Globalizace
Globalizace je spontánním, převážně hospodářským, procesem; je současně civilizační výzvou.
Jednou z jejích hlavních hybných sil je ekonomika; rychlost globalizačních procesů podporuje pokrok informačních, komunikačních a počítačových technologií. Svět se stává vzájemně propojeným celkem, země se „zmenšuje“. Vzdálené skutečnosti ovlivňují člověka ve větší míře a příměji než v minulosti; také dopady do oblasti environmentální, kulturní nebo sociální jsou větší. Globalizační procesy nelze považovat jednoznačně za pozitivní nebo negativní – hovoříme-li o globalizaci, musíme mít na mysli jak její příležitosti, tak i rizika, která s sebou přináší.
Propojení současného světa má viditelné důsledky – ekonomiky států, kterým se podaří zapojit do světového hospodářství, rostou rychleji; naopak země stojících mimo proces globalizace ekonomicky zaostávají. Mezi přínosy globalizace neoddiskutovatelně patří rychlejší růst, vyšší životní úroveň a vznik nových příležitostí pro ty, kteří ji dokáží využít. Kritici globální ekonomické integrace naopak tvrdí, že globalizace pomáhá především bohatým; zatížení chudých obyvatel rozvojových zemí se zvyšuje, což podporuje jejich nestabilitu a zranitelnost, ničí jejich místní kulturu a poškozuje životní prostředí. To jsou kladné i záporné efekty globalizace na úrovni ekonomické; tento proces však zasahuje také do individuálního života.[1]
Technologický rozvoj a s ním související změny v mezinárodním obchodu, bankovnictví a migraci obyvatelstva mají takový dopad, že se hovoří o kvalitativně nové fázi ekonomického rozvoje – co se týče objemu, roste exponenciálně. Tato nová struktura průmyslu a finančnictví, a rozvoj technologií patří mezi definiční znaky globalizace. K příčinám tohoto vývoje, který se odehrál po druhé světové válce a především v poslední době, patří šíření tržní ekonomiky, odstraňování bariér volnému pohybu zboží.[2] Protože procesy probíhající ve velkém měřítku s sebou často nesou také problémy "velkého formátu", je třeba globalizaci a jejím hybným silám rozumět a umět je předvídat i zvládat.
CíleEditovat
- Porozumět vzájemné provázanosti jevů v globálním měřítku
- Založit kritický přístup (zahrnuje diskurzivní pohled na problematiku a kritické hodnocení různorodých informačních zdrojů)
- Pochopit mechanismus globalizačních procesů a jeho důsledky
- Uvědomit si možné negativní dopady globalizace (sociální, na životní prostředí atd.)
- Přivést k řešení problémů řešitelných pouze na globální úrovni
OdkazyEditovat
Související stránkyEditovat
- Pojmy globalizace
- Předpoklady a povaha globalizace
- Hlavní aktéři globalizace
- Časové a prostorové souvislosti globalizace
- Oborové pohledy na globalizační procesy
- Globální problémy a řešení
- Globální studia – zahrnuje odkazy na dostupné studijní materiály, Globální výchova
ReferenceEditovat
- ↑ Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
- ↑ Levin Institute, Globalization101.org page [online] [cit 2010-11-12] available from http://www.globalization101.org/what-is-globalization/ (American perspective)
LiteraturaEditovat
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Globalizace
- Central Intelligence Agency (2004) Report of the National Inteligence Council´s 2020 Project Based on Consultations with Nongovernmental Experts Around the World. National Intelligence Council, Pittsburgh. URL http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/dni/global_trends_mapping_the_global_future_2020.pdf
- Hammond, A. (2000): Which World, Scenarions for the 21st Century, A Shearwater book, Washington.
- Held, D., Grew, A. (2000): The Global Transformation Reader. Cambridge, Polity Press.
- Mezřický V. (ed.) (2003): Globalizace. Portál, Praha.
- Mezřický, V. Globalizace (teze přednášky). In: Dlouhá, J. (ed.) (2000) Hledání odpovědí na výzvy současného světa, Sborník konference Fóra VŠ učitelů. Praha: COŽP UK / Společnost pro trvale udržitelný život.
- Richard, J. F. (2002): High Noon. Basic Books.
- Soubbotina, T. P. with Sheram, K. A. (2000) Beyond Economic Growth: Meeting the Challenges of Global Development, World Bank Development Education Progamme, Washington.
- Wikipedia, anglická encyklopedie - viz téma Globalization. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676.
Externí zdrojeEditovat
- Moldan, B. (2003): Globální problémy životního prostředí. COŽP UK, Praha.
- GLOBÁLNÍ PROBLÉMY (index článků)
- Sociální stát a globalizace
- Globalizace funguje (Martin Wolf: Why Globalization Works)
- Kormidlo: katalog odkazů občanské společnosti (Globalizace, Globální problémy, Humanitární a rozvojová pomoc, Udržitelný rozvoj)
- EkoLink - katalog ekologických odkazů
- Téma : globalizace (časopis Sedmá generace
- Globalizace (Odborné texty, Zdroje informací, Rozvoj od A do Z, ...)
- Globalizace není přírodní zákon (z Literárních novin)
- Výzvy globalizace: globální spravedlnost a demokracie
- Globalizace musí mít politický rozměr (Listy – Časopis pro politickou kulturu a občanský dialog)
- Válka jako pokračování globalizace jinými prostředky (Hej Rup, Jan Keller)
- Ekonomická globalizace (Ekolist)
- Konference Forum 2000 – online zpravodajství a materiály
- World Bank Development Indicators, World Bank, Washington DC.