Ekonomické pojmy
Oceňování nákladů a užitků
usiluje o vyjádření ekologických nákladů a přínosů ve stejných jednotkách, jako je tomu u nákladů a přínosů ekonomických. Ekonomické ocenění prostředí se proto zakládá na analýze cost-benefit (náklady – užitky) a vede k přijímání takových projektů, ve kterých souhrn všech užitků převyšuje úhrn nákladů. Ocenění ekologických užitků, zásob přírodních statků a škod ze znečištění prostředí je metodologickým problémem a vyžaduje užití rozmanitých technik oceňování.
Přírodní kapitál
má podle ekologických ekonomů vyšší hodnotu než jen hodnotu užitnou. Zahrnuje potenciální užitky (související s potřebami budoucích generací) a vnitřní hodnotu existence přírodních statků jako součásti přírodního bohatství.
Veřejné statky
Ekosystémové služby - (vzduch, voda, fauna a flóra, krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus? U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i jako vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné. Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.
Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro globální veřejné statky, jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.
Literatura
Klinkerová, J. Výkladový slovník, životní prostředí, udržitelný rozvoj. Ústav pro ekopolitiku, Praha 2008. [online] [cit 2010-11-21] Dostupné z http://slovnik.ekopolitika.cz/.
Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Momentálně nedostupné z www. Nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.
