Využívání OER MWS: Využitelnost

Pokud se rozhodujeme o tom zda, popř. jaký otevřený vzdělávací zdroj na bázi Mediawiki softwaru (OER MWS) využít, hraje ústřední úlohu uvědomění si naší vzdělávací /informační potřeby, potřebujeme si zodpovědět otázku: ,,K čemu plánujeme daný OER MWS využít?"

Správně vytvářený OER MWS má totiž definovanou cílovou skupinu, jejíž informační a vzdělávací potřeby by měl být schopen uspokojit. Je rozdíl například mezi používáním Wikipedie, Wikiskript nebo Enviwiki. Zatímco Wikipedie má cílovou skupinu značně otevřenou per definitionem (definuje se primárně jako encyklopedie) a tvorba jejího obsahu je značně liberální v tom smyslu, že záleží na komunitě každého článku jak si jej utvoří k obrazu svému. Naproti tomu Wikiskripta se zaměřují na studenty lékařských oborů a jejich ambicí je studenty vzdělávat v těchto oborech, přičemž nemají ambici nahradit klasické skripta či učebnice, ale sloužit jako jejich doplněk. Enviwiki je zase určena zájemcům o poznatky z oblasti životního prostředí ať již studentům či laikům a její ambicí není nahradit Wikipedii, od které se odlišuje.

Obecně vztato lze anonymní OER MWS pouze těžko doporučit jako primární zdroj ke studium dané problematiky například v případě vysokoškolského vzdělávaní (viz Tabulka 1), kde by studenti měli být vedeni hlavně k využívání tradičních respektovaných zdrojů.[1] Ale i anonymní zdroj je možné vhodně využít a to zejména jako rozcestník k dalším zdrojům, jejichž rešerši může předkládat například v referencích na konci článku či v sekci literatury ke studium.

Pokud zdroj nechceme využít pouze pro svou vzdělávací potřebu, ale třeba na jeho základě vytvářet jiný zdroj, je potřeba se nejprve podívat na licenční podmínky, t.j. pod kterou licencí je námi využívaný zdroj licencován a zda tato licence umožňuje další využití. Ideální je, pokud je zdroj licencován pod nějakou formou otevřené licence.

Tabulka 1. Popis důvodů pro které je problematické využívat anonymní OER MWS jako primární zdroje ke studiu.[2]

Důvody Popis důvodů
Problém ověřitelnosti Neznáme autora konkrétního prohlášení, a proto důvod, proč bychom mu měli věřit. Pokud můžeme tvrzení ověřit z respektovaného zdroje, můžeme mu důvěřovat.
Problém společné znalosti a) Je nemožné definovat společnou znalosi ve zdrojích, které využívají studenti různých oborů a různých kulturních prostředí; b) Studenti by měli používat především zdroje, kde je minimum společné znalosti a maximum nových informací.
Rozcestník a přehled literatury Anonymní zdroje by měly být na vysokoškolské úrovni doporučeny pouze jako rozcestník k jiným zdrojům a pro přehled literatury.
Kontext informací Informace bez kontextu jsou méně cenné. Studenti by se měli naučit nejen popis reality (bezmračné nebe je modré), ale také jeho vysvětlení (bezmračné nebe je modré, protože molekuly ve vzduchu rozptylují modré světlo od slunce více, než rozptylují červené světlo). Zdroj jim může pomoci pochopit kontext.
Kritické myšlení Studenti by měl pochopit, že informace bez zdroje jsou méně důvěryhodné než informace z respektovaného zdroje.
Problém plagiarismu Neozdrojovaná tvrzení lze získat z jiných zdrojů bez přiznání. Toto použití je neetické a nezákonné.
Problém citogeneze Problém kruhového zdrojování, neozdrojované tvrzení v anonymním zdroji je použito v jiném zdroji a ten pak zpětně použit pro ozdrojování původního tvrzení v anonymním zdroji.
Špatná praxe Studenti, kteří používají neozdrojované  informace z anonymních zdrojů se mohou naučit špatnou praxi i v jiné části svého vzdělávacího procesu, např .: a) nekritické přijetí informací; b) plagiátorství (mohou se naučit používat informace bez zdroje i ve své diplomové práci).

Reference

  1. Petiška, E., & Moldan B. (2019). Indicator of Quality for Environmental Articles on Wikipedia at the Higher Education Level. Journal of Information Science, OnlineFirst.
  2. Petiška, E., & Moldan B. (2019). Indicator of Quality for Environmental Articles on Wikipedia at the Higher Education Level. Journal of Information Science, OnlineFirst.