Místně zakotvené učení
Místně zakotvené učení (angl. place-based education, place-based learning) je vzdělávací přístup, který je založen na vazbě k místu a k environmentálním, sociálním a ekonomickým tématům spojeným s daným místem. Jako základ výuky tedy využívá aspekty místního prostředí, např. přírodní, kulturní, historické a sociopolitické souvislosti typické pro dané místo, čímž dochází k propojení školy, obce, veřejných pozemků a prostor v dané obci.
Místně zakotvené vzdělávání se začalo rozvíjet spolu s konceptem zapojování občanů do věcí veřejných koncem devadesátých let 20. století a vzniklo jako průsečík environmentální výchovy, ochrany životního prostředí a komunitního rozvoje.[1] Tento vzdělávací přístup je proto také možné chápat jako environmentální výchovu, která se váže na místo a je rozšířena o další společenská témata v místě a tím posiluje občanskou angažovanost.[1]
Místně zakotvené učení reaguje na několik trendů ve vzdělávání a ve společenském vývoji.[2] Ve vzdělávání pomocí moderních metod doplňuje pasivní výuku tím, že obecné principy vztahuje k reálným problémům v daném místě. Zároveň se místo na kvantitu předaných informací zaměřuje na kvalitu řešení problémů a aplikaci v praxi. Ve společenských otázkách ,,vytváří protiváhu negativním trendům sociální fragmentace a ztráty kontaktu s přírodou, kulturou a obcí tím, že opětovně propojuje člověka se světem přírody a kultury, jehož je součástí“.[1] Pro tyto účely místně zakotvené vzdělávání kombinuje metody projektové výuky, praktické výuky a komunitního rozvoje (občanské angažovanosti).
Koncept místně zakotveného učení na jednu stranu využívá vztahu, který mají žáci ke své obci, a na druhou stranu usiluje o posílení tohoto vztahu. V samotném procesu projektů dochází ke vzniku pestré škály dovedností, znalostí a zkušeností a zejména vybavuje žáky do života praktickými schopnostmi pro jejich budoucí uplatnění. Mezi klíčové kompetence patří komunikace, plánování, týmová práce, práce s informacemi, řešení problémů, řešení konfliktů a vyjednávání a také praktická práce pro místní prostředí. Netýká se to však jen žáků. Do procesu místně zakotveného učení mohou být zapojeni místní občané a angažovaní lidé, neziskové organizace, učitelé z místních škol, různí experti, úředníci z obce a například i rodiče žáků, přičemž dochází k celoživotnímu vzdělávání všech zúčastněných.
Jak se téma dotýká obcí
Dlouhodobé uplatňování tohoto přístupu zvyšuje zájem občanů o místní komunitu a o správu obce, tím zvyšuje občanskou angažovanost, vytváří pevná partnerství v obci a celkově zkvalitňuje místní životní prostřední a životy místních občanů. Angažovanost žáků škol a místních občanů v obci v rámci místně zakotveného učení zároveň přispívá k rozvoji takových dovedností, které občanům participaci a tzv. servisní učení (tzn. řešení problémů obce či řešení potřeb obce) umožnuje či ho zkvalitňuje.
Podpora místně zakotveného učení ze strany vedení obce dále přispívá k naplňování vzdělávacích cílů žáků. Souvisí to také s kvalitou vzdělávání a motivací vyučujících. Učitelé, kteří jsou zapojeni do místně zakotveného učení, jsou více motivováni výuku dále zlepšovat a v zaměstnání setrvat déle. To vše vede k udržitelnému rozvoji obce a přispívá k dobrému vládnutí v obci.
Co mohou obce dělat
Vedení obce může prosazovat a iniciovat aplikaci místně zakotveného učení. Také může navrhnout témata nebo alespoň okruhy možných projektů či vyjít vstříc studentům a učitelům s jejich výběrem. To souvisí i s poskytnutím či zpřístupněním veřejných pozemků, které mohou být předmětem realizace daného projektu a které by bez svolení poskytnutého ze strany vedení obce nemohly být využity (například při zkvalitňování veřejných pozemků žáky). Vedení obce může nabídnout expertní pomoc při získávání dotací pro realizaci projektů místně zakotveného učení či jiné zdroje potřebné pro realizaci daných projektů.
