Úvod

Nikdo neví, jaká budoucnost nás čeká, víme jen, že bude velmi odlišná od současnosti; víme také, že rozhodnutí o tom, zda bude udržitelná, závisí na změnách v lidské kultuře.

„Kultura zahrnuje souhrn všeho, čemu věříme, naše přání (attitudes), zvyky, hodnoty a instituce. Utváří vztahy mezi pohlavími, rasami a sociální vazby; má vliv na způsob, kterým vnímáme sami sebe a svět okolo nás; na to, jaké máme vztahy k jiným lidem a přírodě. Globální krize, které lidstvo čelí, odráží společné hodnoty a životní styl, a je tak kulturní krizí. Kultura má tak hlavní místo v komplexním pojetí (notion) udržitelnosti – a jakoukoliv podobu bude mít budoucnost, vždy bude utvářena na místní úrovni mozaikou kultur, které obklopují Zemi a které mají vliv na to, jak se rozhoduje každý stát, společenství, domácnost a jednotlivec.“

(UNESCO, 1997, paragraph 111-112)

Naše stoupající povědomí o globálních skutečnostech nám pomáhá rozumět vlivu lidské činnosti na prostředí a na kvalitu lidského života. Skutečně, pojem udržitelnosti je ve své podstatě odrazem této vzrůstající uvědomělosti a potřeby nových kulturních hodnot. Proto se obecně soudí, že:

„Možná jsme začali přecházet na novou globální etiku, která překračuje všechny ostatní systémy důvěry a víry a která má kořeny ve vědomí vzájemné provázanosti a vzácnosti života. Mohla by taková společná etika mít tu moc, aby nás motivovala ke změně našeho současného nebezpečného kurzu? Samozřejmě není žádná hotová odpověď na tuto otázku, kromě toho, že lze říci, že bez morálních a etických základů se trvale udržitelný rozvoj nikdy nestane skutečností.“

(UNESCO, 1997, paragraph 116)

Lokální a národní společenství na takové etice staví svou představu udržitelné budoucnosti, která by byla vhodná pro dané kulturní a místní podmínky. Velká diverzita kultur na Zemi vede k tomu, že bude existovat mnoho pojetí “udržitelné budoucnosti” a mnoho místních forem udržitelného přístupu. Nehledě na to je možné najít nejméně tři společná témata globálního myšlení o udržitelné budoucnosti. Tyto představy zahrnují: myšlení o nekončící budoucnosti; proces učení; a dynamická rovnováha.

Témata

Zdroje

  • UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action.