Nástroje environmentální politiky

Hlavní nástroje

• Právo
• Ekonomické nástroje - prostředky politiky životního prostředí
• Organizační nástroje - zahrnují systém orgánů veřejné správy (ministerstvo, územní a místní orgány), inspekční orgány, případně poradní a konzultační orgány, výzkumné instituce atd. Instituce ochrany životního prostředí v ČR svou činností podporují platný právní systém.
• Dobrovolné nástroje
• Participační nástroje environmentální politiky
• Územní plánování

Pro současnou environmentální politiku je charakteristické využívání kombinace různých druhů nástrojů. To znamená, že dnešní politika není založena pouze na administrativním řízení (command-and-control) ale kombinuje nástroje tohoto typu, převážně právní, s nástroji ekonomickými, dobrovolnými apod.

Zdroje

Mezřický, V., a kol. (1996): Základy ekologické politiky, Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta.

Mezřický, V., Kružíková, E., Braniš, M., Tošovská, E. (1999): Teorie a praxe environmentální politiky. Tempus SJEP 11105-96, VŠB Ostrava.

Mezřický, V. (1995): Ekologická politika – jej ciele, nástroje, subjekty. In: Soňa Košičiarová, Právo životného prostredia, MANZ a Právnická fakulta Univerzity Komenského, Bratislava.

Cunningham, N., Grabosky, P. (1977): Smart Regulaton. Designing Environmental Policy. Clarendon Press Oxford, 1998

Chertow, M. R., Esty, D. C. eds.: Thinking Ecologically. The Next Generation of Environmental Policy. Yale University Press, New Have, London.

Košičiarová, S. a kol. (2002): Právo životného prostredia. Všeobecná časť. Heuréka, Bratislava.

Odkazy

Smolík, P. (2003): Územní plánování. ČeskéNoviny.cz, zpravodajský server ČTK.

Lublaňská deklarace o územní dimenzi udržitelného rozvoje

Dobrovolné nástroje řízení ochrany životního prostředí - viz též techniky dosažení UR