Studenti:GAUK

Aktuální informace o GAUK najdete zde.

Základní charakteristiky

• GAUK=Grantová agentura UK.
• součást vnitřního grantového financování na UK
• pro studenty Mgr. nebo PhD. studia na UK
• přihlášky se odevzdávají pomocí aplikace GAUK
• termín odevzdání - od října do půlky listopadu (konkrétně je vždy včas zveřejněno na stránkách GAUK, informace přichází také doktorským mailem)
• pravidla GAUK jsou zde
• v roce 2015 podáno 1028 nových projektů (celá UK), úspěšnost projektů je 34,4 %
• v jednom termínu žadatel pouze 1 přihlášku jako hlavní řešitel
  • není běžné, že by GAUK dali dvakrát, ale i to se stává
• 1 žadatel nejvýše na 3 přihláškách

Info o GAUK (výtah z prezentace 9.10.2014)

• neoficiální (moje) summary o GAUK - hlavní informace o GAUK, zkušenosti studentů, hlavní termíny, praktické informace

Obecné info

• neexistuje návod, jak psát grant (nejedná se o univerzální návod k úspěšnému GAUKu)
  • záleží na mnoha faktorech (hodnotitelé, kvalita ostatních projektů apod.)
• jedná se částečně o výtah z osobních zkušeností a projektů spolužáků a spolužaček, oficiálních dokumentů, zápisů z rad, zkušeností hodnotitelů/ek

Termíny, limity, fungování GAUK

GAUK 2015

• délka trvání: 1–3 roky
• aplikace na podávání projektů otevřena od 6. října 2014
• termín elektronického podání na odd. vědy: 11. listopadu 2014
  • interní deadline (zjištěné nedostatky lze opravit)
  • nutný posudek vedoucí/ho!
• zařazení do vědní oblasti A-SP (Sociologie, Politologie)
• předpokládaný termín vyhlášení výsledků: duben 2015

Reálný průběh (GAUK 2014)

• odevzdání projektu 8. listopadu 2013
• upozornění z oddělení vědy (FSV) 13. listopadu 2013
• oznámení o výsledcích 24. března 2014
• podpis smlouvy 28. dubna 2014

Zajímavé

zápisy ze zasedání Grantové rady UK (o čem se uvažuje)

• vyjednávání, co kdo může vidět
  • zpravodajové vidí ostatní posudky
  • neměli by studenti vidět celý hodnotící formulář? (neprošlo)
• zdůvodnit odměnu školiteli vyšší než 10 tis. Kč (neprošlo)
• existence tzv. šedé zóny – projekty, u kterých se na poslední chvíli rozhoduje, zda budou přijaty, či nikoliv
• hodnocení projektů 2013 mimořádně dobrý 62, splnil 144, nesplnil 7, hodnocení odloženo 77 (odložení o 1 rok)
• doporučení krátit projekty na 80% - ne plošné krácení

Finanční prostředky

• nejvýše 300 tis. ročně
• dělí se na:
  • mzdové prostředky, ostatní osobní náklady a odvody na sociální a zdravotní pojištění (odměny pro vedoucí)
  • stipendijní prostředky (financování řešitelů)
  • náklady na cestovné (vykazuje se jako služební cesty)
  • další neinvestiční náklady (nákup knih, konferenční poplatky, služby na fakturu – překlady, přepisy apod.)
  • doplňkové (dříve režijní) náklady pro fakultu (max. 15% přímých nákladů projektu

Když zvažujeme podání GAUKu

Proč GAUK ano (zkušenosti spolužáků)

• pomoc při financování doktorského výzkumu
  • sběr dat (využitelná nejen pro GAUK), nákup literatury, konference, stipendium
• zkušenost s vlastním projektem, management projektu
  • plánování financí, psaní projektu apod.
• management vědy
  • plánování vědeckých výstupů – ne/splnitelnost, volba adekvátních periodik apod.
• vytvoření svého vědeckého základu
• zpětná vazba k projektu
• prestižní záležitost

