Ekocentrismus
Ekocentrismus (anglicky: ecocentrism) je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že důležitější než zachování života jedince je zachování života jako celku, tzn.,´že v zájmu zachování stability ekosystému je smrt jedince oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná.[1] Jedná se o jeden ze základních postojů environmentální etiky. Vychází ze širokého filozoficko-etického systému hodnot vyznačujících se odmítáním technocentrického a antropocentrického přístupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních ekosystémů.
Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých druhů včetně lidí jako produktů dlouhého evolučního procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky, jež je základním dílem environmentální etiky a proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" (Thinking Like a Mountain), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako celistvého ekosystému, a ne každého jeho jednotlivého organismu".[2] Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů environmentální filozofie a environmentální etiky.
Harmonie přírodního celku tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých společenstev se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu. Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - biocentrismus. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se zde i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.[3]
OdkazyEditovat
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Ecocentrism na anglické Wikipedii.
ReferenceEditovat
- ↑ Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.
- ↑ Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.
- ↑ http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836
Použité zdrojeEditovat
- Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999
- http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836
Literatura k dalšímu studiuEditovat
- BINKA, Bohuslav. Environmentální etika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 157 s. Svět environmentálních souvislostí. ISBN 978-80-210-4594-1.
- KOHÁK, Erazim a SKÝBOVÁ, Marie, ed. Kopí dona Quijota: vybrané přednášky, studie a publicistické články. Vyd. 1. Rychnov nad Kněžnou: Ježek, 2010. 260 s. ISBN 978-80-85996-41-8.
- KOHÁK, Erazim, ed., KOLÁŘSKÝ, Rudolf, ed. a MÍCHAL, Igor, ed. Závod s časem: texty z morální ekologie. Vyd. 1. Praha: Torst, 1996. 228 s. ISBN 80-85639-70-X.
- KOHÁK, Erazim. Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky. 2., přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 204 s., [8] s. obr. příl. Studijní texty; sv. 17. ISBN 80-85850-86-9.
- PŮBALOVÁ, Ludmila a ŠVEJDA, Gabriel. Ekologická etika. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012. 111 s. Studijní text. ISBN 978-80-87472-44-6.
- SKÝBOVÁ, Marie. Etika a příroda: proč brát morální ohledy na přírodu?. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2011. 193 s. ISBN 978-80-87378-80-9.
- SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. Člověk v pokorném závazku vůči světu: studie z ekologické etiky. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. 246 s. ISBN 978-80-7465-042-0.
- ŠMAJS, Josef, BINKA, Bohuslav a ROLNÝ, Ivo. Etika, ekonomika, příroda. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 192 s. ISBN 978-80-247-4293-9.
Externí odkazyEditovat
Článek: ,,Myšlenkové proudy radikálně environmentálního hnutí" na www.greenaction.cz.
Heslo: ,,Environmentální etika" na české wikipedii.
Stevrson, Brian K. Ecocentrism and Ecological Modeling
Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje
<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->