Kryt pro případ ekosystémové katastrofy

Kryt pro případ ekosystémové katastrofy je speciálně budované ochranné zařízení, při jehož projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým katastrofám a živelním hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí nebo čelit může a které by způsobily zásadní devastaci ekosystému lokálního, popř. globálního (biosféry). Často se jedná o multifunkční projekt, který poskytuje ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým.

Budování úkrytů pro případ různých hrozeb pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují, ať už přímo, nebo nepřímo, nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé katastrofy, které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako globální změna klimatu) nebo jdou přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).

Poslední velká éra budování krytů probíhala během Studené války na Západě i na Východě. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly stavěny pro případ jaderné války nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea a další zařízení pro volnočasové aktivity. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace. Podle odhadů u nás přibližně 5 000 krytů pojme pouze 13% populace. Vláda navíc upouští od jejich financování.

Politika a problematika budování krytů

Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu Fukuyamových předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb; docházelo k opouštění od ochranných opatření a k opuštění a demolici řady krytů. Optimistická devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po 11. září 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy IPCC upozorňující na nebezpečí, která jsou stejně závažná jako nebezpeční jaderné a která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke světové finanční krizi. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.

Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi co se krytů týče je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Největší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domech. Zákon nebyl zrušen ani po skončení studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory. Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota. K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč. Švýcarsko je tak státem, který drží nejen evropské, ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by zde v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatel).

Velké množství krytů je pak evidováno ve Švédsku a Finsku, místa v nich by ale nestačila pro všechny občany (odhadem pouze pro 81% populace ve Švédsku a 70% ve Finsku). Situace v dalších evropských zemích je o poznání horší. V Rakousku by se do krytů vešlo pouze 30% občanů (většina krytů je navíc v zanedbaném stavu a nemá funkční ventilační systém). V Německu by se v případě nebezpečí vešly do krytu pouze tři procenta obyvatel.

Mimo Evropu jsou kryty časté také v Číně, Jižní Korei, Singapuru, Indii (a prakticky kdekoli - jejich přesný počet nelze určit z důvodu častého utajení). Podle odhadů by se v nich ale nikde neukrylo více než 50 % populace. Výjimkou je Izrael, kde jsou kryty k dispozici pro dvě třetiny občanů, nicméně to jsou často pouze betonové konstrukce, které neposkytují dostatečnou ochranu proti radiaci ani ekologickým katastrofám.

Co se týče přístupu politické reprezentace k problematice krytů je v současné době skutečně aktivní (kromě tradičního přístupu Švýcarska a norského projektu Špicberského úložiště) snad pouze postoj Číny (kde civilní obrana Šanghaje oznámila dokončení úkrytu na ploše větší než 90 000 metrů čtverečních, který může pojmout až 200 000 lidí) a Ruska, které v roce 2010 oznámilo, že do roku 2012 vybuduje v Moskvě 5 000 nových protiatomových krytů; což u některých vyvolalo obavy, jestli se nejedná o přípravu na reálný vojenský konflikt.

Špicberské globální úložiště semen

Špicberské globální úložiště semen (norsky Svalbard globale frøhvelv, anglicky Svalbard Global Seed Vault) je zabezpečené úložiště semen nacházející se na norském souostroví Špicberky poblíž města Longyearbyen za polárním kruhem. Toto zařízení bylo založeno pro zachování široké rozmanitosti semen rostlin z míst po celém světě v podzemní jeskyni. Špicberské globální úložiště semen bylo oficiálně otevřeno 26. února 2008. Zařízení má být posloužit v případě velkých regionálních či globálních krizí. Výstavba tohoto zařízení byla zcela financována norskou vládou a stála 45 milionů norských korun. Skladování semen je zprostředkováváno zdaTučný textrma. V obřích ledových halách jsou uchovávána semena v černých krabicích zmražených na teplotu mezi –10 a –20 °C, což by mělo zajistit perfektní stav semen nejméně stovky let. Počítá se s maximální kapacitou 2,25 miliardy semen. V tomto odstavci byla použita část textu z české wikipedie pojednávající o Špicberském globálním úložišti semen. Pokračování článku a odkazy zde.

Soukromé projekty

Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, a v souvislosti s obavami z dalších hrozeb (např. globáních geopolitických konfliktů a sociálních nepokojů) provázanými nedůvěrou ve stávající politické systémy, které nejsou schopny účinně reagovat, stále více lidí pochybuje, že by se politická reprezentace dokázala o své občany v případě katastrofických událostí postarat. V současné době proto můžeme pozorovat nárůst tendence, kdy se budují soukromé kryty pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o objekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci. Firmy budující kryty čelí kritice, že vyvolávají strach. Reagují tvrzením, že obavy ve společnosti existují a ony poskytují pouze řešení. Svoji předběžnou opatrnost obhajují na svých stránkách i příklady typu: ,,Nepršelo, když Noe stavěl Archu."