Proč GAUK ne (zkušenosti spolužáků)

• nedostačující zpětná vazba x příležitost dostat zpětnou vazbu od špičkových odborníků
• závazek publikačních výstupů – zda jsem schopen to splnit x nejde jen o generování výsledků, možnost vlastního výzkumu
• časová náročnost, stres

Co dále při podávání GAUK zvážit

• zvážit pečlivě výstupy – často první projekt, jen to, co zvládnu
• zvážit složení týmu – lze přidat spoluřešitele, ale je to problematické
• zavázání několika institucím

Jak psát projekt

Co slíbit

• povinnost 1 publikace
  • může se jednat i o spoluautorství (kdokoliv z týmu)
• peníze vám nevezmou, nicméně je to vaše vizitka a vizitka vašeho vedoucího
• realistické cíle

Jak psát projekt (názory spolužáků)

• přínosné, dobře zdůvodnitelné téma
• ne složité formulace – stručně, jasně
• působit pečlivě
  • odkazy, poznámky pod čarou apod.
• zapůsobit, že na projektu pracujeme
  • důležitost (zahraničních) kontaktů, zmiňovat konzultace s odborníky
• sehnat si úspěšný projekt a načerpat inspiraci
• po napsání projektu konzultace s odborníky (alespoň 2 – vedoucí práce apod.)
• důraz na úvodní abstrakt
  • jasná teze, o co jde, opět dát abstrakt někomu přečíst
• připravit se na vše (dobrý projekt nemusí znamenat úspěch)
• nevzdávat to a projekt podat i další roky
• empiricky založené projekty úspěšnější, než teoretické + u teoretických projektů nevynechávat metodologii
• pro víceleté projekty – zvážit, zda psát výstupy již první rok – první rok je náročný, výstupy jsou stresující

Co projekty obsahují a co se tam píše

• vychází z projektů spolužáků/ček
• některé kolonky v projektu se překrývají – dát si pozor, aby se témata neopakovala
• hodnotí se i vzájemná provázanost – nepsat „vatu“, co se k projektu nevztahuje

Charakteristika řešitelského kolektivu

• uvádět stručné životopisy
  • nejen shrnutí studia a práce, ale i napsané články, ocenění, účast na konferencích, výuka apod.
  • člověk nemusí mít nutně výstupy typu článek s IF, hodnotí se adekvátnost stupni studia
  • vztah řešitelů a vedoucích ke zkoumanému tématu
• v pravidlech 10 nevýznamnějších publikací vedoucí/ho

Anotace + Anotace v AJ

• jedna z nejdůležitějších částí projektu
• v první větě shrnuje hlavní myšlenku (nebo cíl)
• nebo začíná obecnějším uvedením do tématu
• teoretická východiska, na co navazuje
• musí být jasné cíle
• jak to uděláme (metoda, o jaký druh projektu se jedná – teoretický, empirický)
• co z toho bude (k čemu to bude) a jak to budeme prezentovat
• některé anotace obsahují i konkrétní časové rozvržení v rámci plánovaných let

Struktura finančních prostředků

• osobní finance – žádosti od 20-90 tis. (finálně se částky po krácení pohybovaly nejčastěji okolo 30, 40 tis. za rok)
• mzdy vedoucímu – žádosti od 3 do 30 tis. (finálně se částky pohybovaly nejčastěji okolo 5-15 tis.)
• přesně vypsaná struktura financí
  • konkrétní částky, kolik co bude stát, na co budou koupené věci využity
  • zjistit si, co která položka zahrnuje
• argument pro nepřijetí projektu
• celkem – záleží na typu projektu (teoretický apod.), počtu osob apod. – požadavky 130 – 290 tisíc, krácení ne vždy, ale někdy až na polovinu, případně na třetinu (závažné důvody)

