Zpráva o globálních rizicích
Globální rizika mapuje od roku 2005 každoročně studie Světového ekonomického fóra (World Economic Forum) před výročním setkání v Davosu. Studie je vydávána pod názvem Zpráva o globálních rizicích (Global Risks Report). Zprávy jsou bezplatně šířeny, aby pronikly k širší veřejnosti. Poslední je umístěna, spolu s interaktivními daty, na stránkách WEF.
Zpráva o globálních rizicích 2016 (The Global Risks Report 2016)
Zpráva je jedenáctou v pořadí, na jejím zpracování se podílela společnost Marsh & McLennan Companies a Zurich Insurance Group. Mezi akademické poradce patřili vědci z National University of Singapore, University of Oxford a University of Pennsylvania.
Rizika jsou v ní dělena do pěti základních kategorií: ekonomická, environmentální, geopolitická, sociální a technologická. Řada rizik má ovšem komplexní povahu a přes odlišnou příčinu může ovlivnit (způsobit) rizika v jiných kategoriích.
Zpráva se skládá z předmluvy, shrnutí (složeného převážně z grafického znázornění), předmluvy, čtyř tematických částí a závěru. První část s názvem Globální rizika 2016 poskytuje úvod do metodologie, jež byla využita při zpracování zprávy, dále se věnuje některým důležitým mezníkům v roce 2015 jako byla Klimatická konference v Paříži (COP 21), Uprchlíci v Malajsii a Čínské finanční krizi. Ve druhé části Přehled bezpečnosti do roku 2030 jsou příslušných grafech kategorizována hlavní nebezpečí, jimž svět může čelit a nastíněny scénáře. Třetí část Zaměřeno na riziko rozpracovává podává detailnější přehled o analyzovaných rizicích. Závěrečná část Pohled na rizika pro dělání byznysu poskytuje přehled o možných problémech v jednotlivých zemích z ekonomického úhlu pohledu.
Hlavní rizika jsou rok 2016 jsou ve zprávě kategorizována následovně: kyberútoky, extrémní výkyvy počasí, selhání národních vlád, sociální nestabilita, nezaměstnanost nebo podzaměstnanost, rozsáhlá nedobrovolná migrace, vodní krize, zvedání cen energií, mezistátní konflikty, přírodní katastrofy.[1]
