Například uvažování v globálním měřítku má být ve vztahu dynamické rovnováhy s lokální kulturou (viz známé heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“). V praktické rovině je nutné vytvořit těsný vztah mezi čtyřmi dimenzemi udržitelného rozvoje, dosažení tohoto cíle vyžaduje dynamickou rovnováhu mezi:

  • výrobou a spotřebou
  • ekonomií a životním prostředím
  • rozvojem a ochranou.

Zvláštní povaha rovnováhy mezi těmito faktory se bude lišit mezi rozvojovými zeměmi Jihu a průmyslovými státy Severu.

Výukové cíle

  • Rozvinout pochopení vznikajícího konceptu udržitelného rozvoje
  • Analyzovat hodnotový základ skrytý za různými interpretacemi udržitelného rozvoje
  • Uvědomit si rozdíly v pojetí udržitelného rozvoje mezi zeměmi Severu a Jihu
  • Vytvořit si vlastní definici udržitelného rozvoje
  • Pochopit vztah České republiky k udržitelnému rozvoji

Příklady pro výuku

Čtení z časopisu Bedrník, téma Co je udržitelný rozvoj?

Zdroje

Agenda 21 - tři hlavní problémy udržitelného rozvoje byly diskutovány na mezinárodní konferenci v Riu de Janeiro, v Brazílii r. 1992. Je známá jako Konference o životním prostředí a rozvoji OSN – nebo jako Světový summit. Tohoto setkání se zúčastnilo více než 150 hlav států; projednali a odsouhlasili zde světový akční plán udržitelného rozvoje zvaný Agenda 21. Světový summit navštívilo téměř 50 000 oficiálních pozorovatelů a občanů, kteří se setkali na oficiálních i neoficiálních setkáních a seminářích v rámci Globálního Fóra.

Bruntlandová, Gro Harlem, překlad Korčák P.: „Naše společná budoucnost“, Praha, Academia 1991. ISBN: 80-85368-07-02

Herber V. Krajinná ekologie, Trvalá udržitelnost. MU Brno. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html>

Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.

UNESCO (2002): Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy pro teto text: Dlouhá, J.

Odkazy

Trvale udržitelný rozvoj - výukový modul Masarykovy univerzity