Současný stav poznání

• dokázat, že máme hlubší znalost tématu
• na jaké poznání se navazuje
  • ukazuje to, v čem je náš projekt přínosem
  • na jaké naše poznání navazuje
• mělo by to mít vztah k projektu
• ne příliš obecné
• nezapomenout nic důležitého v té oblasti – lepší předem konzultovat s odborníky v té oblasti
• definice pojmů, se kterými se pracuje
• řešitelé u tohoto uvádí seznam literatury, se kterým pracují

Přínos projektu k rozvoji fakulty / VŠ

• spojení se současnými výzkumy na fakultě (např. výzkumný závěr, granty GAČR, PRVOUK apod.), institucionální podpora, tematická shoda s fakultou
  • ideálně třeba ukázat, že v nějaké oblasti je FSV unikátní a to my prohlubujeme
  • nebo naopak úplně nové téma – rozvíjíme fakultu tak, že nastolujeme nové téma
• projekt bude využit ve výuce – tím také rozvíjí VŠ
• zapojení studentů (např. sběr dat)– jejich rozvoj
• mezinárodní či mezioborová spolupráce
• zapojení školitele/řešitelů, který je ve více institucích, rozvíjí se tak spolupráce mezi různými institucemi

Materiální zajištění projektu

• co žadatelé/ky mají a co si z projektu pořídí
• využití knihoven, internetu, SPSS a Atlas.ti software
• jiná zázemí, než FSV
• zároveň tím vymezuje, co si nemusí pořizovat

Cíle řešení projektu

• jasné, stručné – klidně v bodech
• cílem může být zodpovězení výzkumných otázek a podotázek (nebo uvést zvlášť cíle a otázky)
• cíle jsou i publikační
• cíle jsou i praktické – např. zvýšení veřejného povědomí, výuka apod.

Způsob řešení

• metodologie
  • velikost a výběr vzorku, dat, metoda analýzy (podložit literaturou, konkrétní čísla)
  • vědět proč – důvod volby, adekvátně k cílům
• časový rozvrh projektu
  • klidně konkrétní rozepsání po letech (nebo po fázích), co kdy a jak (sběr dat, analýzy, psaní článků apod.)
  • mělo by být realistické a také by mělo být patrné, že víme, co budeme dělat
  • zde by měl být jasný důvod, proč žádáme projekt na daný počet let – že ho nestihneme rychleji, nebo že naopak nebudeme potřebovat více času

Prezentace výsledků

• prezentace na konferencích
  • neuvádět účast, ale vystoupení
• články v časopisech
  • uvádět zda se jedná o impakt, recenzovaný apod.
  • uvádět český, zahraniční
  • co jaký článek bude obsahovat
  • přibližný okruh časopisů, kam plánujeme publikovat
  • může se uvádět i společná publikace se školitelem/kou – lepší uvést už v projektu
• navázání kontaktů, mezinárodní spolupráce
• možné i popularizační aktivity – výstavy, prezentace, články, webové stránky apod. – uvést praktický význam (praktický dopad, prezentace činnosti UK apod.), výsledky jako zpětná vazba *respondentům
• je možné uvést i prezentace výsledků na doktorském semináři ISS, na doktorandské konferenci
• využití ve výuce
• návaznost na disertační práci
• lze rozepsat i po letech – co kdy vytvoříme
• je možné zvolit strategii minimální slíbené – napíšu minimálně 3 články...
• může se uvádět, že budete uvádět financování z GAUK

Jak se projekty hodnotí?

Kdo hodnotí

• 2 posudky, v případě neshody 3.
• odborníci z jiných institucí, jedná se vůbec o sociology? (zvážit při psaní projektu)

Oficiální hodnotící kritéria

Přihláška nového projektu bude posuzována nejméně dvěma oponenty a to především podle následujících hledisek:

• vědecká závažnost a aktuálnost projektu;
• zpracování návrhu projektu a reálnost cílů řešení;
• koncepce a metodika řešení;
• přiměřenost finančních nákladů.

