Obsahová stránka vytváření OER MWS

Obsahová stránka je při vytváření OER MWS zásadní. Aby zdroj mohl dobře posloužit účelu, pro který je vytvářen, je potřeba si na prvním místě položit klíčovou otázku: ,,Pro koho je daný zdroj vytvářen?” či ,,Kdo mají být jeho uživatelé?”. Tato otázka, jakkoliv se může zdát triviální, rozhoduje o celém dalším osudu OER. Témata se dají zpracovat tak, aby vyhovovala rozmanitým informačním potřebám od studentů základních škol až po doktorandy. Je ale potřeba si cílovou skupinu předem zvolit, protože není snadné vytvářet zdroj pro všechny, aniž by utrpěla kvalita ve smyslu využitelnosti daného zdroje ke specifickým vzdělávacím potřebám. Právě pro definici kvality ve smyslu fitness for use je klíčový vzdělávací záměr uživatele.

OER MWS nebo Wikipedie?

Právě definicí cílové skupiny a účelu, ke kterému má zdroj sloužit, se může odlišit konkrétní OER MWS projekt od široce využívané Wikipedie. Největší encyklopedie totiž nemá jasně vymezenou skupinu a jejím účelem je být ,,encyklopedií pro všechny”. Pokud designovaný OER MWS nemá vyhraněný účel a specifikovanou skupinu, pro niž je navržený, hrozí, že se stane více či méně kvalitní kopií Wikipedie. Lepší než vytvářet podobné heslo jako na Wikipedii na vlastním OER MWS pak ale může být zapojit se do jeho tvorby na Wikipedii, vzhledem k tomu, že ta má již velkou komunitu a je proto pravděpodobnější, že se o článek bude starat a aktualizovat jej.

Wikipedie je zdaleka nejvyužívanější OER MWS je proto vhodné se s jejím fungováním seznámit i při vytváření alternativních OER MWS. Například její pravidla na řešení sporů, vytváření a úpravy obsahu, patří k tomu nejlepšímu, co bylo v rámci daného žánru vytvořeno. Pro základní orientaci v této problematice může zájemce čerpat ze stránky Five pillars na anglické Wikipedii či Pět pilířů v její české mutaci.

Obecně je možné konstatovat, že Wikipedie se hodí jako obecný úvod do tématu, tedy encyklopedické shrnutí, jakožto je také designována, kdežto výhoda vytváření alternativních OER WMS vynikne ve specializovaných tématech, zejm. pokud mají ambici pokrývat spektrum znalostí, které najdou konkrétní využití například při zkoušce, tím pádem mohou sloužit do určité míry jako alternativa k papírovým skriptům (viz český projekt lékařských fakult Wikiskripta).

Wikipedie (a dalších projektů Wikimedia Commons) mohou také sloužit jako dobrý doplněk při vytváření vlastních OER WMS a obráceně. Při tvorbě vlastních zdrojů je možné využít text z Wikipedie a média z Wikimedia Commons. A pokud jsou námi vytvářené OER WMS pod otevřenou licencí, je možné kopírovat z nich části do Wikipedie s odkazem na původní zdroj (a tak i zvyšovat popularitu a návštěvnost alternativních OER WMS projektů).

Mezi nejvyužívanější wikisystémy a otevřené vzdělávací zdroje obecně, patří Wikipedie. Základní otázkou proto je, co je hlavní výhodou lokálně provozovaných wikisystémů, popř. zda není lepší místo provozování těchto systémů vytvářet rovnou Wikipedii. To může být přínosnější zvláště pokud není zajištěna dlouhodobá udržitelnost projektu jak z hlediska finančního, tak personálního zázemí.

Projekt studenti píší Wikipedii vytváří OER, které sice vznikají na UK, díky jejím pedagogům a studentům, ale UK na ně nemá copyright.

Uvedení data a ID vytváření a editace

Při vytváření OER MWS jsou časové a identifikační verze jednotlivých částí textu klíčové. Umožňují identifikovat jak jednotlivé editace a verze stránky, tak tvůrce konkrétních částí textu, popř. autory úprav.

OER WMS umožňují zobrazovat časové údaje o vytváření textu, jeho úpravách a změnách v položce ,,Zobrazit historii”, která se objevuje u stránky nad textem vpravo nahoře (pokud není naprogramováno jinak). Právě přes tuto položku je možné rozkliknout si jednotlivé historie editací a porovnávat různé verze, popř. najít kdo a kdy přidal konkrétní část textu. Údaje o jednotlivých úpravách jsou často více relativní než údaje o vytvoření článku či jeho poslední editace, které se u stránek dají také přidat přímo do textu. Tyto údaje mohou být ale často zavádějící, protože OER MWS nefunguje jako klasický text a datum poslední editace ještě neznamená, že v tuto dobu text prošel poslední celkovou revizí, editor mohl změnit třeba pouze překlep. Proto je lepší odkázat případné zájemce o časové údaje na kompletní historii editací.

V případě uvádění časového údaju OER MWS nabízí i možnost uvedení specifické verze (ID - identifikačního čísla konkrétní stránky). Při případné další práci s konkrétním textem, stránkou na OER MWS, například při jejím citování je pak lepší neuvádět pouze časový údaj ale též identifikační číslo (ID) dané stránky protože v rámci OER MWS mohou proběhnout více než dvě editace během jedné minuty. ID stránky tak slouží jako lepší identifikátor konkrétní verze než pouhý čas její poslední editace.

