Index živé planety
Index živoucí planety (anglicky: Living Planety Index - LPI) je jednoduchý ukazatel vypovídající o biodiverzitě, který mapuje jak environmentální tak i sociální prostředí.
Metodologie
Index je velmi náročný na data, ale jednoduchý, co se týče metodologie. V podstatě se jedná o agregaci (aritmetrický průměr) tří složek. Každé komponentě je tak dána stejná důležitost. Skládá se z těchto suindexů: Suchozemský, Sladkovodní, Mořský.
lineární je lineární. Aritmtrický průměr tří složek. Třem komponentám se dává stejná důležitost.
Ukazatel o biodiverzitě. Linky
Často používaný index. Publikace WWF. Stojí za to
Není jednoduché ho sestavit.
Struktura je poměrně jednoduchá. Tři subindexy, které dohromady dávají celkový index. Agregací tří dílčích subsystémů se dostane výsledný index. Suchozemský Sladkovodní Mořský Index se snaží vypovídat o biodiverzitě, o tom, jestli se přírodní kapitál nezmenšuje. Index se dělá Čtyřicet let, stejnou metodikou, metodika sleduje velké množství přírodnách druhů. 3 600 populací, 1300 obratlovců. 695 suchozemských druhů, 274 mořských a 344 sladkovodních druhů. Sbírají se data z celého světa. Suchozemský ukazuje 31% z roku 2003 oproti stavu z roku 1970. Mořský index ukazuje 27% poklas stavu z Sladkovodní 28% poklas stavu
Ekologická stopa pokrývá podobné období, reprezentuje zátěž, kterou lidstvo klade na obnovitelné zdroje ( má velkou relevanci pro LPI), je jasné, že trendy jsou naprosto kontabilní.
K tropické oblasti došlo k největšímu úbytku.
Odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Living Planety Index na anglické Wikipedii.
Reference
Literatura
- BENNETT, John William. (1976). The ecological transition: cultural anthropology and human adaptation. New York: Pergamon Press.
- BOUKAL, Tomáš. (2012) Ekologická antropologie: kapitoly z dějin oboru. Pardubice: Univerzita Pardubice.
- HALBICH, Marek, ed. a KOZINA, Václav, ed. (2012). Čítanka textů z ekologické antropologie: Amerika. Praha: Togga.
- TRNKA, Radek, ed. a LORENCOVÁ, Radmila, ed. (2008). Antropoekologický přístup k problematice využívání ekosystémových zdrojů u vybraných mimoevropských společností. Praha: Zarzura.