Posudky

• šablona – výběr z možností – verbální hodnocení, které vidí student/ka
  • Originalita, Cíle a hypotézy (jednoznačně definované, ambiciozní a splnitelné), Metodika (odpovídá cílům), Zpracování návrhu projektu (logická struktura, rozvláčnost), Kvalita řešitelského týmu, Finanční požadavky (přiměřenost, opodstatněnost), Souhrnné hodnocení projektu (zasluhuje financování?)
• plus slovní vyjádření hodnotitele
  • někdy velmi stručné (studentovi/ce moc nepomůže), jindy konkrétnější, i dobrým projektům dává doporučení
• bodové hodnocení – student/ka nevidí
  • projekty se rozdělují na základě bodového hodnocení, i projekt verbálně hodnocen dobře, nemusí být přijat

Posudky, co je vyzdvihované

Přínos projektu

• interdisciplinarita, inovativnost, aktuálnost tématu
• soulad mezi projektem a zaměřením pracoviště

Struktura projektu

• formulace stručně a jasně
• provázanost, logická struktura
• reálnost cílů
• adekvátnost metodologie (důraz na metody)

Připravenost projektu

• návaznost na již prováděnou práci (dokazuje to připravenost na práci)
• obeznámenost s literaturou

Složení týmu

• zkušenosti členů týmu, znalost tématu (už na něm pracovali?), zapojení do projektů (hodnotí se i vzhledem k stupni studia), zapojení do mezinárodního týmu/výzkumu
• hodnotí se „kvalita“ řešitelů, hodnocení kvality vedoucího, jeho vztah k tématu, hodnotí se adekvátnost počtu řešitelů na danou práci (6-8 rozhovorů na 2 lidi je málo) – tým je garancí úspěchu
• uvést životopis (vědecký) řešitele/ky – nejde o to, že by člověk musel mít miliony publikací, adekvátní je i např. pochvala za diplomovou práci, vystoupení na doktorandské konferenci apod.

Finance a výstupy

• účast na mezinárodní konferenci
• hodnocení, jakou část celkových nákladů tvoří který druh nákladů

Co je kritizované

Struktura projektu

• přílišná rozvláčnost projektu, opakování
• vágní používání termínů, práce s pojmy
• koherence projektu – na jednom místě se mluví o jednom, na druhém už se to nezmiňuje
• příliš ambiciózní projekt – nelze stihnout za deklarovanou dobu
• už bylo zkoumáno, projekt neposkytuje nové poznání
• pokud žádáme projekt na delší dobu, je třeba specifikovat proč – co budeme v kterém roce dělat
• jasný časový rozvrh
• neurčité cíle

Finance

• příliš velké finanční nároky (srovnávají to s jinými projekty)
• chybí detailní rozpis finančních nákladů na první rok – konkretizace financování, lépe vyjasnit povahu nákladů
• peníze na sběr dat – příliš mnoho peněz na hodinu za jednoho člověka
• podhodnocené finance
• kritika toho, co student udělá nad rámec běžných povinností
• pokud je uveden nákup něčeho, musí být jasné zdůvodnění využití pro výzkum

Výstupy

• konkretizovat využití výstupů, práce s daty nejednoznačně vysvětlená
• zabývat se etickými otázkami práce s daty (u citlivých dat)
• chybí praktická využitelnost
• 1 nutný článek na 3 roky je málo
• chybí konkretizace zahraniční studijní cesty (přijímající pracoviště, délka cesty apod.)

Složení týmu

• neuvedení charakteristik navrhovatele a školitele
• příliš mnoho řešitelů (3)

Literatura

• chybí některé publikace k tématu, literatura je příliš obecná, nezaměřená na téma, chybí česká literatura (české téma), chybí rozpracování některých konceptů 

Zkušenosti těch, co neobdrželi projekt

• přes dobré hodnocení, projekt nedostali (mimo hodnocení projektu existuje i bodové hodnocení)
• není kritická zpětná vazba, jak projekt zlepšit
• poněkolikáté předložený projekt měl úspěch, přestože předtím úspěch neměl

Neznamená to, že by člověk měl neustále podávat to samé a nepracovat na tom!!! Zajistit si zpětnou vazbu.

