Rozvojové cíle milénia
Cíle byly stanoveny pro patnáctileté období do roku 2015 a jsou následující:
- Snížení počtu lidí, kteří žijí za méně než 1 USD na den, ve světovém měřítku na polovinu (nyní víc než 1 miliarda);
- Úplné základních školní vzdělání pro všechny děti;
- Prosazování rovnosti pohlaví;
- Snížení dětské úmrtnosti na třetinu současných hodnot
- Podstatné zlepšení zdravotního stavu matek
- Zamezení šíření HIV/AIDS, malárie jakož i ostatních epidemických chorob;
- Obrácení trendů ztrát přírodních zdrojů a snížení počtu lidí, kteří nemají přístup k čisté pitné vodě o polovinu (dnes více jak 1 miliarda);
- Zřízení nového partnerství pro rozvoj: rozvoj otevřeného světového obchodního a finančního systému ve vhodných rámcových podmínkách, aktivity k překonání chudoby, např. vzhledem k problematice zvláště chudých zemí, vytváření produktivních pracovních příležitostí, zajištění cenově dostupného přístupu k lékům, zajištění všem přístupu moderním technologiím.
Generální tajemník OSN každoročně předkládá Valnému shromáždění zprávu o naplňování Miléniové deklarace, aby bylo zřejmé, jak si členské státy vedou při naplňování závazků, které učinily.
Dnes, po třetině plánovaného období, se ukazuje, že se tyto cíle nedaří plnit. Riziko je známé, potřebná dynamika změn je známá, potřebné nástroje jsou také známé, ale řešení se nedaří realizovat. Hlavní příčiny jsou na straně rozvojových i rozvinutých zemí. Na straně rozvojových zemí jsou to především nekompetentnost a zkorumpovanost vlád nejchudších, dnes již do značné míry kolabujících států v Africe, destrukce vlastních ekonomik, rozkrádání a promrhání finančních zdrojů včetně pomoci, vystavení obyvatelstva chudobě a neexistující ekonomický život naznačují. Rozvinuté země se, podle slov Eveline Herfkens, výkonné koordinátorky generálního tajemníka OSN pro Rozvojové cíle tisíciletí, „musí více snažit, pokud jde o poskytování pomoci, vytváření obchodních příležitostí, úlevy při splácení dluhů a přenos technologií“.