Otevřené vzdělávání
Otevřené vzdělávání (anglicky: open education) je termín používaný pro označení nových možností ve vzdělávání, jež přinesla digitální revoluce. Otevřené vzdělávání (OV) není možné zaměňovat s otevřeným vyučováním (open learning), reformním pedagogickým směrem, jenž vznikl v 70. letech 20. století.
Koncepce OV vznikla jako odpověď na rozvoj informačních a komunikačních technologií (zejm. internetu) a jejich masového průniku do všech složek společenského života. Je reakcí na nové možnosti získávání informací a vzdělávání přes internet, jež v akademickém a institucionálním prostředí nebyly do té doby příliš reflektovány. Teoretici otevřeného vzdělávání se proto snaží o zavádění nových technologií do starých institucí, jež se zabývají vzděláváním. OV pak čerpá: ,,z otevřených technologií, které usnadňují spolupráci, flexibilní učení a otevřené sdílení výukových postupů umožňující pedagogům využívat nejlepší nápady svých kolegů."[1]
Jednou ze základních složek OV jsou otevřené vzdělávací zdroje (Open Educational Resources - OER), materiály jež je možno využít ke vzdělávání a to jak individuálně, tak na institucionální úrovni. Definice OER se částečně liší, ale je možné je definovat např. jako: ,,jakékoli digitální materiály, které jsou určeny pro vzdělávací účely a které jsou zdarma volně dostupné k použití, šíření a modifikacím bez nutnosti souhlasu původního autora."[2] Ačkoli jsou OER důležitým předpokladem pro rozvoj OV, jejich kvalita bývá různá, vzhledem k tomu, že často chybí institucionální opora a kritéria kvality[3].
Významným přelomem v koncepci OV byla Kapská deklarace otevřeného vzdělávání (Cape Town Open Education Declaration)[4], jež byla přijata v roce 2007 na Konferenci otevřeného vzdělávání v Kapském městě. Do roku 2014 se k této deklaraci připojilo přes 2400 jednotlivců a 250 organizací.[5] Můžeme proto také hovořit o vzniku hnutí za OV, na němž se podílí aktéři z různých oblastí (vědecké, institucionální, neziskové i soukromé). V České republice tyto aktéry sdružuje Aliance pro otevřené vzdělávání.[6] Ta podporuje princip volného a otevřeného sdílení znalostí. Na stránkách Aliance je také možné stáhnout příručku, která poskytuje přehledný úvod do problematiky otevřeného vzdělávání.[7]
Reference
- ↑ http://www.capetowndeclaration.org/translations/czech-translation
- ↑ Kapitulčinová, D., et al. (2015). Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu. AULA, 2015, Vol. 23, No. 2: 29-48.
- ↑ DLOUHÁ, Jana et al. Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality.Envigogika, [S.l.], v. 10, n. 4, pro. 2015. ISSN 1802-3061. Dostupné na: <https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503>. Datum přístupu: 23 bře. 2016 doi:http://dx.doi.org/10.14712/18023061.503.
- ↑ http://www.capetowndeclaration.org/read-the-declaration
- ↑ http://www.capetowndeclaration.org/list_signatures
- ↑ otevrenevzdelavani.cz [online]. otevrenevzdelavani.cz [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.
- ↑ otevrenevzdelavani.cz [online]. otevrenevzdelavani.cz [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.
