S využíváním OER MWS mohou být také spojena jistá negativa, můžeme uvést například následující:[1]

Nedůvěra

OER jsou relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita zdrojů značně variuje a často chybí garant kvality.

Nedostatečná vybavenost hardwarem

Ač dochází k postupné digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích) nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. To bylo vidět například i v České republice při koronavirové pandemii v roce 2020, kdy se část studentů nemohla účastnit distančního vyučování právě kvůli nedostatečné vybavenosti hardwarem.

Nízká digitální gramotnost

Řada pedagogů (ale i studentů) neumí využívat nové technologie, popř. pro ně není snadné OER nalézt či vytvořit.

Financování

Otevřené zdroje jsou na výrobu levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu, na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se např. následující způsoby financování:

1) Státem;

2) školou;

3) studenty (např. formou paušálu);

4) sponzory.

Reference

  1. Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.