Význam stromů

Stromy jsou velice důležité pro biodiverzitu a fungování celého ekosystému naší planety země. Mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě.

Význam Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. Stromy působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště).

Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů Zeleň zvyšuje vlhkost mikroklimatu výparem vody, a to hned několika způsoby: evapotranspirací, odparem rosy zkondenzované na povrchu vegetace, odparem zachycených srážek (intercepce), které ze zpevněné plochy (např. chodník, silnice,..) ihned odtékají. Evapotranspirace představuje souhrnně výpar z půdy a transpiraci rostlin. Transpirace rostlin, hlavně stromů, tvoří klimatizační systém Země (Tlapák, Šálek et al., 1992). Vezme-li se výpar z vodní hladiny jako 100 %, činí výpar ze stejné plochy písku neporostlého vegetací asi 26 %, z písku porostlého trávou asi 62 %, z ploch hlinité půdy bez porostu asi 50 %, s porostem více než 87 % (Nováková, 1974; Kravčík, Pokorný et al., 2007).V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %. V létě naopak vegetace ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení.

Snižování hlučnosti Hluk je ve městech považován za jeden ze základních stresorů. Za největší zdroje hluku jsou doprava, průmysl a komunální provozovny, přičemž až 80 % hluku vyvolává automobilová doprava. P. I. Leušin (in Lunc, 1954) zjistil, že koruny listnatých stromů pohlcují 26 % zvukové energie, která na ně dopadá a 74 % této energie odrážejí a rozptylují. Podle jeho pozorování je hluk na ulici bez zeleně pětkrát vyšší než v téže ulici, kde jsou chodníky osázeny stromy. Vysvětluje to tím, že zvukové vlny způsobené dopravními prostředky se zesilují odrazem od zdí budov.

Proudění vzduchu Od vegetace se funkce větrolamů požaduje jen na některých vhodných stanovištích především na okraji města. Jako velice vhodné se v tomto smyslu ukázaly být polopropustné zapojené porostní pláště ze dřevin odolných proti působení větru (s pevným dřevem). Podle výsledků měření se na návětrné straně snižuje rychlost větru o 30 – 50 %, a to na vzdálenost 15 – 20násobku výšky (Kavka, Šindelářová, 1978).

Psychohygienicka a rekreační funkce Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Dále četné výzkumy ukazují, že pohyb v zeleni a hlavně aktivní pohyb v přírodě, napomáhají k uvolnění nervového přepětí, zeslabují duševní únavu. Funkce psychohygienická je dána mimo jiné genetickou fixací zelené barvy jako barvy klidu. Účinek je možné vysvětlit tím, že příroda člověka odnepaměti obklopovala a zajišťovala jeho existenci. Pocit sounáležitosti člověka s přírodou odedávna vyvolává optimistickou náladu, pocit pohody a celkové spokojenosti (Ondřej, Burian 1992; Jelínková, Ondřej, Velfel 1997 in Nixová, 1998).

Produkce dřevin Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování (rozřezáním na pilách na tzv. řezivo) nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu celulózy. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, štěpka, pelety, brikety) jako obnovitelný zdroj energie.

Aktuálně V aktuálním roce 2019 jsou stromy a jejich význam velice aktuálním tématem. Čím dál častěji se mluví globálním oteplování a změně mikroklimatu na naší planetě zemi a s tím spojenými problémy. V aktuálním roce 2019 došlo ke dvěma obrovským požárům z nichž jeden byl v samotném amazonském pralese kdy samotný požár byl viditelný až s vesmíru. Ke druhému velkému požáru došlo v austrálii