Syndromový koncept globálních změn
Syndromový koncept globálních problémů je založen na myšlence provázanosti globálních problémů a z ní vyplývající nutnosti hledání příčin či řešení těchto problémů ve vzájemných souvislostech. Název syndrom byl převzat z medicíny, která užívá tohoto pojmu pro popis komplexních klinických stavů. Globální změna a její syndromy jsou tedy analogií nemoci, která má několik různých projevů.
Autorem konceptu je German Advisory Council on Global Change (zkratka WBGU), v jejíž publikaci Annual Report z roku 1996 se setkáváme s 16 příznaky globální změny. Tyto příznaky lze rozdělit do 3 základních podskupin syndromů:
- Nadměrné využívání zdrojů: projevuje se například úplným vyčerpáním zdrojů nebo degradací kvality půdy, s čímž je následně spojen masový exodus skupin obyvatel.
- Neudržitelný rozvoj: zahrnuje poškozování životního prostředí a vyčerpání zdrojů v důsledku příliš rychlého ekonomického růstu nebo iracionálních či nekontrolovatelných politických rozhodnutí, jež mají urychlit rozvoj společnosti.
Mezi tyto syndromy patří: syndrom Aralského moře, syndrom zelené revoluce, syndrom asijských tygrů, syndrom Favela, syndrom sídelní kaše a syndrom velkých nehod.
- Ukládání nepůvodních látek do prostředí: představované emisemi a celou škálou odpadních látek.
Zdroje
- WGBU. Syndrome Concept. Dostupný z WWW: http://www.wbgu.de/wbgu_syndromkonzept_en.html.
- WBGU. 1996. Word in Transition: The Research Challenge. Annual report 1996. Springer. 1996, 214 s. Dostupný z WWW: http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf.
Odkazy
Související stránky
