Percepce globálního oteplování
Na percepci (vnímání) globálního oteplování (anglicky perception of climate change) se můžeme dívat z hlediska vědomostí o tématu nebo obav a vnímaných rizik spojených s globálním oteplováním.
Pohled veřejnosti na globální oteplování byl zkoumán od počátku 80. let. Od té doby se percepce a vědomosti o globálním oteplování značně změnily. V mnoha rozvinutých zemích se stalo povědomí o globálním oteplování naprosto běžné, až univerzální, v rozvíjejících se zemích je však toto téma často naprosto neznámé nebo velmi nepřesně prezentované. Pro příklad studie Leea a kolegů [1] zjistila, že v Indii o naprosté neznalosti pojmu globální oteplování referuje 65 % místních občanů. Takto rozsáhlá nevědomost se týká i částí subsaharské Afriky nebo Indonésie. Naopak více než 90 % obyvatel Severní Ameriky, Evropy a Japonska má velmi dobré znalosti. Mají informace o roli oxidu uhličitého v globálním oteplování nebo zvyšující se frekvenci extrémního počasí. [2]
To však neovlivňuje vnímaní rizika spojená s globálním oteplováním, kdy méně než 50 % z těchto "vzdělaných" obyvatel považuje globální oteplování za nebezpečné pro ně samotné a jejich rodinu. Ti pak vidí nebezpečí hlavně ve změně počasí (např. sucho nebo záplavy), ale v kontextu zdravotních, ekonomických a sociálních problémů, ho pro sebe řadí až na poslední místo důležitosti. Vysvětlením může být, že jedinci vnímají tento problém jako záležitost vzdálených míst a zemí a myslí si, že jich se to dlouhou dobu (nebo nikdy) týkat nebude. Naopak jedinci pracující v závislosti na počasí nebo ve větším kontaktu s přírodou vnímají globální oteplování jako velmi ohrožující a aktuální. [3]
Ukazuje se, že široká veřejnost nemá velké povědomí o příčinách globálního oteplování; podceňují roli energetické spotřeby v domácnosti, průmyslu s masem, převozu potravin a plýtvání potravinami. [3] Obecně mají také lidé tendenci ke snižování vlastní zodpovědnosti na rozvoji globálního oteplování a za "viníky" označují ostatní lidi nebo jiné země. [4]
V rámci rozvinutých zemí existují jedinci, kteří globální oteplování popírají nebo jsou vůči němu skeptičtí (tento termín je však nepřesný vzhledem k tomu, že skeptici zvažují obě strany, zatímco tito jedinci spíše popírají jednu stranu, tedy vědeckou literaturu a důkazy). Ve Spojených státech je 13 % takovýchto jedinců [5], v Německu 16 % a ve Velké Británii 12 % (dle EPCC z roku 2017). Možnými důvody tohoto, často vědeckými argumenty nezměnitelného, vnímání globálního oteplování jsou např. velké ohrožení sebeobrazu, vlastních hodnot a ideologie těchto jedinců, mediální obraz globálního oteplování jako nejisté záležitosti nebo jako abstraktního kontroverzního tématu a obtížnost až nemožnost změny životního stylu na více proenvironmentální.[3]
Co ovlivňuje vnímání globálního oteplování?
Co ovlivňuje povědomí o globálním oteplování?
Jedním z celosvětově univerzálních prediktorů širokých znalostí o globálním oteplování je stupeň dosaženého vzdělání. Kromě tohoto faktoru jsou prediktory povědomí o globálním oteplování napříč národy různé. V USA je nejdůležitější občanská angažovanost, dostupnost informací a vzdělání. V Číně je na prvním místě vzdělání, následuje místo bydliště (hlavně rozlišení město/vesnice) a výše příjmu domácnosti. Povědomí o globálním oteplování je také ovlivněno pohlavím a věkem jedince. Starší a muži bývají více skeptičtí, mají menší znalosti a obavy.
Důležité je však kromě demografických údajů sledovat i různá ideologická přesvědčení a smýšlení občanů. Ty totiž fungují jako filtry, přes které se různá fakta dostávají k jedinci a jak je následně interpretuje. Tomuto zkreslení se říká motivované myšlení (anglicky motivated reasoning), při němž jedinci vyhledávají a využívají informace, které potvrzují jejich aktuální přesvědčení a pohled na svět. Naopak pak ignorují nebo mění informace, které jim do jejich ideologie nezapadají. Docházejí tak k závěru, ke kterému už od začátku dojít chtěli.