Relevance k SDGs a strategiím
Místně zakotvené vzdělávání přispívá zejména k cíli 4: Kvalitní vzdělávání a k cíli 11: Udržitelná města a obce. Částečně také přispívá k cíli 13: Klimatická opatření.
Místně zakotvené vzdělávání naplňuje vzdělávací cíle žáků a přispívá k jejich efektivním studijním výsledkům, které se zakládají na kvalitě práce a nabytí různorodých dovedností, nikoli na kvantitě a pasivnímu přístupu ke studiu. Tento přístup vzdělávání vede k nabytí dovedností a znalostí vedoucích k podpoře udržitelného rozvoje nejen v obci, ale i na globální úrovni, a to pomocí multidisciplinárního přístupu a propojování místních a globálních souvislostí.
Přístupy místně zakotveného vzdělávání, jako jsou např. projektová výuka, participace občanů a mezisektorová spolupráce, vedou k posílení kapacit pro participativní a udržitelné plánování a správu obcí v cíli 11: Praktické výstupy z projektů místně zakotveného učení, které jsou často zaměřené na kulturní a přírodní dědictví v dané obci a v jejím okolí přispívají převážně k naplňování cíle 11.3: Záchrana světového kulturního a přírodního dědictví. Také přispívají k všeobecnému zkvalitňování veřejných prostor včetně městské zeleně (cíl 11.7).
Místně zakotvené vzdělávání se mimo jiné zaměřuje na environmentální výuku. Zlepšováním a zvyšováním povědomí o klimatické změně tak přispívá k naplňování cíle 13: Klimatická opatření.
Příklady dobré praxe
Inspiraci a příklady dobré praxe lze nalézt v příručce Místně zakotvené učení (viz odkazy). Příručka ukazuje, jak různorodě je možné pro potřeby místně zakotveného učení využít např. významný místní pomník, místní vodní zdroje a místní historické budovy.
Osvědčeným nástrojem pro místně zakotvené učení je také tzv. questing či hledačka, která většinou spočívá na bázi hledání pokladu. Naučné hledačky existují po celé republice a můžete je najít zde.
Ukázky toho, jak je možné místní sociokulturní, historická, ekonomická a environmentální specifika využít pro výuku, jsou představeny v diplomové práci Terezy Šťastné Využití principů místně zakotveného učení při výuce zeměpisu na příkladu města Žďár nad Sázavou. V této práci autorka vytvořila (a volně zpřístupnila) pracovní listy pro žáky a učitele pro místně zakotvené učení ve Žďáru nad Sázavou, které zpracovala na základě úspěšných pilotních projektů na základní škole ve Žďáru nad Sázavou.
Další příklady dobré praxe je možné najít v zahraničních publikacích, např. Engagement from the student perspective (viz odkazy). Ta ukazuje, že projekty místně zakotveného učení se mohou zakládat například i na odstraňování invazivních druhů rostlin, během čehož se žáci naučí rozpoznat druhy invazivních rostlin, pochopit tuto problematiku a propojit studium s komunitní prací.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 HUŠKOVÁ, Blažena; KULICH, Jiří; PTÁČEK, Ladislav. Učíme se dobře rozhodovat pro budoucnost. www.skolaprozivot.cz [online]. Středisko ekologické výchovy SEVER a PARTNERSTVÍ, o. p. s., 2010 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ SKOUPÁ, Lenka. Místně zakotvené učení a questové trasy. clanky.rvp.cz [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (česky)
Studijní materiály
Externí odkazy
- Place-based education na anglické Wikipedii
- Pedagogika miejsca na polské Wikipedii
- Questing neboli hledačka
- Diplomová práce Terezy Šťastné: Využití principů místně zakotveného učení při výuce zeměpisu na příkladu města Žďár nad Sázavou
- Příručka Místně zakotvené učení
- Engagement from the student perspective
Další stránky
- Skutečně zdravá škola
- Tvoříme hledačky pro lidi s lidmi, D. Clark, S. Glazer (překlad B. Hušková, doplněno texty J. Hušek, J. Hušek, K. Kočí):
- David Sobel (2004): Místně zakotvené učení – spojení třídy a obce
- Škola pro udržitelný život (od r. 2004 Nadace Partnerství a SEVER)
- Metodiky programu ŠUŽ
- Delia Clark, Learning to Make Choices for the future, Centrum pro místně zakotvené učení a zapojování veřejnosti, Vermont, USA
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.