Administrativní nástroje v dopravě

Administrativní nástroje v dopravě upravují především technické parametry dopravních komunikací a vozidel. Nejznámější jsou zřejmě emisní standardy. První zemí, která emisní standardy zavedla, byly Spojené státy. Jedná se o tzv. CAFE normy (Corporate Average Fuel Economy). Ty byly poprvé schváleny americkým Kongresem v roce 1975. Tvoří součást zákona o energetické politice (Energy Policy Conservation Act) a jsou administrovány dopravní autoritou – National Highway Traffic Safety Administration. Jejich cílem je zvýšit průměrnou palivovou efektivitu automobilů a lehkých nákladních vozidel (lehčích než 8,5 tis. liber, což je 3,856 tun) vyrobených na prodej v USA. Šlo o reakci na první ropnou krizi v roce 1973, jejímž cílem bylo snížit závislost na ropě. Palivová efektivita vozidel se vyjadřuje v mílích na galon paliva (mil/gal.). V roce 2011 by tyto standardy měly zahrnout i těžší vozidla. Pokud průměrná palivová efektivita u vozidel jednoho výrobce vyrobených za rok nesplňuje CAFE standardy, musí výrobce zaplatit pokutu (aktuálně 5,50 USD za 0,1 mil/gal. pod standardem) vynásobenou celkovou produkcí výrobce pro americký trh. I když CAFE normy upravují pouze spotřebu, je takto ovlivněna i produkce řady emisí, především CO₂ a dalších, které závisí na spotřebě paliv.

V roce 2002 byla zpracována studie hodnotící efektivitu CAFE standardu (viz http://books.nap.edu/openbook.php?isbn=0309076013&page=111). Závěr zprávy obsahuje zjištění, že v případě neexistence CAFE ani žádné další regulace využívání paliv v dopravě by spotřeba paliv byla v roce 2002 o cca 14 % vyšší. Jako jeden z možných nákladů nárůstu palivové efektivity je uváděn pravděpodobný nárůst smrtelných zranění, který je odhadovaný na 1300 až 2600 v roce 1993. S tímto závěrem však nesouhlasili všichni členové odborné komise ke zpracované zprávě.

Obdobou CAFE emisních standardů jsou evropské EURO normy. Jejich standardy jsou však zhruba dvakrát tak přísnější než americké CAFE (viz následující graf).

Graf: Srovnání emisních standardů v dopravě u vyspělých průmyslových zemí (vztažených ke spotřebě paliv v mílích/galon)

Evropské emisní standardy (tzv. EURO normy) jsou vlastně postupně novelizované směrnice Evropské komise, které stanovují minimální emisní standardy nových vozidel. Upravují emise NOx, HC, CO a pevných částic (tzn., že chybí např. emise CO₂). V současné době platí pro osobní vozidla normy EURO 4 a od roku 2009 se připravují EURO 5. Následující tabulka shrnuje vývoj EURO norem pro jednotlivé polutanty.

Tabulka 1: Vývoj EURO norem pro osobní automobily

Emisní limity	Rok	Oxid uhelnatý (CO) mg/km		Uhlovodíky (C) mg/km		NOx mg/km		C+NOx mg/km		Částice (PM) mg/km
		benzín	nafta	benzín	nafta	benzín	nafta	benzín	nafta	benzín	nafta
Euro 1	1992	2720	2720	-	-	-	-	-	970	-	140
Euro 2	1996	2200	1000	-	-	-	-	-	700	-	80
Euro 3	2000	2300	640	200	-	150	500	-	560	-	50
Euro 4	2005	1000	500	100	-	80	250	-	300	-	25
Euro 5	2009	1000	500	100	-	60	180	-	230	5	5
Euro 6	2014	1000	500	100	-	60	80	-	170	5	5

Pozn.: benzín = zážehový motor; nafta = vznětový motor

EURO 4 platí v současné době i pro nákladní dopravu. Následující tabulka srovnává vývoj jednotlivých hodnot.

Tabulka 2: Srovnání standardů EURO norem pro nákladní vozidla

	Rok platnosti	CO (g/kWh)	NOx (g/kWh)	PM (g/kWh)	HC (g/kWh)
EURO 0		11,2	14,4
EURO 1	1992	4,5	8	0,36	1,1
EURO 2	1996 1998	4 4	7 7	0,25 0,15	1,1 1,1
EURO 3	2000	2,1	5	0,1	0,66
EURO 4	2005	1,5	3,5	0,02	0,46
EURO 5	2008	1,5	2	0,02	0,46

Podobně administrativní nástroje upravují např. hlukové limity či technické vlastnosti dopravních komunikací.