Kauza Turawa

Kauza Turawa
Základní informace
Místo a rozsah	Turawská nádrž, Slezsko, Polsko
Téma	Eutrofizace vody a toxické sedimenty, ohrožení přírody a lidského zdraví
Princip konfliktu nebo spolupráce	Rozdíl v názoru na zodpovědnost, metody řešení problému a využívání přírodních zdrojů
Časový údaj	Konec 90. let 20. století – dosud
Komunikace
Probíhá komunikace?	Probíhá
Jaká je komunikace	Smíšená
Forma komunikace	Tváří v tvář, zprostředkovaná, za pomoci formální korespondence a konferencí
Úloha vědy a vědců
Konzultační úloha, bez přímého rozhodování
Výsledek
Kauza	nedořešena
Dopad na žp	Závažné ohrožení znečištěním vody a sedimentů, a zároveň kvůli nemožnosti koupání - menší antropogenní tlak na přírodu na březích nádrže
Dopad na místní komunitu	Ztráta příležitostí pro regionální ekonomiku, omezení možností využití nádrže
Kontakt

Podstata případu

Turawská přehrada, běžně známá jako Turawské jezero je situovaná ve vojvodství Opole, v regionu Opolského Slezska, v Polsku. Vodní nádrž o rozloze 22 km², maximalní hloubce 13 m a objemu 108 mil. m³, byla utvořena na řece Malá Pěna, přítoku Odry, v letech 1933-1939 s cílem retence a regulace hladiny vody

Za tímto účelem byla vystavěna přehradní hráz ve výši 13 m a bylo zlikvidováno několik vesnic. Během let kolem nádrže obklopené lesy vznikla rekreační střediska a její okolí se stalo oblíbeným místem pro odpočinek a rekreaci, např. plachtění, zejména občanů z regionů Opolského a Horního Slezska. Na odtoku z nádrže se provozuje vodní elektrárna s kapacitou 1,2 MW.

Kvůli systematickým odtokům nečištěných odpadních vod z domů, statků a rekreačních středisek do nádrže, na konci 80. let, se stala závažným problémem eutrofizace. Během léta, kdy teplota vody stoupá, kvetou sinice a hygienická služba stanoví často zákaz koupele. V průběhu let způsobilo pravidelné kvetení fytoplanktonu spolu se socio-ekonomickými změnami vyvolanými transformací systému krach části rekreačních středisek.

Nicméně snížení turistického ruchu na březích a tím pádem také menší antropogenní tlak umožnily vznik divočiny a spontánní přírodní obnovu ekosystémů a vytvořily se lepší podmínky pro hnízdění ptáků. V roce 2008 byla na ploše 2 125 ha, zahrnující okolí Turawské nádrže, stanovena ptačí oblast (Special Protection Area) PLB160004 "Turawská nádrž", a tímto způsobem se oblast stala součástí sítě Natura 2000. Vyskytuje se zde minimálně 24 druhů ptáků z přílohy I Směrnice o ptácích a hodnotná stanoviště rostlin. Území patří mezi nejdůležitější stanoviště stěhovavých ptáků v Opolském Slezsku a je součástí biokoridorů. Ptačí oblast se shoduje s CHKO „Stobrawsko-Turawské lesy“ Samotná nádrž plní navíc důležitou úlohu pro místní rybaření.

Nádrž plní také retenční úlohu. Bohužel silné pohyby hladiny vody jsou závažným ohrožením pro stanoviště ptáků, zejména v době hnízdění. Mezí další hrozby patří odstraňování keřů a stromů na březích nádrže, rozvoj technické infrastruktury, odpadní vody a pytláctví.

Na základě vědeckých výzkumů je hlavní příčinou eutrofizace nádrže fosfor pocházející z nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody a kaly z průmyslu a výrobních podniků, domácností a rekreačních středisek Odpadní vody se dostávají do nádrže řekami Malá Pěna, Libawa a přímo z okolí nádrže. Hospodaření s odpadními vodami v okolí nádrže ve velké míře bylo a do určité míry stále je založeno na žumpách. Není potřeba zmiňovat, že septiky často netěsní a splašky, místo do čistíren, jsou vypouštěné do lesů nebo do okolních příkopů.

Kvalitu vody dále ohrožuje dešťová voda tekoucí ze silnic, náměstí a čerpacích stanic a chemizace zemědělství. Ohrožení se týká povrchových i podzemních vod, třeba podzemní pleistocenské nádrže číslo 334 (GZWP 334). Kvůli zónám hydrogeologického kontaktu je nádrž 344 spojená se strategickou nádrží 333 (GZWP 333), zásobující vodou Opolské vojevodství (kraj).

Další závažný problém jsou miliony tun sedimentů, které kromě dalších množství fosforu obsahují i těžké kovy (zejména olovo a kadmium), které jsou desítky let vypouštěné spolu s průmyslovými odpadními vodami z oceláren, chemického průmyslu, galvanizoven apod. z Opolského a Horního Slezska do povodí Malé Pěny.

