Zdravotní důsledky hluku
Zdravotní důsledky hluku jsou zdravotní důsledky pravidelné expozice zvýšené hladině akustického tlaku. Zvýšený hluk na pracovišti nebo v okolním prostředí může způsobit poškození sluchu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdce, nepříjemné stavy a poruchy spánku. Také změny v imunitním systému a vrozené vady jsou připisovány expozici hluku.
Ačkoli se některé formy nedoslýchavosti (presbykuze) mohou vyskytnout přirozeně s věkem, v mnoha rozvinutých zemích je kumulativní dopad hluku dostatečný k tomu, aby poškodil sluch velké části populace v průběhu života. Je známo, že expozice hluku vyvolává šelest v uších (tinnitus), hypertenzi, zúžení cév (vazokonstrikce) a další kardiovaskulární nežádoucí účinky.
Kromě těchto účinků mohou zvýšené hladiny hluku vyvolávat stres, zvyšovat počet nehod na pracovišti a stimulovat agresi a jiné antisociální chování. Nejvýznamnějšími příčinami jsou hluk z vozidel a letadel, dlouhodobá expozice hlasité hudbě a hluk z průmyslu. V Norsku bylo prokázáno, že silniční doprava způsobuje téměř 80 % hlášených nemocí vyvolaných hlukem.
Mohou existovat i psychologické definice hluku. Petardy mohou rozrušit domácí a divoká zvířata nebo jednotlivce, které traumatizuje hluk. Nejčastějšími jsou hlukem traumatizovány osoby, které byly vystaveny vojenským konfliktům, ale často také hlasité skupiny lidí mohou vyvolat stížnosti a další reakce na hluk. Kojenci jsou snadno vyrušeni hlukem.
Sociální náklady hluku z dopravy v zemích EU jsou odhadovány na více než 40 miliard EUR ročně, přičemž osobní automobily a nákladní automobily jsou odpovědné za převážnou část těchto nákladů. Samotný hluk z dopravy negativně ovlivňuje zdraví téměř každého třetího obyvatele v evropském regionu WHO. Pětina Evropanů je v noci pravidelně vystavena hladině hluku, která by mohla vážně poškodit jeho zdraví.
Hluk je také hrozbou pro jiné živočišně druhy v mořských a suchozemských ekosystémech.