Ekosystémové služby

Ekosystémové služby jsou přínosy, které lidé získávají od ekosystémů – mají vliv na životní úroveň lidí.

Existence všech živých organismů má svůj základ v biosféře; také člověk absolutně závisí na stálém přísunu těch těch "služeb", které poskytují ekosystémy. Základní podmínky pro biologický život vytváří klima, hydrologický cyklus a tvorba půdy, roli prostředníka má atmosféra (svým složením) a koloběh prvků ve vzduchu a vodě. Biosféra sama vznikla jako důsledek života na Zemi - je udržována a obnovována živými ekosystémy. Jsou-li ekosystémy narušeny, pak je narušena také schopnost ekosystémů poskytovat lidem veškeré služby. Změny v ekosystémech mají za následek ohrožení předpokladů pro život člověka i jeho kvalitu (naopak jakékoliv změny v životních podmínkách lidí přímo nebo nepřímo vyvolávají také změny v ekosystémech).

Mezi lidmi a ekosystémy vždy existovaly komplexní vzájemné vazby, které ve svém souhrnu formovaly konkrétní podobu lidské kultury (krajní polohou je tzv. ekosystémový přístup, kdy je lidská kultura zahrnuta pod jiné ekosystémové funkce). Z ekonomického úhlu pohledu je třeba hodnotit vztah ekosystémových služeb k celkové životní úrovně lidí. Projevy živého přírodního prostředí jsou totiž ekonomicky významné a podmiňují celé obory ekonomické činnosti, jako například zemědělství nebo lesnictví. Ekonomický systém je přímo závislý na přírodních zdrojích – energetických a nerostných surovinách a biomase, ale také na prostoru, vodě a vzduchu, bez kterých by nemohly probíhat výrobní procesy. Životní prostředí plní také funkci propadu pro emise či jiné formy odpadu vyprodukované ekonomikou. Nepotřebné výstupy ekonomiky a spotřebované produkty se v určité fázi svého životního cyklu v prostředí někde ukládají nebo přeměňují na jiné formy hmoty a energie.

Poptávka po ekosystémových službách je v současné době tak vysoká, že představuje problém a jsou nutné kompromisy v poskytování těchto služeb. Země může například nabídnout vyšší zásobování potravinami jako důsledek přeměny lesa na zemědělskou půdu, ale pokud se tak stane, poklesne dodávka služeb, které mohou mít v příštích desetiletích stejnou nebo i větší důležitost, jako například čistá voda, lesy, místa pro ekoturismus, či regulace záplav nebo omezování sucha. Je mnoho znaků ukazujících, že lidské požadavky na ekosystémy porostou v příštích desetiletích stále více. Například světové rybářství je v současné době ve fázi poklesu vzhledem k nadměrnému lovu a přibližně čtyřicet procent zemědělské půdy bylo během minulých padesáti let degradováno erozí, salinizací, zhutňováním, vyčerpáním živin, znečištěním a urbanizací. Další dopady lidských činností na ekosystémy zahrnují změny v koloběhu dusíku, fosforu, síry a uhlíku, které vyvolávají kyselé deště, rychlé bujení vodních řas a hynutí ryb v řekách a pobřežních vodách, a navíc současně přispívají ke klimatické změně.