Hluk z leteckého provozu
Hluk z leteckého provozu
Zdroje hluku v letecké dopravě
Za hlavní zdroje hluku v leteckém průmyslu považujeme letouny. Letiště jako takové (budovy, provozní vozidla) nepovažujeme za zásadní zdroj hluku.
Uměle vytvořený hluk v prostředí považujeme za negativní externalitu. Fyzikálně vzniká hluk (zvuk) z důvodu tlakových rozdílů vzduchu při obtékání těles. Zdroje hluku v letectví se u nejčastěji využívaných prostředků jako jsou vrtulníky, proudové a turbovrtulové letouny liší. Zjednodušeně lze říci, že zdrojem hluku na letounech jsou jednak rotující části (rotor vrtulníku, vrtule, lopatky kompresoru a turbíny) a dále vstupní a výstupní části motoru (sací ústrojí, hnací tryska). V menší míře se na tvorbě hluku podílí vztlakové klapky a podvozek.
Opatření na snížení hlukové zátěže
Hluk z letecké dopravy je příkladem negativní externality. Jelikož jsou podnikatelé v letectví ekonomicky smýšlející subjekty, snaží se budovat dobrou image a dobré vztahy se svými zákazníky a okolím. Letectví zná několik způsobů snižování hluku. V zásadě se jedná o technická (aktivní) a administrativní (pasivní) opatření:
-provozní postupy a omezení
-snižování hluku na zdroji
-stavební opatření
-územní plánování
Provozní postupy a omezení jsou obecně popsány v Letecké informační příručce (AIP ČR). Jsou zde mj. publikovány používané vzletové a přistávací dráhy a předepsané postupy provádění letů tak, aby se co nejvíce snížila hluková zátěž obyvatel. Např. v Praze Ruzyni se kvůli nižší hlukové zátěži používá hlavní dráha 06/24 (orientace 60o a 240 o) pro všechny vzlety a přistání letadel těžších než 7 tun ( v případě nutnosti se využívá vedlejší dráha 13/31, kdy pak dochází k zvýšení hlukové zátěže centra Prahy).
Jiným způsobem omezení hluku jsou postupy provedení klesání a stoupání, předepsaný výkon nebo poloha vztlakových klapek. Další omezení se týkají nočního provozu. Na většině letišť v ČR je v noci mezi 22:00 až 06:00 provoz značně omezen.
Způsobem, jak omezit hluk, je zavádění hlukových poplatků. Jejich výši určuje dané letiště ve spolupráci s Min. zdravotnictví v závislosti na typu a hmotnosti letadla.
Dalším prostředkem snižování hluku může být nepřetržité monitorování hluku v okolí letišť.
Snižování hluku přímo na zdroji je nejefektivnější postup. I když jsou dnešní letouny několikanásobně tišší než dříve, pořád existuje prostor k dalšímu snižování hluku.
Především jde o celkový design letadel, jejich profil, dále pak tvar a umístění křídel a motorových gondol.
Stavební opatření jsou způsob, jak snížit hladinu hluku uvnitř budov. Toho se dosahuje především výměnnou oken a balkónových dveří za protihluková (dvojitá s vzduchovou membránou). Protihluková okna jsou v obydlích v blízkosti letišť většinou instalována na účet provozovatele letiště.
Územní plánování je prostředek, jak racionálně předcházet výstavbě v okolí letišť, kde se dá do budoucna očekávat vysoká hluková zátěž. Ochranou občanů v okolí letišť je zřizování ochranných hlukových pásem (OHP), kde nesmí být překročen hlukový limit pro hluk z leteckého provozu. Denní limit pro OHP letiště Praha - Ruzyně je LAeqD = 60dB a limit pro noční dobu je LAeqN = 50dB.
Internalizace externalit
Některé z výše zmíněných nástrojů a opatření jsou dobrým příkladem částečné internalizace externalit ze strany leteckého průmyslu. Jedná se například o diferencovaný hlukový poplatek - v závislosti na typu a hmotnosti letadla nebo o protihluková opatření na stavbách v okolí letišť hrazená provozovatelem letiště – na základě monitorování hluku v okolí letišť.
Zdroje
http://www.prg.aero/cs/site/airport/zivotni_prostredi/zp_hluk.htm, Přístup k řešení hlukové problematiky letiště Praha - Ruzyně
Rademacherová, L. Letecká doprava a životní prostředí, Diplomová práce ČVUT, Praha, 2007