Největší trh s kryty pro případ katastrof různých druhů funguje v USA. Jedná se často o revitalizované objekty z časů studené války, které armáda přestala používat, nebo ani nedostavěla. Trh s nepoužívanými vojenskými kryty funguje v mnoha zemích po celém světě, internetová aukční síť Ebay nabízela v nedávné době k prodeji protiatomový kryt v Británii, projevilo o něj zájem značné množství zájemců (i když u většiny z nich nebyl zájem pravděpodobně motivovaný bezpečnostními riziky)., v ČR je zájem o bývalé vojenské bunkry slabý. Americké firmy pak neprodávají pouze relikty, ale obnovené, zmodernizované funkční objekty, které by měly své obyvatele ochránit i přes asteroidy či vlnami tsunami (podle vyjádření firmy Vivos Group jež je buduje). Na stránkách firmy je deklarováno, že potenciální zájemci jsou vybíráni zvláštní komisí, která rozhoduje, kdo má právo si prostor v krytu zakoupit (rozhoduje se podle toho, nakolik by byl přínosný pro komunitu uvnitř krytu) Do listopadu roku 2012 podalo žádost o přijetí 25 000 lidí. První komplex byl vybudován v roce 2012 státě Indiana (USA). V případě ohrožení se v něm může ukrýt až 80 lidí po dobu minimálně jednoho roku. Je zbudován tak, aby vydržel výbuch 20 megatun v okolí několika mil. Úkryt stojí 50 000 dolarů pro dospělého a 35 000 dolarů pro dítě. Slevy jsou poskytovány zdravotníkům a pracovníkům bezpečnostních sil. Platí se předtím, než ke katastrofě dojde. V roce 2013 získala společnost Vivos část podzemního armádního objektu Atchinsonská skladiště (Atchison Storage Facility) s celkovou rozlohou 2,7 milionu čtverečních stop (250 838.208 m2), kde hodlá vybudovat další kryty. Celkem počítá se zbudováním krytů pro 6 000 lidí. Jinou cestou než je rekonstrukce starých vojenských objektů se vydala firmy Hubbard Iron Doors, Inc. a Radius Engineering Inc., které budují menší podzemní kryty na klíč (určené k zahloubení do země. Kryty jsou prezentovány jako luxusní objekty, ve kterých se dá nejenom přežívat ale i žít. Každá katastrofická předpověď je pak pro prodejce příznivá a marketingově dobře využitelná (jako údajný konec světa podle jedné z interpretací Mayského kalendáře). Podle kritiků krytů jsou ale potenciální hrozby, které výrobci prezentují, značně přehnané; otázkou také zůstává zda by kryty uvedené katastrofy skutečně vydržely. V České republice pak působí od roku 2010 firma Podzemní kryty s.r.o., která dodává menší kryty určené k zahloubení do země (podobně jako americký Hubbard Iron Doors, Inc. nebo Radius Engineering Inc.). Výrobu podzemních krytů nabízí také Jiří Řehoř na www.zhn.cz svých stránkách.

Z minulosti víme, že možné katastrofické scénáře - a možnosti jak se jim vyhnout (popř. se na ně připravovat) - není dobré podceňovat. Ale ani přeceňovat. Řečeno formou klišé: ,,Je lepší se katastrofám vyhýbat, než jim čelit" - a strávit většinu života v krytu (jak je hezky ztvárněno v americké romantické komedii z roku 1999 Blast from the Past (česky: Dožeň, co se dá).

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental disaster na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Natural disaster na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Blast shelter na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Emergency shelter na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Survivalism na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Retreat (survivalism) na anglické Wikipedii.

Literatura k dalšímu studiu

• CÍLEK, Václav. Podzemní Praha: soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie. Praha: Zlatý kůň, 1995. 59 s. Knihovna České speleologické společnosti; sv. 27. ISBN 80-85304-34-1.

• HEGAR, Jaroslav. Stavby a zařízení civilní ochrany [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2003. Požadavky na systém: prohlížeč Zoner Context (na disku). ISBN 80-248-0424-7.

• KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše, KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše a FOLWARCZNY, Libor. Ochrana obyvatelstva. 2., aktualiz. vyd. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2013. 177 s. SPBI Spektrum. Červená řada; 42. ISBN 978-80-7385-134-7.

• PACINDA, Štefan a PIVOVARNÍK, Ján. Kolektivní ochrana obyvatelstva. Vyd. 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 118 s. ISBN 978-80-86640-44-0.

• ROSE, Kenneth D. One nation underground: the fallout shelter in American culture [online]. New York: New York University Press, ©2001. American history and culture [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10137186.

• ROUS, Ivan. Liberecké podzemí. [Liberec]: Kalendář Liberecka, 2009. 249 s. ISBN 978-80-87213-04-9.

• ŠENOVSKÝ, Michail, ed. Stavby a zařízení CO 2003: Ostrava: 19.-20. únor 2003: [sborník přednášek z konference. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2003. 68 s. ISBN 80-86634-12-4.

• VESELÝ, Martin. Do krytu!: protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945). Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2008. 323, [23] s. Acta Universitatis Purkynianae Facultatis Philosophicae. Studia historica; 7. ISBN 978-80-7414-000-6.

Externí odkazy

• Výstavba bezpečných krytů

• Americký web zabývající se poradenstvím v problematice krytů

• KATASTROFY ANEB JAK PŘEŽÍT

• Propagační videa firmy Vivos

• Kryty v České republice

• Přehled krytů v ČR

• Bunkr Drnov - Muzeum studené války a protivzdušné obrany

• Muzeum studené války pod hotelem Jalta na Václavském náměstí v Praze

• Cover Place - klub v protiatomovém krytu

• Proč chce Rusko do roku 2012 postavit více než 5000 protiatomových krytů v Moskvě?

• Bunkers for all Článek pojednávající o problematice politiky švýcarských a dalších evropských zemí v oblasti protiatomových krytů

• Arms against nuclear attack

• Špicberské globální úložiště semen na české wikipedii

• OBRAZEM: Deset nejhorších ekologických katastrof

• Bumbová Alena ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST - GLOBÁLNÍ HROZBY A JINÁ OHROŽENÍ

• ÚVOD DO STUDIA PŘÍRODNÍCH KATASTROF A ENVIRONMENTÁLNÍCH HAZARDŮ

• Přírodní katastrofy a environmentální hazardy - multimediální výuková příručka

• Konspirační teorie o krytech v podzemí Moskvy

Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->