Aktéři – místní hráči

• Správa povodí s ústředím ve Vratislavi (Regionalny Zarząd Gospodarki Wodnej we Wrocławiu): Nádrž vlastní stát a řídí ji Správa povodí, která má pravomoc rozhodnout ohledně opatření pro očištění vody v nádrži. Povodí navrhuje např. stavbu další, „vstupní“ nádrže, která by pomohla zmenšit koncentraci znečištění V poslední době (2014) v rámci regulace vody Správa povodí navrhla také snížení hladiny vody v nádrži v období léta, bohužel bez ohledu na ptačí hnízdiště, Nature 2000, a protesty rybářů.
• Věřejná správa vojvodství (kraje) Opole: zdůrazňuje, že bylo postaveno hodně nových čistíren v povodí Malé Pěny a kolem nádrže a bylo do toho investováno několik milionů PLN z prostředků obce, Evropské unie, a dalších. Slibují zajištění dalších prostředků přidělených v rámci Operačního programu infrastruktura a životní prostředí na vylepšení vodního hospodářství a nakládání s odpadními vodami v regionu.
• Veřejná správa Slezského vojvodství (kraje): zdůrazňuje, že byly postavené nové čistírny v povodí Malé Pěny ve Slezském vojvodství.
• Veřejné správy místních obcí, mezi nimi Obec Turawa: zdůrazňuje, že v obci byly postavené nové čistírny, a žádá po Správě povodí další řešení.
• Vojvodské (krajské) inspektoráty životního prostředí v Opolí a Katovicích (Wojewódzkie Inspektoraty Ochrony Środowiska w Opolu i Katowicach) - součást národního systému monitoringu životního prostředí; instituce monitorující ve vojvodstvích mimo jiné kvalitu vody: Odborníci z inspektorátů tvrdí, že kvalita vody v nádrži se zlepšuje.
• Regionální správa ochrany životního prostředí v Opoli: (Regionalna Dyrekcja Ochrony Środowiska w Opolu): schvaluje projekty s ohledem na dopad na životní prostředí, rozhoduje např. zda určitý projekt vyžaduje posuzování vlivů na životní prostředí.
• Polský rybářský svaz, oblast Opole (Okręg PZW w Opolu) – nesouhlasí se snížením hladiny vody v nádrži během letních měsíců, a to kvůli nepříznivému dopadu na ichtyofaunu nádrže. Žádá provedení spolehlivého vědeckého výzkumu o dopadu tohoto vodního hospodářství na faunu a flóru nádrže.
• Průmysl a provozovny lokalizované v povodí Malé Pěny: V zájmu průmyslu je snižovaní nákladů spojených s čištěním odpadních vod a dodržením práva životního prostředí.
• Atmoterm, konzultační podnik v oblasti životního prostředí: ve zpracovaném Programu ochrany životního prostředí pro Obec Turawa doporučuje mimo jiné: omezení použití umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů; vytváření přírodních ochranných pásem podél vodních toků, tvorbu mokřadů pro vstupní čištění vody; obnovu meandrů řek a starých říčních ramen, s cílem zvětšení přírodní kapacity řek pro samočištění; prosazení zákazu depozice škodlivých a nebezpečných látek, aeraci, stanovení podmínek používání vod různými uživateli a určení hierarchie potřeb; a další.
• Sdružení pro ekologické technologie SILESIA v Opoli (Stowarzyszenie Technologii Ekologicznych SILESIA), nezisková organizace specializovaná na technicko-environmentalní expertizy: upozorňuje, že klíčové je správné čištění odpadních vod v povodí Malé Pěny a kolem nádrže, a dokud je přísun stále nového fosforu, nemá smysl čištění dna nádrže, ani žádné jiné chemické opatření. Sdružení také upozorňuje, že současné a nově stavěné čistírny odpadních vod neodstraňují dostatečně fosfor. Navíc tvrdí, že kvůli pohybům hladiny vody a přísunu stále nového množství fosforu, nemají smysl ani aeratory.
• Nezávislý, občansko-přírodovědný portál Eko.opole.pl: Plní úlohu v upozorňování na problémy spojené s životním prostředím. Podporuje stanovisko Sdružení SILESIA, že klíčové je správné čištění odpadních vod, a kritizuje návrhy použití chemického preparátu. Upozorňuje, že řešení pomocí chemických látek není dlouhodobé, když je stále přísun nového fosforu, a navíc vyžaduje obrovské náklady.
• Veřejnost: zahrnuje různé skupiny s různými zájmy, např. občany bydlící v obcích v přímém okolí nádrže, bydlící dále od nádrže, ale v povodí Malé pěny, občany zavislé na pitné vodě z ohrožené podzemní nádrže, zemědělce, vlastníky rekreační infrastruktury, zaměstnance a potenciální zaměstnance rekreační infrastruktury, vlastníky chat, nově přistěhované občany z města, turisty, atd. Mezi zájmy různých skupin patří platit co nejméně za vyvážení žump nebo služby spojené s kanalizací, provozovat efektivní zemědělství s co nejnižšími náklady, více pracovních míst a možností k podnikaní, lepší podmínky pro rybáření, a lepší kvalita vody a životního prostředí.

