Anoxické čištění odpadních vod

Verze z 25. 2. 2019, 17:14, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky) (added Category:Odpadové hospodářství using HotCat)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Proces, který probíhá ve vodním prostědí za nepřístupu kyslíku a pomocí činnosti mikroorganizmů.Je součástí biologického stupně čištění odpadních vod.

PojmyEditovat

Čištění komunálních odpadních vodEditovat

Komunální odpadní vody(dále jen KOV) se svádí kanalizací do čistírny odpadních vod, kde probíhá čištění nebo-li odstraňování nečistot. V čistírně projde voda několika stupni (fázemi) čištění, pro které jsou typické určité metody a postupy. Dochází k odstraňování mechanických nečistot i nečistot organického původu, přítomných ve vodě v různých formách (rozpuštěné, suspendované, nerozpuštěné atd.). Vyčištěná voda odchází po kontrole jejích vlastností do recipientu (obvykle do řeky).

Obecné postupy čištění KOVEditovat

Znečištění je možno odstraňovat několika technologickými postupy: buď samostatnými, nebo častěji na sebe navazujícími. K čištění vod se nejčastěji používají tyto postupy (metody čištění):

Mechanické čištěníEditovat

(fyzikálně-chemické) zahrnuje předčistění pomocí lapáků písku, česlí. Dále sem patří sedimentace kalu a nečistot v usazovacích nádržích, k odstranění tuků a olejovitých látek se používají lapáky olejů a tuků. V dosazovácích pak probíhá nejjemnější sedimentace (poslední fáze čištění - sedimentuje vodárenský kal , než voda odteče do recipientu).

Biologické čištěníEditovat

využívá schopností mikroorganismů rozkládat organickou hmotu. Jedná se o urychlení samočistících pochodů, které probíhají v přírodních povrchových vodách, pomocí aktivovaného kalu a vytvoření vhodných podmínek pro jeho činnost.

Chemické čištěníEditovat

se u KOV uplatňuje méně. Jeho hlavní použití je při čištění průmyslových odpadních vod. Jde o procesy jako je např. srážení nebo neutralizace.

Biologické čištění KOVEditovat

Nebo-li také bilogický stupeň čištění, který následuje za mechanickým předčištěním. Jeho úkolem je odstranění koloidních a rozpuštěných organických látek pomocí kolonií mikroorganismů tzv. aktivovaného kalu. Aktivovaný kal se přidává do znečištěné vody v tzv. aktivačních nádržích.

V čištěné vodě "jsou uměle navozeny podmínky pro růst heterotrfních mikroorganismů tvořících biomasu. Podmínky odpovídají poměru koncentrací BSK5 : N : P = 100 : 5 : 1 při dostatečné koncentraci kyslíku ve vodě." [2] Proces negativně ovlivňují toxické látky, příliš vysoké nebo nízké pH, teplotní výkyvy aj. Biologické čištění probíhá za aerobních nebo anaerobních podmínek.

"Za aerobních podmínek, tj. za přístupu vzduchu dochází k oxidaci organických látek. Součástí je také nitrifikace (přeměna amonných iontů a dusíku na dusičnany a dusitany) a přeměna sloučenin fosforu na fosofrečnany." [2] Aerobní prostředí je zajišťováno stálým provzdušňováním za pomocí různých technologií.

"Za anaerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k redukčním procesům. Dochází zde k denitrifikaci (dusičnany se mění na dusík) a k redukci síranového aniontu na síru nebo sulfid. Hovoříme o mineralizaci - vznik anorganických sloučenin z organických." [2]

Anoxické čištěníEditovat

K anoxickému čištění dochází při anaerobním biologickém čištění vod. Je to zvláštní případ anaerobního procesu, který je specifický chybějícím rozpuštěným kyslíkem ve vodě a činností anoxických bakterií (součástí aktivovaného kalu), které rozkládají rozpuštěné organické látky.

První etapou je defosfatace, nebo-li odbourávání fosforu. Druhou etapu tvoří denitrifikace, tedy redukce dusičnanů (NO3) na oxid dusný(N2O) a dále až na molekulový dusík (N2). Jak už bylo řečeno výše, jedná se o mineralizaci látek.

Střídáním podmínek během biologického procesu dosáhneme přeměny rozpuštěných organických látek na látky anorganické nerozpustné, které se dají odstranit sedimentací v tzv. dosazovácích.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • [1] Herle J. & Bareš P.(1990): Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, Praha s.78-85[Citováno 2008-11-26]
  • [2] Richter M.(2005): Technologie ochrany ŽP, část I. Čištění odpadních vod, skripta FŽP, Ústí n. L.[Citováno 2008-11-26]

Související stránkyEditovat

Externí odkazyEditovat