Fenomén Wikipedie

Podle Wikipedie je Wikipedie: ,,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii. Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.

Impakt Wikipedie

Je pátým nejnavštěvovanějším webem světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsících. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací.

Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC. Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).

Kritici Wikipedie upozorňují na vandalismus v článcích a dezinformace, které může obsahovat. Jako příklad je možné uvést článek o novináři Johnovi Seigenthalerovi, do kterého někdo připsal, že byl podezřelý z vraždy prezidenta Kennedyho. Tato informace zůstala v článku několik měsíců než byla objevena a vyvrácena. Nebo článek o válce mezi Portugalskem a Maráthskou říší, který na Wikipedii zůstal pět let, než byl smazán, protože žádná taková válka nebyla.

I přes řadu problémů, které Wikipedie má, jsou některé články na ní velmi kvalitní. V rámci své práce ji proto využívají studenti, novináři, lékaři i vědci. Výsledky výzkumu ukázaly, že téměř polovina amerických lékařů, kteří na internetu hledají odborné informace, využívá Wikipedii. Mylná může být také představa Wikipedie jako laické encyklopedie, o jednotlivá hesla se starají různé komunity, do nichž patří i respektovaní vědci. Výsledky studie z dílny MIT zase prokázaly, že Wikipedie ovlivňuje slova ve vědeckých pracích a vědecké články přidané do Wikipedie jsou také více citované. A vzhledem ke svému významu je také předmětem vědeckého výzkumu.

Jedna z nejvyužívanějších vědeckých databází, Google Scholar, indexuje více než 1 500 000 výsledků vyhledávání na klíčové slovo Wikipedia. Zajímavým tématem pro výzkum jsou například Big data, jež jsou v rámci Wikipedie zdarma dostupná. Pro analytiky zejména počty zobrazení jednotlivých článků. Jedna studie například argumentuje, že počty zobrazení článků na Wikipedii mohou indikovat pohyby na akciových trzích. To ukazuje na změnách v počtu zobrazení článků o finančních tématech během poslední ekonomické krize. Pomocí nárůstu počtu zobrazení článků na Wikipedii je také možné předvídat epidemie nemocí (lidé si dříve hledají příznaky chřipky, než jdou k doktorovi).

Zvláště články o tématech, jež jsou předmětem ideologického boje (např. globální oteplování a veganství), mají velký význam. Dosahují milionů zobrazení a vycházejí z nich novináři, popř. autoři dalších informací, které jsou díky nim pokládány za důvěryhodné – přičemž se již neví, že je třeba opsali z Wikipedie. Díky nepřiznání Wikipedie jako zdroje může vzniknout i jev známý jako citogeneze, tedy, že se informace (třeba mylná), která je pouze na Wikipedii, dostane do respektovaného zdroje, který může být zpětně použit pro ozdrojování Wikipedie. A odstranit ozdrojované tvrzení z Wikipedie je obtížnější než neozdrojované.

Pokud je tedy například v článku o veganství napsáno, že tato strava je bezpečná i v těhotenství, může to vést k problémům, pokud není. Wikipedie je zkrátka fenomén, který ovlivňuje náš život. Může být proto užitečné o ní něco vědět.

Co Wikipedii předcházelo

Wikipedie je významný mezník v dějinách encyklopedických projektů. Encyklopedie vznikla složením řeckých slov enkyklios (obecný) a paideia (výchova, vzdělání), enkyklios paideia se pak může přeložit jako obecné vzdělání či kompletní znalost. Encyklopedické projekty tedy usilují o zachycení kompletních znalostí ať celkově či v rámci určitých oborů.

Osvojení si znalostí je jedním z aspektů, který lidský druh vyděluje z živočišné zvíře a činí člověka člověkem. Znalosti jako způsob rozdělávání ohně, vyrobení pazourku či oštěpu stály u zrodu kultury a vedly k tomu, že si lidstvo podmanilo všechny živočišné druhy a posléze celou planetu. Přístup k nim proto logicky poskytuje konkurenční výhodu.

Znalosti pomáhají vítězit nejen nad zvířaty ale i nad lidmi. Národy, které měly lepší znalosti vojenské taktiky a technologie výroby zbraní, zvítězily nad jinými. Snahy, zachytit co největší počet znalostí, se proto objevují od počátku lidských dějin. Již naši pravěcí předci jistě usilovali o co nejkompletnější znalost svého prostředí, aby je nesežral šavlozubý tygr a oni naopak mohli ulovit mamuta.

Ústní předávání znalostí měli v předliterární době na starosti stařešinové, předchůdci dnešních univerzitních profesorů, kteří stejně jako dnes oni, předávali svým posluchačům to, co považovali za podstatné. Míra těchto znalostí byla sice omezená, ale vzhledem k tomu, co tehdejší lidé věděli o světě, v němž žili, byla ústně poměrně snadno uchopitelná a předatelná. S rozvojem řeči a písma se situace stává komplikovanější. Začínají proto vznikat první encyklopedické projekty.

