Předpoklady a povaha globalizace

Verze z 1. 12. 2007, 12:47, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Nová stránka: == Spektrum přístupů == Debata o globalizaci měla zatím dvě základní fáze (Barša, 2004). V první fázi v 70. a 80. letech se zaměřovala na politickou ekonomii – ditoc...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Spektrum přístupů

Debata o globalizaci měla zatím dvě základní fáze (Barša, 2004). V první fázi v 70. a 80. letech se zaměřovala na politickou ekonomii – ditochomii stát versus trh. Byly to především transnacionální korporace, které byly chápany jako hlavní vyzyvatel státní moci.

Od poloviny 90. let vstoupila debata do druhé fáze. Globalizace přestala být chápána jako výsledek spontánní tržní expanze a důraz byl položen na politickou dimenzi. Debata opustila argumenty „pro“ a „proti“ existenci globalizace chápané v ekonomických pojmech a zaměřila se na globalizaci jako na sociální proces. Debata o globalizaci se tak vedle transnacionálních korporací otevřela také dalším aktérům. V současnosti se proto diskutuje o transnacionálních nátlakových sítích, transnacionálních a potenciálně globálních sociálních hnutích, mezinárodně aktivních nadacích a humanitárních organizacích, církvích, politických stranách, uskupeních odborářů a médií.

Sociologická hlediska vnáší do (odborných) debat o globalizaci mnohorozměrnost: nejde již o čistě objektivní popis, záleží na pohledu, který je připsán svému nositeli, personifikován. Neplatí pro něj známý povzdech filozofa a matematika Whiteheada – věda se stává dospělou teprve tehdy, když zapomene na své zakladatele - viz (Petrusek, 2000). K popisu a řešení globálních problémů tak existuje množství přístupů (viz tři pohledy na politickou globalizaci)

Témata průřezová

Jde o pohled napříč oborovými přístupy

Zdroje

  • Čerba, O. (2006) Socioekonomické geografie, materiály. Kapitola 9. Globalizace (Citováno 2007-02-02)
  • McGrew, Anthony (2004) In: David Held (editor). A Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London: Routlege, str. 128–167.
  • Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
  • Pehe, J. Globální řízení a globální správa (síťová řízení a horizontální alternativy) In:: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 123–132. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
  • Petrusek, M. Reflexe globalizačních procesů v sociálních vědách (K sociálním souvislostem globalizace: obecné uvedení do konkrétního problému). In: Dlouhá, J. (ed.) (2000) Hledání odpovědí na výzvy současného světa, Sborník konference Fóra VŠ učitelů. Praha: COŽP UK / Společnost pro trvale udržitelný život.