Výchova k občanství
Úvod
Myšlenka občanství je zřejmě tak stará, jak jsou historicky stará lidská sídliště. Například anglické slovo „citizen“, podobně jako francouzské slovo „citoyen“ je založeno na latinském slově „civitas“, které znamená „lidé, které spojuje jejich sídliště anebo společenství“.
Ačkoliv často mluvíme o globálním občanství – což je velmi podstatné, jak je vidět z výroků světových vůdčích osobností – spočívají kořeny občanství v myšlence aktivní účasti v místní komunitě.
Takže obecná definice občana je:
„Občan je osoba vybavená znalostmi veřejných záležitostí, disponuje vědomím o morálních kvalitách, které občanství vyžaduje, a má dovednosti potřebné k účasti ve veřejném životě.“ (Heater, D., 1990)
Občanská výchova a její souvislosti s udržitelným rozvojem
Mnohé občanské dovednosti jsou zaměřeny nebo se týkají udržitelné budoucnosti. Zahrnují:
- vůli ke zkoumání problémů v lokální, školní a širší komunitě;
- schopnost rozpoznat ty sociální, ekonomické, ekologické a politické dimenze problémů, které jsou zapotřebí k jejich řešení;
- schopnost analyzovat různé záležitosti a účastnit se akcí k dosažení udržitelné budoucnosti.
Rozvoj těchto schopností je podstatou občanské výchovy. A také je aktivní občanství skutečně jedním z definičních znaků udržitelné společnosti.
Občanská výchova může být vyučována ve všech předmětech – je to mezioborové téma. Jsou dva způsoby, jakými může být výuka k udržitelnému rozvoji integrována do všech předmětů, které jsou v osnovách:
- Integrace v rámci procesu – tím, že věnujeme pozornost obecným vzdělávacím cílům, zvláště dovednostem, názorům a hodnotám.
- Obsahová integrace – tím, že věnujeme pozornost obsahu různých předmětů.
Cíle
Toto téma podává úvodem přehled způsobů, jak studenti mohou rozvíjet znalosti, dovednosti a své přesvědčení nezbytné pro své aktivní a informované občanství. Poskytuje také příležitost uvážit způsoby, jak připravovat k občanství pro udržitelnou budoucnost napříč osnovami. Chce:
- rozvinout porozumění povaze a rozsahu vzdělání pro aktivní občanství;
- poskytnout příklady některých školních iniciativ, které se k aktivnímu občanství vztahují;
- rozvinout dovednosti pro plánování výuky o občanské problematice napříč osnovami, a to ve škole, komunitě a v místě bydliště.
Témata
Občanství a jeho politický kontext v pojmech
Udržitelný rozvoj - co znamená tento pojem?
Občanské povinnosti a odpovědnost - vztah mezi jedincem a společností.
Práva ve vztahu k životnímu prostředí. Demokratický způsob života.
Výchova k demokracii a udržitelnému rozvoji.
K tématu se vztahují také příbuzné celky:
- Zabezpečení provozu lidské společnosti. Ekonomie.
- Vztah mezi občanem a formou vládnutí; demokracie a státní organizace. Environmentální politika.
- Odpovědnost jedince a občana v mezinárodním společenství. Globální výchova
- Výchova spotřebitele.
Samostatné aktivity
Je možné promýšlet konkrétní akce na ochranu prostředí.
Úvahy lze vést i teoretickým směrem. Příklad:
Různá společenství se mohou lišit tím, jak rozumí společnému "dobru". Dnešní státy pečují spíše o základní podmínky k životu, blahobyt svých občanů. Směřování ke ctnosti nebývá jejich vůdčím politickým programem, přesto se určitá míra ctnosti předpokládá a je pro řádné fungování státu nezbytná. Nabývá různých podob, v závislosti na tom, jak je stát definován (viz Základní pojmy). Některé formy společenského uspořádání nemusí mít společné dobro na mysli vůbec. Například diktatura soustřeďuje politickou moc v rukou úzké skupiny lidí proto, aby jim zaručila zvláštní výhody a potlačila svobody ostatních občanů.
Koncept udržitelného rozvoje je rámcový, jeho konkrétní obrysy jsou utvářeny místním kontextem a "hodnotami". Dovedli byste si představit, jaké podoby může nabývat v závislosti na tom, jak odlišně rozumíme základním pojmům?
Zdroje
Heater, D. (1990) Citizenship: The Civic Ideal in World History, Politics and Education, Longman, London, str. 336.
Pensante, J.J. (2000): Politika a myšlení: úvahy z konce tisíciletí. Praha, Cherm.
Purdon, C.: Lidská práva a životní prostředí: Na křižovatce. Univerzita McGill (kandidátka LL.B./B.C.L), překlad: Pulgret, M.
Rynda, I. (1996): Občan a životní prostředí, trvale udržitelný život, rozvoj a růst a otevřená liberální občanská společnost. In: In Kunc, Jiří et al. Demokracie a ústavnost. Praha: Univerzita Karlova 1996, str. 220-232.
UNESCO (2002): Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy: Dlouhá, J.
Odkazy
Econnect, BEZK (2003 - 2005): Občanská společnost - návod k použití. Přehled nástrojů, které občan může využít při snaze ovlivňovat běh věcí veřejných, a rady, jak překonávat překážky (např. nedostatek informací, nerovné postavení), na které při občanské angažovanosti jistě narazíte. Obsahuje evropskou dimenzi, pohled do EU a vybraných členských zemí EU.
Texty z oficiálních vzdělávacích stránek
- Rámcové vzdělávací programy, Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Cyklus Výchova k občanství.
- Výchova demokratického občana. Úvodní článek cyklu k tematickému okruhu Občan, občanská společnost a stát. Jirásková, V. (2005)
- Občan a občanství. Článek objasňuje pojem občanství, jeho prvopočátky a vývoj jeho chápání v novodobé české historii, včetně způsobů jeho nabytí i pozbytí. Článek je součástí cyklu Výchova k občanství. Jirásková, V. (2005)
- Občanská společnost. Na konkrétním příkladu je popsáno fungování občanské společnosti - možnosti občanů sdružovat se k prosazení společných zájmů. Článek je součástí cyklu Výchova k občanství. Jirásková, V. (2005)
- Zapamatujte si. Kontrolní otázky k cyklu Výchova k občanství Jirásková, V. (2005)
- Výchova demokratického občana - klima školy. Průřezové téma Výchova demokratického občana klade důraz na propojení kognitivní složky s aplikačními schopnostmi žáků. K dosažení tohoto cíle napomáhá koncept otevřené školy s demokratickým klimatem. Jirásková, V. (2005)
Obecné informace
- Stát. Od historického pojetí státu západních civilizací až po současnou politickou strukturu České republiky, včetně základní dělby moci. Článek je součástí cyklu Výchova k občanství. Jirásková, V. (2005)
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – I. První ze série článků k Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech, který se zaobírá politickými a pedagogickými východisky tohoto průřezového tématu. Walterová, E. (2005)
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – II. Článek objasňuje, jak pracovat se základními pojmy při realizaci Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Navazuje na text, který se věnoval politickým a pedagogickým východiskům tohoto průřezového tématu. Walterová, E. (2005)