Již ve třetím tisíciletí př. n. l. vzniká babylónský glosář Urra=hubullu. Ten zahrnuje pojmy z různých oblastí, např. jména hvězd a označení různých částí živé i neživé přírody jako domácích zvířat, ptactva, kamenů a rostlin. Za jednoho z prvních encyklopedistů můžeme označit Aristotela, který ve svých spisech sumarizuje soudobé poznání z mnoha oborů. O shromažďování poznatků se snaží rovněž instituce, mezi nejstarší patří slavné knihovny starověku –  Alexandrijská a Pergamská.

Nejvýznamější encyklopedií starověku je pak římská Naturalis Historia od Plinia staršího. Plinius v ní usiluje o popsání přírodního světa nebo života. Dokončit ji však nestihl, protože zemřel při výbuchu Vesuvu (79 n. l.). I nedokončená nám ale poskytuje cenné poznatky o antickém světě a měla vliv na pozdější encyklopedie. Vychází z ní i svatý Svatý Isidor ze Sevilly, autor jedné z nejznámějších encyklopedií středověku, Etymologiae (cca 600-625 n. l.), jež popisuje témata z rozličných oblastí a značně ovlivnila středověkou vzdělanost.

Encyklopedie ale vznikají i mimo Evropu. Například v arabském světě Encyklopedie Bratří čistoty (kolem 10. století) a v Číně Encyklopedie Jung-le (1408), která se svými 370 miliony čínských znaků stává největší papírovou encyklopedií v dějinách.

Za první moderní encyklopedii se označuje ale až britská Cyclopædie či univerzální slovník umění a věd (1728) od Ephraima Chamberse. Ta přináší inovaci spočívající v umístění křížových odkazů na jiné sekce v článcích. Cyclopædie inspirovala slavnou francouzskou Encyklopedii (vycházet začíná v roce 1751). Její redaktor, Denis Diderot, viděl ideální encyklopedii jako index spojení, nešlo mu pouze o zpracování témat, ale také o popsání vztahu mezi nimi. Encyklopedisté usilovali o to, aby si čtenáři uvědomili souvislosti (dnes by asi použili pojem interdisciplinární myšlení). Právě na tuto myšlenku navazují hypertextové odkazy, často využívané ve Wikipedii.

Encyklopedisté chtěli změnit myšlení lidí a vymanit je z církevních dogmat a tenat absolutistické monarchie. Jejich encyklopedický kroužek stál u zrodu Velké francouzské revoluce, přispěl k nástupu pozitivismu a rozvoji moderní vědy. Inspiroval také Encyklopedii Britannicu, která funguje až do dnešních dnů. V roce 2010 nicméně vychází její poslední tištěný výtisk. To můžeme označit také jako symbolický mezník konce éry papírových encyklopedií. Různé encyklopedie sice pořád vychází, plní ale spíše populárně naučný než primárně informační účel. Tedy slouží více jako dárky pod vánoční stromeček než zdroje po kterých sáhneme, když se chceme něco rychle dovědět.

Živý organismus

Wikisystémy vymyslel v devadesátých letech americký počítačový programátor Ward Cunningham. Slovo Wiki znamená v havajštině rychle a Cunnigham ho použil, protože si vzpomněl, že na Havaji viděl autobusy Wiki-wiki Shuttle. V počátcích byly wikisystémy známé jen malé skupince softwarových nadšenců. Masově se rozšířily až díky Wikipedii.

Wikipedie vznikla náhodou. Americký podnikatel Jimmy Wales, založil encyklopedii Nupedie. Financována byla jeho firmou Bomis, která podnikala v oblasti internetové reklamy. Nupedie byla psaná experty ale příliš nefungovala. Za prvních 18 měsíců se podařilo publikovat pouze přes 20 článků. Šéfredaktor Nupedie, Larry Sanger, proto přišel s myšlenkou založit projekt na bázi wikisystému. Ten byl původně zamýšlen pouze jako určitý kontejner článků (feeder project), z nichž pak budou udělány vhodné pro Nupedii. Wales souhlasil a Wikipedii v roce 2001 spustil.

Projekt se jim ale vymkl z rukou. V prvním roce fungování bylo na Wikipedii napsáno 20 000 článků. V roce 2003 to bylo 100 000 článků a v roce 2004 obsahovala Wikipedie již 1 000 000 milion článků ve více než 105 jazycích. A vzhledem k tomu, že po roce 2000 splaskla internetová bublina, neměla firma Bomis už peníze na filantropii, Nupedie zanikla a zbyla jen Wikipedie.

Wales již v počátcích projektu prohlásil, že nechá Wikipedii autonomii a bude ji pouze podporovat. Za tímto účelem založil neziskovou organizaci Wikimedia Foundation, která ji provozuje. I když by Wikipedie mohla vydělávat značné peníze, kdyby spustila reklamu, Wales ji zásadně odmítá. Je tak ironií osudu, že projekt, který vznikl díky internetové reklamě, patří mezi jeden z mála velkých webů, kde na ni uživatel nenarazí.

Wikipedii tak nikdo direktivně neřídí. Editoři si dělají co chtějí, vytváří si vlastní pravidla a přou se o jejich výkladu. Aplikace pravidel je subjektivní a závisí vždy na komunitě daného článku (tedy lidech, které zajímá). Celý systém je tak značně živelný a nepředvídatelný. A trochu připomíná živý organismus, který můžeme pozorovat ale nevíme, co přesně bude dělat.