Využívání hypertextu

Hypertext hraje při vytváření OER MWS značnou úlohu. Podobně jako u jiných digitálních zdrojů je hypertext jednou z hlavních  deviz OER MWS oproti klasickým studijním zdrojům jako jsou tištěná skripta. Problematika hypertextu je diskutována již v kapitole Specifický žánr textu. Pokud je hypertext při vytváření textu správně využíván, může mít značně pozitivní efekt  pro tvorbu OER MWS. Můžeme definovat tři hlavní výhody, které hypertext při tvorbě a využívání OER poskytuje:

• Interdisciplinární myšlení. Formou hypertextu je možné snadné přesměrování na související témata, čtenář je tak veden k holistickému přemýšlení v kontextu. Nestuduje pouze danou látku ale je mu prezentován i širší kontext a souvislosti.
• Inkluzivní přístup. Hypertext pomáhá jisté demokratizaci studia. Je totiž možné dát složitější text i studentovi, který je ve srovnání s jinými čtenáři méně vzdělaný v dané problematice. Pokud totiž nějakému výrazu nerozumí, může ho rozkliknout a poučit se o něm. A naopak čtenáři, kteří jsou vzdělanější nemusí být zdržování zbytečným vysvětlováním výkladu toho, co znají. Vzhledem k tomu, že dnešní studenti přichází z rozličných kulturních a sociálních prostředí, může ji studium z OER, jež dobře využívají možností hypertextu, pomoci sjednodit jejich znalosti na požadovanou úroveň. Hypertext tak slouží jako na způsob určitého slovníku neznámých pojmů.
• Ověřitelnost tvrzení. Díky hypertextu se dá lehce označit tvrzení v článku a zdroj u něj. Každý se tak může jedním kliknutím přesvědčit, jestli ono tvrzení je skutečně obsaženo v uvedeném zdroji a případně ho vidět v kontextu.

Důsledné zdrojování

Uživatelské prostředí OER WMS umožňuje zdrojovat jak jednotlivé části text, tak uvádět pod vytvořený text literaturu. Při vytváření těchto zdrojů je vhodné zvážit důsledné zdrojování jednotlivých tvrzení a to zejména v případě, že se jedná o zdroje, jež umožňují hromadnou anonymní kolaborativní editaci. Důležitější než kdo obsah přidá pak totiž může být to, čím je daná část obsahu ozdrojována. Jak kvalitním zdrojem. Právě možnost ověřit si snadno tvrzení formou přidání reference je dalším významným benefitem těchto zdrojů. Zejména pokud se jedná o vysokoškolské materiály je důsledná citovanost na místě, vzhledem k tomu, že studentům lze jen těžko doporučit anonymní zdroje bez uvedených zdrojů. Pro pečlivé zdrojování obsahu v případě vytváření zdroje pro vysokoškolské účely svědčí pak ještě další argumenty (tabulka 1)

Tabulka 1. Popis důvodů pro odkazované maximální výroky respektovanými zdroji v anonymních zdrojích, jako je Wikipedie.

Důvody	Popis důvodů
Problém ověřitelnosti	Neznáme autora konkrétního prohlášení, a proto důvod, proč bychom mu měli věřit. Pokud můžeme tvrzení ověřit z respektovaného zdroje, můžeme mu důvěřovat.
Problém společné znalosti	a) Je nemožné definovat společnou znalosi ve zdrojích, které využívají studenti různých oborů a různých kulturních prostředí; b) Studenti by měli používat především zdroje, kde je minimum společné znalosti a maximum nových informací.
Rozcestník a přehled literatury	Anonymní zdroje by měly být na vysokoškolské úrovni doporučeny pouze jako rozcestník k jiným zdrojům a pro přehled literatury.
Kontext informací	Informace bez kontextu jsou méně cenné. Studenti by se měli naučit nejen popis reality (bezmračné nebe je modré), ale také jeho vysvětlení (bezmračné nebe je modré, protože molekuly ve vzduchu rozptylují modré světlo od slunce více, než rozptylují červené světlo). Zdroj jim může pomoci pochopit kontext.
Kritické myšlení	Studenti by měl pochopit, že informace bez zdroje jsou méně důvěryhodné než informace z respektovaného zdroje.
Problém plagiarismu	Neozdrojovaná tvrzení lze získat z jiných zdrojů bez přiznání. Toto použití je neetické a nezákonné.
Problém citogeneze	Problém kruhového zdrojování, neozdrojované tvrzení v anonymním zdroji je použito v jiném zdroji a ten pak zpětně použit pro ozdrojování původního tvrzení v anonymním zdroji.
Špatná praxe	Studenti, kteří používají neozdrojované  informace z anonymních zdrojů se mohou naučit špatnou praxi i v jiné části svého vzdělávacího procesu, např .: a) nekritické přijetí informací; b) plagiátorství (mohou se naučit používat informace bez zdroje i ve své diplomové práci).

Mediální příloha

OER WMS umožňují vkládat k textu rozmanité mediální přílohy jako jsou obrázky, videa či zvukové soubory. Při vkládání těchto souborů je nicméně třeba mít na paměti licence pod nimiž je obsah licencován a zda jsou tyto licence kompatibilní s licencí zdoje, jenž vytváříme (viz Otevřená licence).