Ekologické vytápění

Ekologické vytápění je v nynější době do značné míry diskutovaný pojem. Z dnešního pohledu vývoje cen uhlí a elektřiny se diskutuje o levnějších a vhodnějších způsobech vytápění, kdy se nabízí možnost využití alternativních zdrojů. Zájem spotřebitelů o ekologické a levné zdroje vytápění je značný, ale informovanost potenciálních spotřebitelů je v tomto směru malá. Vyplatí se tedy vůbec přechod z klasického vytápění uhlím na vytápění jinými, především ekologickými zdroji?

Tento článek je součástí práce studentů VŠE ve školním roce 2009/10.

Upozornění pro tvůrce stránek - sledujte diskusní stránku k tomuto článku - tam naleznete připomínky pedagogů.

.

^[1] Soubor:Pelety.jpg

Současná situace a její vývoj

Celosvětová ekonomika stojící na nerostných surovinách, mezi které patří i plyn a uhlí je do značné míry závislá na světových vlastnících uvedených zdrojů. Ti pak určují vývoj jednotlivých cen těchto energií, které se značně promítnou do cen topení a ovlivní tak mimo jiné naše rozhodování, jak vytápět.^[2]

V současné situaci jsou nejrozšířenějšími způsoby vytápění elektřina, plyn a uhlí. Co se týče uvedených komodit, ceny za tyto suroviny od roku 1989 z důvodu liberalizace neustále stoupají. Na pohyb cen měl vliv rovněž i vstup do Evropské Unie (2004), kdy došlo k nárazovým zvýšením některých cen, kdy hovoříme například o plynu, jehož cena v roce 2005 vzrostla skokem až o 20%.

V minulosti došlo k několika zlomům ve způsobu vytápění, které nebylo ale plně zaviněno změnou cen zdrojů energií. Proběhla například plošná plynofikace většiny měst a obcí se značným zapříčiněním státu. V české republice jsme rovněž podlehli iluzi levného vytápění elektřinou. V obou případech nemůžeme mluvit o levných a výhodných způsobech vytápění.

^[3]Od roku 2004 vzrostly ceny elektrické energie v ČR o 36,1%, přičemž v roce 2007 dosáhly ceny v ČR 75% cen v EU.

Ceny zemního plynu vzrostly od roku 2004 v ČR o 48%, přičemž v roce 2007 dosáhly ceny v ČR 65% cen v EU.

Podpora ekologického vytápění

Ekologická daň^[4]

Ekologická daň, tedy jakási spotřební daň, je daň vztahující se na pevná paliva, plyn a elektřinu je zavedena od roku 2008 (v EU od r. 2003). Důvodem této daně je fakt, že znečištění je způsobeno používáním jak zastaralých kotlů, které se rovněž vyznačují neekologickými technologiemi, tak i nekvalitními palivy. Důležité je rovněž vědět, že daně platí dodavatel, ne domácnosti. Plyn, jež je určen pro vytápění domácností je od daně osvobozen, patří k těm „čistším“. Zdanění se ovšem nevyhnulo pevným palivům – tedy především uhlí a koksu, kdy v návaznosti na konkrétní typ uhlí činí daň až 10% ročních nákladů na vytápění. U elektřiny se pak daň pohybuje na hodnotě 1 – 1,5%, kdy ale elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů daní zatížena není.

Zelená úsporám^[5]

Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR. Cílem této myšlenky je realizovat opatření vedoucí k užívání obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech a úspoře energie a rovněž k podpoře investic do energetických úspor při rekonstrukcích a novostavbách. Program je platný do konce roku 2012 a celková očekávaná alokace programu činí 25 mld. Kč. Program je realizován ve třech oblastech, přičemž je zde řeč o úspoře energie na vytápění, výstavby v pasivním energetickém standardu a podpoře využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody, kdy pro jednotlivé dotace musí být splněny určité podmínky. Při realizaci výměny neekologického vytápění za vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb se dotace pohybuje v rozmezí 50 – 95 tis. Kč v závislosti provedení podporovaného opatření.

Přechod z vytápění elektřinou a uhlím na alternativní zdroje vytápění

Na praktickém příkladě je vidět porovnání jednotlivých způsobů vytápění, respektive přechod z vytápění elektřinou na vytápění peletami a dřevem, kde je v obou případech využit zelený bonus. Pro srovnání doby návratnosti uvádím rovněž i přechod na plynové vytápění, kdy se jedná o alternativu nevyužívající zelený bonus.

Pro pochopení problematiky jsou níže uvedeny náklady na vytápění jak nejčastěji používanými zdroji, tak i na vytápění ekologickými způsoby.^[6]

V tabulce jsou zobrazeny náklady na vytápění průměrného rodinného domu se spotřebou energie v celkovém objemu 80 GJ/rok:

Grafické porovnání:

Doba návratnosti investice

^[7]V níže uvedené tabulce je uvedena možnost přechodu vytápění z elektřiny na alternativní způsob vytápění, kde je uvedena doba návratnosti, jakožto hlavní aspekt výpočtu, která je počítána podílem čistých nákladů na změnu otopného systému a roční úsporou po změně systému.

V další tabulce je uveden propočet při změně otopného systému a to při přechodu z otopného systému podléhajícímu zdanění, tj. uhlí na ekologicky obnovitelný zdroj, tj. dřevo.

Zhodnocení

Podle výše uvedeného je patrné, že rozhodnutí o přechodu systému vytápění na vytápění ekologicky obnovitelnými zdroji energie je výrazně ovlivněno a podporováno dotacemi ve formě zeleného bonusu, který může v mnoha případech podpořit výrazně rozhodnutí o změně systému. Z uvedených případů je patrné, že zelený bonus může snížit dobu návratnosti investice v určitém případě i na polovinu. Právě tato doba návratnosti je aspektem, který ovlivňuje rozhodování potenciálních spotřebitelů nejvíce, kdy na rozdíl od západních zemí není motivace tolik ovlivněna ekologickým faktorem.