Zkušenosti těch, co projekt obdrželi

• krácení financí hned na začátku
  • rozmyslet se, zda jsme ochotni/schopni za těchto podmínek pracovat
  • paradoxní situace – je po krácení možné krátit také výsledky?
• krácení financí v dalších letech, přestože projekt plnili

Co dělat, když projekt nedostanete?

• nezoufat
• podat ho znovu
• možnost námitek či komentářů k nepřijetí či krácení financování (2014 11 stížností)
  • výsledky – i snížení rozsahu krácení (i když pravděpodobně ojedinělý případ)

Zkušenosti hodnotitelů/ek

• dobrých projektů je relativně dost, ani dobrý projekt není zárukou financování (nevystačí peníze)
• GAUK se neliší od ostatních
  • běžte se poradit s někým, kdo má zkušenost s psaním jakéhokoliv projektu
• snaha financovat co nejvíc projektů – proto krácení peněz (zvláště na školitele)
• jasnost cíle projektu (opět zmiňované)

Gauky na ISS (sociologie)

• můžete oslovit bývalé řešitele s prosbou o radu

2015

Bureš, Jiří: Autopoietický systém a aktér-síť jako metody analýzy a vizualizace citačních vztahů

Prokop, Daniel: Dynamika chudoby a sociálního vyloučení v České republice (2006-2014)

2014

Dlouhá, Marie: Partnery v podniku, domácnosti i životě: Konstrukce rozhraní mezi pracovní a rodinnou sférou u spolu podnikajících partnerů v České republice a na Slovensku

Grznár, Miroslav: Sametová deziluze: politická kultura a laické teorie krize

Hlaváček, Karel: Náboženský prvek v kritické teorii Frankfurtské školy

Oberpfalzerová, Hana: Vypovídání pravdy jako mechanismus usmíření v Bosně a Hercegovině: případová studie iniciativy Choosing Peace Together

Samec, Tomáš: Na stejné lodi, nebo odděleni propastí? Komparativní analýza politické kultury politiků a občanů

2013

Průchová, Andrea: Formy mediace kolektivní paměti a jejich vliv na interpretaci české národní identity v dějepisných učebnicích komunistického a postkomunistického režimu

2012

Cidlinská, Kateřina: Proč mladí lidé opouštějí českou vědu?

Filová, Tereza: Moderní, postmoderní a současná architektura: jejich společenská determinace

Horák, Vít: Hermeneutické perspektivy v analytické teorii jednání

Oravcová, Anna: Česká hiphopová subkultura: konstrukce autenticity v českém rapu

Ptáčková, Kateřina: Poradní orgány a konzultační procedury jako nástroje vládnutí v ČR

2011

Kalvas, František: Nastolování veřejných problémů v lokální politice

Nyklová, Blanka: Česká feministická a genderová scéna: teoretické inklinace, postoje a kontroverze

Svatoň Gillárová, Kateřina: Analýza komunikace ve skupině teenagerů v kontextu konceptu síťové společnosti

Špaček, Ondřej: Struktura města: teoretické rozpracování a konceptualizace sociologického pojetí

Vávra, Martin: Trestní právo na území ČR od poloviny 20. století do současnosti - proměny diskurzu trestní viny a odpovědnosti

2010

Frantová, Veronika: Co je na politicích „veřejné“? Český mediální obraz a čtenářská percepce politické funkce

Ripka, Štěpán: Letniční hnutí mezi českými / slovenskými Romy: religiozita a praktiky inkluze Romů do bratrství ve spáse.

Štípková, Martina: Proměna reprodukčních vzorců a její dopad na zdraví novorozenců v ČR

Trusinová, Romana: Ageismus jako střet generací: Stereotypizace a autostereotypizace věkových skupin

Zpět na hlavní stranu.