Myšlení o nekončící budoucnosti

Úvod

„Budoucnost neexistuje. Je pouze přítomnost, ale v rámci této přítomnosti máme pojem o budoucnosti. Ale také v rámci této přítomnosti máme názory, zvyklosti a také způsob chování, které jsou těsně svázané s naší historií a institucemi. Budoucnost proto není něco, co má být teprve objeveno, něco na způsob terra incognita. Budoucnost musí být vytvořena, a ještě předtím si ji musíme umět představit, navrhnou a také chtít.“

(Bertstecher, H., 1974. In: Hutchison, F., 1996).

Základem všech představ o udržitelné budoucnosti je klíčový princip udržitelnosti, což je „myšlení o nekončící budoucnosti“. To znamená, že přijmeme závazek ke společnému dobru, který se projevuje v odlišném myšlení; zvažování věcí, na které se dříve nemyslelo; rozšiřování perspektiv; ujasňování toho, co si opravdu vážíme; vytváření vazeb s našimi sousedy; a poskytováním naděje příštím generacím.

Vytváření schopnosti myslet v termínech „nekončící budoucnosti“ je klíčovou úlohou vzdělání. „Vzdělání je nejúčinnějším prostředkem, který společnosti pomáhá čelit budoucím problémům. Skutečně, vzdělání bude formovat budoucí svět. Pokrok stále více závisí na tom, co vzdělaní lidé vytvoří: na výzkumu, vynálezech, zlepšení a přizpůsobení toho, co už je. Skutečně, vzdělané myšlení a cit jsou dnes zapotřebí nejen v laboratořích a výzkumných ústavech, ale i každodenním běhu života. Přístup ke vzdělání je dnes opravdu sine qua non pro efektivní účast na moderním životě na všech úrovních. Abychom byli přesní, vzdělání neřeší všechny problémy - avšak vzdělání v nejširším slova smyslu musí být podstatnou součástí úsilí o to, abychom si uměli představit a vytvořit nové vztahy mezi lidmi a pěstovat větší úctu k potřebám životního prostředí.“ (UNESCO, 1997, paragraf 8)

Přesto je budoucnost základní složkou každodenního života a součástí každé lidské zkušenosti. Skutečně, každá činnost, kterou se zabýváme, předpokládá pokračování v budoucím čase. Kdykoli máme nějaké cíle, ambice, děláme si plány nebo něco předpokládáme, spekulujeme nebo se k něčemu zavazujeme, je pro nás budoucnost důležitá. Bez nějaké představy o budoucnosti nemůžeme ani začít vyjadřovat své naděje a sny, natož je uskutečňovat. Tak je přemýšlení o budoucnosti a její plánování základní a trvalou součástí všeho lidského snažení.

Výukové cíle

  • Rozpoznat důležitost perspektiv budoucnosti ve vzdělání
  • Přinést důležité koncepty alternativní budoucnosti
  • Zkoumat svá vlastní očekávání a aspirace o budoucnosti, analyzovat osobní názor, žádoucí a pravděpodobnou budoucnost
  • Ujasnit si, jak vize udržitelné budoucnosti může být integrována do osnov.

Vzdělání pro budoucnost: důvody pro něj

Pokud uvažujeme o rychlosti změn v minulých dvaceti letech, musíme si uvědomit, že 21. století bude velmi odlišné od století předešlého. Přesto je budoucnost překvapivě ve vzdělání poměrně zanedbaným tématem.

Naděje, které lidé v různých částech světa vkládají do budoucnosti, se velmi liší. Záleží například na naší politické příslušnosti, příjmu, genderu, věku nebo na tom, ke kterému etniku patříme. Naděje bohatých a chudých, mocných a bezmocných jsou v zásadě jiné. Podobně je tomu také se ženami a muži. mladými a starými; naděje lidí z bohatého Severu jsou spíše přáními než potřebami, pro lidi z Jihu jsou nejdůležitější základní lidská práva, dostupnost základní potravy, vzdělání, bydlení a zdravotních služeb, a to jak v současnosti, tak i v budoucnosti. To vše jsou problémy udržitelného lidského rozvoje.

Na mnoho rozhodnutí týkajících se budoucnosti nemáme přímý vliv, ale naše představy a očekávání se promítají do toho, zda pokládáme své přítomné konání za smysluplné. Strach z budoucnosti nás může zbavit vůle k činu, ale také může vést k zapojení do sociálně a politicky orientovaných akcí, které by měly přinést změnu. Dokladem toho je mírové hnutí a hnutí za ženská práva z počátku 80. let a novější snahy ekologických aktivistů. Nové tisíciletí je příležitostí přehodnotit sami sebe, naše hodnoty a instituce, a také to, co si myslíme o světe, který jsme zdědili a který odkážeme našim potomkům.

Analýza budoucích trendů

Nikdo budoucnost předvídat spolehlivě neumí. Skutečně o budoucnosti víme jen to, že bude velmi odlišná od dnešního života. Mnozí odborníci v sociálních vědách se dohodli na tom, že příští společnost bude utvářet několik trendů. Mezi osm z těchto trendů patří:

  • růst kulturních rozdílů;
  • globalizace;
  • zvyšování rovnosti mezi pohlavími;
  • pokrok v biotechnologii;
  • oživení náboženství;
  • zvyšování zájmu o ekologickou problematiku;
  • růst bídy;
  • technologie.

Zdroje

UNESCO (2002): Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy: Dlouhá, J.

Bertstecher, H. (1974) in Hutchison, F. (1996) Educating Beyond Violent Futures, Routledge, London, p. 36.

UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action, paragraf 8