Využívání OER MWS: Objektivita
Při výběru vhodných otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi Mediawiki softwaru (OER WMS) pro naše úkoly hraje stěžejní roli objektivita či tzv. neutrální úhel pohledu (anglicky: neutral point of view).
Právě objektivita, tedy nestranné objektivní pojednání o spcifické problematice, je důležitá pro edukativní účely a to zejména v procesu vysokoškolského vzdělávání, kdy by studenti měli studovat ze zdrojů, které nejsou vytvářeny za účelem reklamy či propagandy nějakého názoru na úkor jiného, jež je pro dané účely stejně relevantní. OER WMS zároveň skýtají značné nebezpečí, že si jejich tvůrci budou snažit prosadit svou a text záměrně odchylovat od objektivní linky směrem ke svému přesvědčení. Změna textu je relativně jednoduchá, proto mnohé svádí ji využít k propagandistickým účelům.
Objektivita je proto i jedním ze základních požadavků Wikipedie při tvorbě článků. Tento požadavek je nazýván tzv. Neutral point of view a na anglické Wikipedii je detailně rozpracován. Články, které nesplňují požadavky na neutralitu by měly být přepracovány. Obecně platí, že stejně jako Wikipedie by ani jiné OER WMS neměly být využívány jako prostor pro propagaci nepodložených názorů. Naopak všechny názory, jež nejsou tzv. společnou znalostí (tj. všeobecně známé) by měly být podloženy seriózními zdroji, nejlépe pak výsledky relevantního vědeckého výzkumu (to zejména v oblasti využití pro vysokoškolské účely).
Objektivita zároveň neznamená, že je do OER WMS třeba zahrnout všechny názory na danou problematiku. To platí zejména o názorech, jež jsou ve veřejné debatě zcela marginální a nemají oporu ve faktech. Například v článku o zakřivení Země není třeba uvádět, že tento fakt zpochybňuje jistá skupina obyvatel, jež zakřivení Země popírají a jsou přesvědčeni, že je ve skutečnosti placatá.[1]
Pro zachování objektivity je důležité alespoň částečného souhrnu poznatků ze zdrojů, jež jsou v dané problematice široce uznávané a respektované (u vědeckých článků je například možné využít jako indikátor jejich celkovou citovanost, vzhledem k tomu, že nejcitovanější práce tvoří obvykle základ a jádro oboru, stejně jako jejich autoři). To jak obsáhlý by tento soubor měl být značně variuje a záleží zejména na cílové skupině, pro niž je zdroj vytvářen (viz Využívání OER WMS: Využitelnost).
Otázka co citovat
Otázka: ,,Co je společná znalost?" souvisí s otázkou: ,,Co citovat a co ne?", která se často řeší v akademickém prostředí. Za opsání cizích myšlenek, bez uvedení původu, hrozí studentům vyloučení ze studia a akademikům konec kariéry. Přičemž není možné vytvořit žádné univerzální pravidlo, kterého by se dalo držet. Citaci každé myšlenky je třeba posuzovat subjektivně s přihlédnutím k danému žánru, dílu a kontextu. Základní pravidlo, které razí přední světové univerzity jako MIT či Princeton je, že pokud se vyskytnou pochyby, zda zdroj citovat, má se citovat.[2][3] Toto pravidlo ale předpokládá určitou integritu osobnosti, která si klade otázky a pochybuje. Řada studentů ale nemusí pochybovat nikdy a bezskrupulózně opíše cizí práce.[4]
Více o problematice citování v článcích:
Zdroje k dalšímu studiu problematiky
- Massachusetts Institute of Technology. What is Common Knowledge?
- Princeton University. Not-So-Common Knowledge
- Common knowledge na anglické Wikipedii
- Conventional wisdom na anglické Wikipedii
(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).
Související články
Reference