Uhlíková stopa letecké dopravy

Za pomoci letadel se denně přepravuje okolo 9,5 miliónu lidí. Na světě existuje více jak 49 000 letišť, což znamená průměrně 237 letišť v každém státě, za předpokladu, že je na světe 206 států. Každou sekundu se ve vzdušném prostoru pohybuje okolo 4 000 letadel, která převážejí zhruba 61 000 cestujících. Počet přepravených pasažéru se v porovnání s rokem 2005 více než zdvojnásobil. Tento nárůst je způsoben modernizací letadel, díky čemuž vzrostla průměrná vzdálenost letu o 16 % ale také změnou interiéru letadel, díky které je možné přepravovat větší množství cestujících v rámci jednoho letu. Celkový nárůst letů z nebo do Evropy ale také růst tzv. nízkonákladových letů, které za posledních 15 let vzrostly o více jak 20 %.

Kondenzační stopy za letadlem

Podle dalších odhadů vzroste celkový počet letů z nebo do Evropy v roce 2040 až na 16,1 miliónů denně, což je tedy skoro dvojnásobek dnešních hodnot.

Tyto stále stoupající čísla však mají také negativní dopad, konkrétně na klima, životní prostředí a lidské zdraví, což je způsobeno mj. zvyšováním hlukové zátěže. V sektoru letecké dopravy se díky rostoucím číslům očekává nárůst emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, mezi které patří například oxid uhličitý (CO₂) a oxidy dusíku. V současné době má letecká doprava 12% podíl na celkových emisích CO₂. Podle studie Evropského parlamentu bude letecký sektor v roce 2050 odpovědný až za 22 % celosvětových emisí CO₂.

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa udává množství emisí CO₂ vyprodukovaných během jednotlivých lidských aktivit. Tato stopa se dělí ještě na přímou a nepřímou. V dopravě je přímá stopa dána spotřebou paliv na ujetý kilometr. Nepřímá představuje těžbu surovin, výrobu, přepravu či likvidaci výrobku, např. dopravního prostředku (letadla).

Podle údajů vyplývajících z rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, vzrostly emise CO₂ v rámci evropských letů z 88 miliónů tun na 171 miliónu tun za rok a to během 26 let (1990–2016).

Jeden cestující během krátkého letu (do 463 km) po Evropě vyprodukuje celkem 257 g CO₂ na jeden kilometr. V případě letů nad 463 km je to cca 148g/km.

Podle jedné německé studie je ekologická stopa, zanechaná jedním cestujícím v důsledku dálkového letu, stejná jako znečištění, které způsobí motorista za 2 měsíce. V praxi to znamená, že zaoceánský let Paříž–New York ekonomickou třídou vyprodukuje zhruba 381kg CO₂ na jednoho cestujícího.

V případě letu Praha–Bergamo (Milán), je produkce CO₂ za zpáteční let cca 145 kg na jednoho cestujícího. Za předpokladu, že v letadle cestuje 150 cestujících, je produkce CO₂ za zpáteční let celkem 21 750kg. Pokud bychom 150 cestujících vypravili do Bergama automobilem, potřebovali bychom zhruba 40 automobilů (4 cestující na 1 auto). Automobil jedoucí na benzín s průměrnou spotřebou 7 litrů na 100 km vyprodukuje během cesty 152 kg CO₂, což v případě 40 automobilů představuje 6 000kg CO₂, tedy 12 000kg CO₂ s cestou zpět. Pokud tedy nepotřebujeme být v Miláně během 2 hodin, je 8 hodinová cesta automobilem v případě produkce CO_2. téměř 2 x šetrnější.

(Pro zajímavost, celá cesta automobilem by nás vyšla zhruba na 4 000 korun (pouze pohonné hmoty), kdežto ceny letenek se díky nízkonákladovým aeroliniím pohybují klidně okolo 400 korun za zpáteční let.)

Jiné zdroje přišly k opačným výsledkům. Například článek serveru Demagog uvádí, že "při cestování na vzdálenosti v řádech tisíců kilometrů je pro minimalizaci uhlíkové stopy jednotlivce vhodnější zvolit cestu letadlem." https://demagog.cz/diskuze/cesta-autem-nebo-letadlem-jak-je-to-s-uhlikovou-stopou

Radiační působení emisí z letectví

Další negativní vlivy letecké dopravy

Často je poukazováno, že uhlíková stopa letecké dopravy není zase až o tolik větší, než uhlíková stopa při cestování autem. Emise CO2 však nejsou jediným negativním vlivem letectví, je třeba brát v úvahu komplexní environmentální dopady letectví.

Odkazy

Externí odkazy

• Environmentální dopady letectví na Wikipedii