Komunikace

Všichni aktéři souhlasí, že by se nádrž měla nějak revitalizovat, ale mají odlišný názor jakým způsobem by se to mělo udělat, kdo je za další opatření zodpovědný a kdo by to měl financovat.

Mezi návrhy prosazované aktéry patří:

• vytažení a vyvezení sedimentů nákladní dopravou
• zakrytí sedimentů nepropustnou vrstvou, vytvoření druhého dna
• deaktivace sedimentů pomocí chemických látek
• odstraňování sinic z povrchu vody pomocí preparátu, který paralizuje dýchací systém sinic, které mrtvé spadnou na dno nádrže. Postřik by se prováděl na povrch vody a okolí nádrže. Je možné, že by se musel systematicky opakovat http://serwisy.gazeta.pl/wyborcza/1,68586,3125316.html
• instalace aerátorů (jednou z variant je vykácení části okolních lesů odůvodněné zlepšením větrných podmínek pro aerátory)
• stavba menší, „vstupní“ nádrže, nebo aktivace nečinné nádrže
• soustředění se na odstraňování fosforu z odpadních vod a ekologická edukace občanů
• omezení používání umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů a tvoření přírodních ochranných pásem podél vodních toků a mokřadů pro vstupní čištění vody
• zvětšení kapacity nádrže, řek a okolních pozemků pro samočištění (diversifikace břehů nádrže, renaturizace řek, obnova mokřadů, apod.)
• vylepšení legislativy: např. zákaz depozice škodlivých a nebezpečných látek, stanovení podmínek použití vod různými uživateli
• a jiné

Konalo se několik konferencí týkajících se revitalizace nádrže, kterých se zúčastnili zastupitelé věřejné správy, Správy povodí, Inspektorátů a další. Zdá se ale, že neprobíha mnoho diskuzí s veřejností.

Úloha vědců a konzultantů

• Zpracování mnoha zpráv, článků a posudků různé kvality a občas i vzájemně v rozporu, vědci z několika institucí a univerzit a konzultanty různých firem, týkající se příčin a zdrojů eutrofizace, ohrožení podzemních vod atd.
• Zdá se, že chybí vědecké posudky z oblasti ekologie ohledně vlivu různých řešení na ekosystémy nádrže a okolí, včetně ichtiofauny, míst hnízdění ptáků, atd.
• Účast některých vědců na konferencích tykajících se nádrže.
• Konzultační úloha, bez přímého rozhodování

Závěr

• Kauza je nedořešená. Květy fytoplanktonu se zatím nepodařilo odstranit.
• Navzdory nemožnosti koupání se v nádrži, turiste oblast pořád navštěvují, zejména okolní lesy, na procházky a cyklistické exkurze. Čistá voda by ale pomohla s revitalizací rekreačních středisk a turistického sektoru. Podmínkou úspěchu je rozvoj turistiky na základě podmínek udržitelného rozvoje a nejvyšších ekologických standardů ochrany přírody (ochrany hodnotných stanovišť fauny a flory, čištění odpadních vod z rekreačních středisk, atd.)
• Pro vyřešení eutrofizace je nutné řešit problém odpadních vod strategicky-
• Další otázkou je jak vyřešit problém toxických sedimentů bez negativního dopadu na životní prostředí, zdraví a podzemní nádrže (včetně strategické nádrže zásobující vodou vojevodství)-

Odkazy/Literatura

Externí odkazy

O nádrži a okolí

• http://obszary.natura2000.org.pl/index.php?s=obszar&id=443
• http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=11&id_men=20

Literatura

Různé návrhy řešení

• Gurwin, J. (2010) Zagrożenie wódpodziemnych w ocenie oddziaływania na środowisko planowanej renaturalizacji zbiornika retencyjnego Turawa (Groundwater Hazard Regarding Environmental Impact Assessment of Renaturalisation of the Turawa Reservoir) Biuletyn Państwowego Instytutu Geologicznego, 440
• Broś, K. (2012) Studium wykonalności dla projektu „Rewitalizacja zbiornika retencyjnego Turawa na rzece Mała Panew” (Feasibility study) http://wroclaw.rzgw.gov.pl/files_mce/Turawa/2_urs_wroc_aw.pdf
• http://serwisy.gazeta.pl/wyborcza/1,68586,3125316.html
• http://eko.opole.pl/?p=3638
• http://wiadomosci.onet.pl/opole/samorzad-wybrac-metode-oczyszczenia-jeziora-turawskiego/70rwr.
• http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=701&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0
• http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=1802&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0

Více o problému

• http://www.wsew.edu.pl/uploaded/journal/4%202013/Glony%20wskaznikowe%20w%20turawskim%20zbiorniku%20retencyjnym.pdf
• http://www.pzits.not.pl/docs/ksiazki/Odra_2010/Rak%20281-293.pdf
• http://tchie.uni.opole.pl/freeECE/S_16_3/FrankeSagajdakow_16%283%29.pdf

Viz podobný kauzální případ v České republice:

• Orlická nádrž (odkaz na kauzalní případ v rámci envi wiki)