Jedinci jsou tak velmi ovlivněni svou environmentální hodnotovou orientací, kdy hodnoty biosferické i sociálně-altruistické vedou k větším znalostem a obavám ohledně globálního oteplování, ale i k proenvironementálnímu chování a snaze o prosazení zákonů a projektů, které by podporovali boj s globálním oteplováním. Dále k tomu tíhnou i lidé s rovnostářským pohledem na svět, spíše než individualisti. [6]
Toto zkreslení zasahuje i do paměťových stop jednotlivců. Skeptici vůči globálnímu oteplování si např. mnohem méně (nebo nepřesně) pamatují atypické projevy počasí jako sucha nebo vysoké teploty.[7]
Co ovlivňuje vnímání rizik globálního oteplování?
Ukazuje se, že pochopení antropocentrických příčin rozvoje globálního oteplování je největším prediktorem k vnímání rizik týkajících se globálního oteplování v Evropě a Latinské Americe. S tím se pak pojí i silné obavy o budoucnost sebe, své rodiny a komunity. Naopak ve většině afrických a asijských zemí jsou vnímaná rizika nejvíce ovlivněna vnímanou změnou místního počasí (nejčastěji teploty).
V USA koreluje vyšší stupeň dosaženého vzdělání s vyšší vnímanou závažností globálního oteplování mezi liberály a demokraty, ale naopak s nižšími vnímanými riziky u konzervativců a republikánů. Výzkumníci si to vysvětlují tak, že vyšší vzdělání umožní jedincům předkládat silnější a propracovanější argumenty k podpoře své ideologie [8]
Jak zlepšit povědomí o globálním oteplování?
Obecně výsledky studie Lee a kolegů [1] ukazuje, že jak se bude svět vzdělávat (nejvíce rozvojové země) a jakmile začnou jedinci zažívat přímé zkušenosti s atypickým počasím, stoupne celosvětově míra povědomí, znalostí a vnímaných rizik spojených s globálním oteplováním. Nicméně je důležité tvořit komunikaci o globálním oteplování na míru jednotlivým národům. V rámci základního vzdělávání by žáci měli získat určitou úroveň ekologické a klimatické gramotnosti. Na lokální úrovni by se měla veřejnost dovídat o atypickém počasí a jiných změnách způsobených globálním oteplováním v místě bydliště. Investice do primárního a sekundárního vzdělávání by tedy měla být efektivním nástrojem ke zlepšení percepce globálního oteplování.
Odkazy
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 LEE, Tien et al.. Predictors of public climate change awareness and risk perception around the world. Nature climate change. 2015, roč. 5, s. 1014–1020. Dostupné online.
- ↑ SHI, Jing et al.. Knowledge as a driver of public perceptions about climate change reassessed. Nature climate change. 2016, roč. 6, s. 759–762. Dostupné online.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 CLAYTON, Susan; MANNING, Christie. Psychology and Climate Change. 1st edition. vyd. [s.l.]: Academic Press, 2018. 312 s. ISBN 9780128131305.
- ↑ WHITMARSH, Lorraine et al.. Public engagement with carbon and climate change: To what extent is the public ‘carbon capable’?. Global Environmental Change. 2011, roč. 21, čís. 1, s. 56-65. Dostupné online.
- ↑ LEISEROWITZ, Anthony et al.. Climate Change in the American Mind: Americans' Global Warming Beliefs and Attitudes in April 2013. SSRN. 2013. Dostupné online.
- ↑ KAHAN, Dan et al.. The polarizing impact of science literacy and numeracy on perceived climate change risks. Nature climate change. 2012, roč. 2, s. 732–735. Dostupné online.
- ↑ HOWE, Peter et al.. Who remembers a hot summer or a cold winter? The asymmetric effect of beliefs about global warming on perceptions of local climate conditions in the U.S.. Global environmental change. 2013, roč. 6, s. 1488-1500. Dostupné online.
- ↑ MCCRIGHT, Aaron; DUNLAP, Riley. The Politicization of Climate Change and Polarization in the American Public's Views of Global Warming, 2001–2010. The Sociological Quarterly. 2011, roč. 52, čís. 2, s. 155-194. Dostupné online.
Interní odkazy