Emise v dopravě
Typ a kvalita paliva jsou hlavními determinanty vypouštěných emisí. Je zřejmé, že chemické prvky, které palivo obsahuje, pak tvoří základ vypouštěných emisí po spálení v motoru. Zkvalitněním paliva se podařilo např. velmi významně snížit emise olova z dopravy (přechodem na tzv. bezolovnatý benzín). Dalším faktorem ovlivňujícím množství a druh znečištění je i efektivita spalování a druh motoru. U silniční dopravy produkují sice vznětové motory (tj. na naftu) méně emisí CO a NOx než motory zážehové (na benzín), ovšem na druhou stranu více těkavých organických látek (VOC) a karcinogenních pevných částic (PM). Vznětové motory navíc oproti zážehovým produkují emise SO2 a naopak žádné emise olova.
Doprava produkuje především emise NOx a CO (k produkci těchto emisí celosvětově přispívá doprava 30–80 %) a CO2 (20–40 % všech emisí CO2). Závažné zdravotní dopady mají emise pevných částic (10 % pevných částic pochází z dopravy, v urbánních oblastech však je doprava často jejich dominantním zdrojem) a těkavých organických látek (kterých doprava emituje zhruba 30 %). Podíl emisí z dopravy na všech emisích stále narůstá s výjimkou emisí olova (Pb) a síry (SO2). Následující graf ukazuje příspěvek emisí z dopravy na celkových emisích v ČR v letech 1995 až 2005.
Graf: Relativní příspěvek emisí z dopravy na celkových emisích v ČR (2006)[1]
Hlavním z tzv. skleníkových plynů produkovaným dopravou jsou emise CO2. Tyto emise závisí na množství spáleného paliva. Největší část produkuje silniční doprava (92,5 % v ČR v roce 2006), přičemž největší podíl na silniční dopravě tvoří individuální automobilová doprava (IAD). Ta přispěla v ČR v roce 2006 celkem 53 % ke všem emisím CO2 z dopravy. Vývoj emisí CO2 z jednotlivých druhů dopravy v ČR zachycuje následující graf.
Graf: Příspěvek emisí CO2 z jednotlivých druhů dopravy (ČR)[1]
Pozn.: U železniční dopravy je započítána pouze motorová trakce.
Zdroje
Odkazy
Související stránky
Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí
