Komodifikace přírody
Komodifikace přírody (anglicky: commodification of nature) znamená proces, při kterém se z ekosystémových služeb stávají předměty směny podléhající mechanismům trhu. Komodifikací se užitná hodnota těchto služeb transformuje do hodnoty směnné. Výzkum komodifikace přírody je také směr v rámci kritických environmentálních studií (critical environmental studies), který se zabývá studiem procesu oceňování služeb a produktů ekosystémů a jejich následným převáděním do kategorií tržního prostředí.
Vědní subdisciplína komodifikace přírody je ovlivněná w:cz: marxismem (především v marxistické geografii) a politickou ekologií. Kritizují teoretické přístupy k oceňování ekosystémových služeb vycházející z perspektivy environmentalismu volného trhu (free-market environmentalism).
market environmentalism
V rámci k
V marxistické teorii označoval termín komodifikace posun od produkce určené pro individuální spotřebu směrem k produkci, která je určena pro směnu. Produkce určená pro směnu tak vytváří kapitál a vede ke komodifikaci práce, která je základním předpokladem pro vznik tržního hospodářství, kapitalistické společnosti a třídní nerovnosti. Z toho také
pojetí znamenala komodifikace posun od produkce určené pro přímou spotřebu výrobcem k produkci zboží určeného pro směnu
The commodification of nature is an area of research within critical environmental studies concerned with the ways in which natural entities and processes are made exchangeable through the market, and the implications thereof.
Musíme stanovit cenu X neni mozne vysiclit cenu
internalizace externalit
Keller jakou cenu ma lek v pralese, zapocten do nabytku snobu...
Technocentrismus (anglicky: technocentism) je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku,
že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability ekosystému je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.[1] Jedná se o jeden ze základních postojů environmentální etiky. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním technocentrického a antropocentrického přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních ekosystémů.
Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých druhů, včetně lidí, jako produktů dlouhého evolučního procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - ,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky".
Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých společenstev se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu. Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - biocentrismus. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.[2]
Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1]
Odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku commodification of nature na anglické Wikipedii.
Reference
- ↑ Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999
- ↑ http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836
Použité zdroje
Literatura k dalšímu studiu
- Globalization, inequality and the commodification of life and well-being [online]. 1st ed. London: Adonis & Abbey, 2006 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10594048.
Externí odkazy
Článek: ,,Komodifikací ztrácíme lidská práva na www.revolta114.blogspot.cz Komodifikace na české wikipedii
Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje
<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->Šablona:Licence cc:Eduard Petiška