Pravidla Wikipedie

Wikipedie je trochu anarchická. Neznamená to ovšem, že nemá pravidla či autority. Jen si je vytváří sama a nerespektuje jako editory autority z offline světa. Na české Wikipedii je psáno: ,,Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii.” To je celkem rozumné pravilo, vzhledem k tomu, že po udělení této Ceny ztratili někteří laureáti zdravý rozum a hlásali bludy.

Na Wikipedii je navrženo mnoho různých pravidel, v nichž je těžké se orientovat. Stojí ale na pěti základní pilířích: 1. Je to encyklopedie 2. Je psána z neutrálního úhlu pohledu 3. Obsah je možné otevřeně využívat 4. Editoři by se měli chovat slušně 5. Nemá přísná neměnná pravidla, proto není třeba se bát editovat Wikipedii.

Protože je Wikipedie encyklopedie usiluje o sumarizaci lidského poznání. Každá informace, co není obecná znalost, by tak měla být ideálně ozdrojována spolehlivým zdrojem. Jako indikátor kvality tak může sloužit to, zda je dané tvrzení ozdrojované.

Problém ovšem nastává s tím, co je v dnešním světě možné považovat za obecnou znalost. Výsledky výzkumu z roku 2018 například ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že je Země kulatá. Problémy s tím, co citovat řeší i studenti v diplomových pracích. Přední světové univerzity jako MIT či Princeton pak razí pravidlo: ,,Když pochybujete, tak citujte”.

To je ale značně subjektivní a někdo nemusí pochybovat vůbec a opsat cizí práci, zatímco jiný bude citovat i že nebe je modré. Na Wikipedii najdeme nicméně argumentaci, že i tvrzení typu ,,Nebe je modré” by mělo být ozdrojované. Jako argumenty uvádí například, že nebe není vždycky modré, nevidomí to neví a také by mělo být vysvětleno proč tomu tak je s odkazem na zdroj. Pro úplnost je třeba dodat, že najdeme také opačnou argumentaci tedy, že není třeba citovat, že nebe je modré.

Mělo by se citovat, že nebe je modré?

Editační války se pak často vedou také o to, co je spolehlivý zdroj. Hodnocení kvality zdrojů přitom souvisí s hodnocením kvality našich znalostí a fundamentálními otázkami typu komu věřit a co je pravda.

Na anglické Wikipedii je také většina článků zařazena do různých kategorií kvality podle uživatelského hlasování. Ty variují od kategorie ,,Pahýl” přes různé třídy kvality až k ,,Nejlepším článkům”. Aby článek mohl být zařazen do lepší kategorie musí splnit určitá kritéria, o jejich splnění se pak vede diskuze.

Například článku Atom trvalo více než šest let, než se dostal z pahýlu do kategorie Nejlepší články. Založení nového článku pak může být náročnější než publikovat článek ve vědeckém časopise. Editoři mohou psát posudky a diskuze o nich pak může připomínat obhájení doktorské práce před oborovou radou. Pokud je významnost zpochybněna, vyvolá se hlasování mezi editory a článek může být smazán. U každého článku si je možné historii editací lehce rozkliknout (ikonka Zobrazit historii vpravo nahoře). U editací bývají komentáře a někdy je to docela zajímavé čtení (vidět jak se článek vyvíjel, popř. o co se válčilo).

I když kvalita Wikipedie značně variuje, některé články patří asi k tomu nejlepšímu, co kdy bylo napsáno v rámci encyklopedického žánru. Cenné jsou zejména v ideologicky sporných pojmech.

Například článek Bůh na anglické Wikipedii je možná nejobjektivnějším pojednáním o Bohu, které bylo kdy napsáno. Z veřejně dostupných statistik víme, že se na jeho psaní podílelo více než 4 500 editorů a přes 70 robotů. A dá se předpokládat, že jde o editory (a roboty?) různých vyznání i ateisty, teology i běžné věřící, kteří se snaží vyargumentovat svůj názor. Výsledek tak může být konsensem většiny významných názorů na Boha od počátků prvních civilizací napříč kulturami. O tom, že byl předmětem editačních válek svědčí přes 3000 zrušených editací. Přesto je komunitou zařazen pouze do kategorie kvality C. A pokud by kvalita článku byla hodnocena například pomocí panelu expertů, je otázka zda věřit více jim nebo tisícům editorům, mezi nimiž může být i více expertů než v panelu.

Pokud by tedy všichni přispěvatelé Wikipedie respektovali hlavní pravidla – která jsou založena na tom, co je obecně považováno za normální – byla by Wikipedie velmi kvalitní. V její etiketě slušného chování je mimo jiné zmíněné Zlaté pravidlo – tedy, aby se Wikipedisté k jiným chovali, tak jak chtějí, aby se oni chovali k nim.

Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří.

Zdroje pro další studium

• Stránka Wikipedie na anglické Wikipedie,
• Stránka Wikipedie na české Wikipedii.