Ekofarma KOFA
Farma KOFA je jednou z první ekologických farem založených v ČR. Nachází se v malebné krajině Jihočeského kraje a nabízí návštěvníkům nejen lahodné kozí výrobky, ale i pobyt na samotné farmě, vyjížďky na koních, nebo i netradiční možnost vyzkoušení hospodářských prací spojených s chodem farmy.
| Ekofarma KOFA | |
| Název organizace | Ekofarma KOFA |
|---|---|
| Typ podnikatelské činnosti | Výroba mléčných výrobků – mléko, sýry |
| Rok založení | 1993 |
| Adresa | Bílsko 25, 387 73 Bavorov |
| Web | http://kofa.ecn.cz/ |
| Kontakt | nhcfrantisek@quick.cz |
| Další údaje | |
| Název obce/města/regionu | Bílsko |
| Obec s rozšířenou působností | Vodňany |
| Katastrální výměra obce (km2) | 11 |
| Počet obyvatel | 203 (2016) |
Východisko pro začátek podnikání
Statek, kde se kozí farma nachází, patřil od nepaměti rodině Špatných. Za totalitního režimu došlo ovšem k jeho znárodnění a rodina Špatných se musela ze svého rodiště odstěhovat. Složitá cesta pana Františka Špatného– zakladatel farmy – zavedla do Chelčic, kde pracoval na farmě zabývající se produkcí ovoce. Systém a hlavně zbytečné aplikování chemie, nebylo v souladu s jeho myšlením a názory. Proto, jakmile padl komunistický režim, rozhodl se získat rodinnou farmu v Bílsku zpět a založit produkci zdravotně nezávadných potravin. Se svou manželkou hledali inspiraci po celé Evropě – Francie, Německo, Belgie. Po takto získaných zkušenostech se nejprve pustili do chovu ovcí, krav a koz. Hlavním chovným stádem se však brzy stalo to kozí, u kterého pak již farma zůstala.
V roce 2008 převzal chod farmy syn pana Špatného, pan Jakub Špatný.
Nápad a originalita
Celá výroba na farmě je založená na bio-kvalitě produktů. Tento přístup, společně s vlastní recepturou na produkci sýrů, dělá farmu výjimečnou a u zákazníků hojně navštěvovanou.
Přístup rodiny Špatných k podnikání a výrobě potravin se od začátku lišil od konkurence. V době kdy totiž vznikala farma Kofa nebyl pojem bio-kvalita příliš uznávaným termínem. Pan Špatný si proto na začátku musel veškeré informace získat sám, většinou z mimo tuzemských zdrojů. K tomu se svépomocí pustil do opravy zakoupeného statku (dnešní provozovny) a věnoval se praktickému vzdělávání studentů z česko-budějovické střední veterinární školy. Jeho píle a odhodlání uspět mu pomohli překonat obtíže při realizaci tehdy inovačního konceptu farmaření a vybudovat si reputaci, které se těší farma dodnes.
Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace
„Začátky byly těžké, protože o nás nikdo nevěděl. Naši zkoušeli dávat sýry do prodejen, moc to ale nešlo na odbyt. Pak se vše změnilo a my se dostali až do Prahy. Do obchodů v Praze dodáváme dodnes. Zákony, kontroly a hygiena. Pro rodiče to bylo složité prokousat se tou byrokracií,“ vyjmenovává hlavní problémy farmy pan Jakub Špatný.
„V současnosti je farma rozjetá a s tolika byrokracií se nepotýkáme jako dřív, ovšem když se snažíme vyplnit nějaké nové papíry, nebo žádosti na dotace, tak tomu skoro nerozumíme a nikdo nám neporadí. Naštěstí máme známé, kteří nám poradili. Na účetnictví, ale máme účetní. Dále kontroly HAACCP jsou nepříjemné, složité a hlavně drahé. Podle těchto norem jsme jeden čas byli nuceni předělat celou provozovnu. Jednu celou sezónu jsme jen předělávali a ani nemohli dělat sýr. Pak přišla kontrola a místo, aby se šli podívat do stáje, tak chtěli vidět jen papíry. Naštěstí ty kontroly nejsou teď tak přísný. Ale i když přijedou, tak jsou zde celý den“, vysvětluje dále pan Jakub.
„Každodenní kontakt s přírodou je pro mě nejcennější faktor mé práce“, uvádí pan Špatný pozitivní náhled na podnikání.
Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti
V současnosti farma disponuje cca 100 členným stádem dospělých koz. Produkce mléka tohoto počtu zvířat v dobrých měsících stačí na výrobu asi 15 kg sýra/denně (vyrobeno ze 190 litrů mléka). Sýr pan Špatný prodává jak ze dvora, tak zaváží i odběratele v okolí a v Praze. Největší procento zastoupení prodeje má pak překvapivě ale prodej ze dvora. Pan Špatný na to uvádí: „Zákazníci se naučili jezdit. Prodáme všechno, co máme. Mám pocit, že už se lidé v myšlení začínají měnit. Už jim není lhostejné, odkud potraviny pocházejí, a nejsou lhostejní i k wellfare zvířat. Mnozí z našich zákazníků chtějí vidět naše zvířata a prostředí, ve kterém žijí.„
A tak i když farma neměla nikdy sestavený podnikatelský plán a žádná čísla neukazovala, zda kozí farma bude úspěšným projektem, Pan František Špatný v Bílsku vybudoval jednu z nejvíce oceňovaných farem v ČR:
- Rok 2001 - vítěz celonárodní přehlídky ovčích a kozích sýrů v kategoriích přírodní sýry a sýry s příchutí.
- Rok 2007 - 2.místo v soutěži Jihočeského kraje - Chutná hezky jihočesky za Jihočeský kozí sýr eidamského typu
- Rok 2008 - 2.místo v soutěži Jihočeského kraje - Chutná hezky jihočesky za Jihočeský kozí sýr polotvrdý
- Regionální potravina
„Víme, že naše kvalita je ceněna nejen pořadateli soutěží, ale zejména u zákazníků a větších odběratelů. To svědčí zejména stále vzrůstající zájem. V současnosti nám tedy generuje zisk hlavně prodej ze dvora a pro obnovu podniku používáme finanční příspěvky z dotací na hektary. Rozšiřovat podnik, ale není jednoduché. I když bychom potenciálně mohli rozšířit výrobu, znamenalo by to, přijmout zaměstnance. To si ale dovolit nemůžeme. Je to příliš drahé a my bychom je neuživili“, říká pan Jakub Špatný.
Na farmě se však nesoustředí jen na kvalitu výrobků. Velké pozornosti se zde těší místní bílé stádo koz. „Jsem členem „chovatelů koz“. Zde jsem získal první místo v soutěži „chovatel bílé kozy“. Mám z toho opravdu radost, ale i bez ocenění chci mít vždy jistotu, že našim kozám se daří co nejlépe. Tíhne k tomu nejen moje morální přesvědčení, ale i fakt, že na wellfare zvířat je závislý i výsledek kontroly „užitkovosti mléka“, která k nám jezdí pravidelně každý měsíc, a kterou je podmíněno získání dalších dotací“, říká pan Jakub Špatný.
Vztah podnikatele k okolnímu prostředí
Celá rodina má s obcí velice vřelý vztah. V minulosti byl pan František Špatný hybnou silou této jihočeské vesnice a tím kdo organizoval mnohé kulturní a společenské akce. V současnosti není rodina Špatných v dění obce tak angažována jako v minulosti, ale ruku k dílu, nebo propůjčení pozemku pro soutěž hasičů neodmítne nikdy. Jako biofarma má navíc kladný vliv na krajinu a místní přírodu.
Doporučení a inspirace
„Myslím, že by lidem jistě pomohli do začátku peníze, např. v podobě lehce dosažitelného úvěru a jistě informace o tom jak začít, nebo poskytnutí inspirace.“ „Má osobní rada všem začínajícím podnikatelům je, aby vydrželi, protože začátky jsou složité vždy a u všeho“.
Pozitiva a negativa podnikání na venkově
„Život na venkově bych za nic nevyměnil. Mám tu klid, přírodu a štěstí. Každé ráno vyjdu na dvůr a vlastně jsem hned v práci. Je to pro mě styl života. Do Prahy jezdím 1x za 14 dní a to mi bohatě stačí“, uvádí pan Špatný.
Média a propagace
Farma má zavedenou webovou prezentaci. Příliš jí, ale nevyužívá. Zákazníci se dozvědí o farmě z tisku, i z jiných médií. Točil se zde např. pořad „Malá farma“. Propagaci pomáhá několik cedulí u silnic, ale jak říká pan Jakub Špatný: Velké propagace v současnosti není potřeba, lidé nás znají a o sýrech vědí“.
„Dále jsem členy regionální potraviny. To nám umožňuje označovat naše výrobky logem, které zákazníkům pomáhá identifikovat další stupeň kvality výrobků. Mnoho zákazníků si tohoto cení.
Tato stránka vznikla za podpory fondů EHP a Norských fondů - Program Spolupráce škol a stipendia (CZ07)
