Enviwiki

Metoda transferu hodnot

Verze z 27. 4. 2010, 19:36, kterou vytvořil Xprij25 (diskuse | příspěvky) (→‎Transfer funkce přínosů)

Úvod

K ocenění přírodních statků se používají různé metody oceňování, jako např. metoda cestovních nákladů, metoda hedonické ceny a metoda podmíněného hodnocení, které jsou však zdlouhavé i finančně nákladné. Poměrně rychlou a levnou je metoda transferu přínosů („benefit transfer method“), která je schopna nahradit klasické metody a umožnit tak rychlejší rozhodování.[1]

Definice

O transferu přínosů najdeme v literatuře několik výkladů. „Boyle a Bergstrom definují transfer přínosů následovně: Transfer existujících odhadů netržních hodnot na novou studii, která je odlišná od studie, pro kterou byly hodnoty původně odhadnuty. Je to jednoduché použití druhotných dat na novou oblast.“[2] „Desvousges a další: Použití existujících studií se nazývá „transfer přínosů“. Řeka, kde existující studie byla provedena, se nazývá oblast původní studie („study site“) a řeka, u které se uvažuje o zlepšení kvality, se nazývá oblast nové studie („policy site“). Odhadované přínosy jsou přeneseny z původní studie na novou studii.“[2]

Podmínky uplatnění metody

Aby byla metoda přínosná, je třeba dodržet následující podmínky:[3]

  • oblast původní studie a nové studie by se měly podobat
  • přírodní statek, který je předmětem studie, by měl být podobný v obou oblastech
  • kvalitní provedení původní studie

Třídění

Metoda transferu přínosů se dělí na dva základní typy. Transfer jednotkové hodnoty („unit value transfer“), který se dále dělí na prostý transfer jednotky („simple unit transfer“) a transfer jednotky s úpravou příjmů („unit transfer with income adjustment“). Druhým typem je transfer funkce („function transfer“), který se dělí na transfer funkce přínosů („benefit function transfer“) a meta analýzu („meta analysis“).[4]

Transfer jednotkové hodnoty

Prostý transfer jednotky

Při aplikace tohoto typu transferu se vezme odhad ochoty platit, který byl zjištěn při provádění původní studie a bez úprav se převede na oblast nové studie. Ochota platit bývá nejčastěji vyjádřena jako průměrná nebo střední hodnota.[5] Metoda vychází z toho, že přírodní statek má pro jednotlivce stejnou hodnotu v obou oblastech.[6]

WTPS = WTPP[5]

WTP = ochota platit („willingness to pay“), S = oblast původní studie, P = oblast nové studie

Celkovou hodnotu oblasti nové studie dostaneme vynásobením množství obyvatel žijících v dané oblasti průměrnou ochotou platit, která byla zjištěna v původní studii.[5]

Nevýhodou je malá přesnost, protože nezohledňuje odlišnosti mezi oblastí původní a nové studie.[5] Na výši WTP má vliv výše příjmů, úroveň vzdělání a věk obyvatel. Dále hrají roli i preference jednotlivců ve využití environmentálního statku. Např. jedná-li se o nějaký vodní zdroj, je ho možno využít buď k rekreaci, nebo k chytání ryb. Neplatí, že když dojde k většímu zkvalitnění vody, bude ochota platit větší. Jestliže se v oblasti bude nacházet více srovnatelných substitutů, ochota lidí platit bude menší.[5]

Transfer jednotky s úpravou příjmů

Pokud se oblast původní studie a oblast nové studie nachází v zemích s rozdílnou výší příjmů obyvatelstva, je vhodnější použít typ transferu jednotky s úpravou příjmů. [7] „WTP nové studie získáme vynásobením WTP původní studie s poměrem průměrného příjmu domácností z oblasti nové studie a průměrného příjmu domácností z oblasti původní studie.“[7]

WTPP = WTPS(YP/YS)e[5]

Y = příjem na obyvatele, e = důchodová elasticita WTP

Důchodová elasticita WTP vyjadřuje odhad, jak výše příjmu ovlivňuje výši WTP. Jestliže hodnota důchodové elasticity je 1, WTP a příjem na jednoho obyvatele je rovný v oblasti původní i nové studie (WTPP/WTPS) = YP/YS.[5]

Transfer funkce

Transfer funkce přínosů

Podstatou tohoto typu transferu je, že převádí funkci hodnot z původní studie na novou studii. Je přesnější, protože zohledňuje odlišnosti mezi oblastí původní a nové studie.[6] Metoda počítá s tím, že v obou oblastech jsou stejní činitelé, kteří ovlivňují WTP.[7]

WTPP získáme dosazením hodnot, např. A,B,C,Y zjištěných v oblasti nové studie do rovnice WTPS, která byla stanovena v původní studii. Rovnice odhadnutá v oblasti původní studie může vypadat následovně:[5]

WTPS = a0 + a1A + a2B + a3C + a4Y

A, B, C, = činitelé WTP (např. věk, příjem a vzdělání) , „ai = koeficienty, které kvantifikují změnu ve WTP následkem změny činitelů“[5]

Meta analýza

Na rozdíl od předchozích typů transferu, meta analýza vychází z více původních studií. Při této metodě můžeme postupovat dvěma způsoby, podle toho zda rozptyl mezi hodnotami WTP získanými z jednotlivých studií je významný nebo ne. Pokud není, hodnoty WTP zprůměrujeme a získanou hodnotu aplikujeme v oblasti nové studie. Při velkých rozdílech v hodnotách WTP vezmeme prostřední hodnotu ze všech WTP, které byly zjištěny v jednotlivých studiích. Odhad bude tím přesnější, čím bude rozptyl WTP menší.[5] Čerpání výsledků z více studií zajišťuje, že je tento transfer přesnější, což je jeho výhodou. Nevýhodou této metody je, že je náročná na čas a finanční prostředky, na rozdíl od předchozích typů.[8]

Databáze transferu přínosů

Za účelem usnadnění aplikace této metody byly vytvořeny databáze původních studií. Jednou z takových je EVRI. „EVRI je databáze empirických studií o ekonomické hodnotě environmentálních užitků a účinků na lidské zdraví.“[5] Tato databáze obsahuje okolo 1600 záznamů o jednotlivých studiích. Obsahem každého záznamu, ke kterému mají pouze přístup ti, kteří uhradí předplatné, je základní přehled o původní studii (např. o tématu studie, zjištěné hodnotě apod.) Existence takové databáze šetří finanční prostředky na vyhledávací proces. [5]

Zdroje

  1. ↑ LORINCZOVÁ, E.: Tranfer přínosů, 2001, [citace 2010-04-11]. Dustupný z www: <http://iris.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/a4a9cf588cef9bcac1256ac300346a59?OpenDocument
  2. ↑ 2,0 2,1 CLARK, D., GRIFFIN, R., NOVOTNÝ, V.:The application of benefit transfer in a Wisconsin Watershed, Free University of Brussels, 2002, [citace 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.ecomod.net/Conferences/EcoMod2002/papers/alp.pdf >
  3. ↑ VŠE - Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku: Ekonomické hodnocení projektů a politiky v oblasti životního prostředí: praktický průvodce / [překlad Zdeněk Svoboda], Praha 2000, 173, ISBN 80-245-0009-4
  4. ↑ NAVRUD, S., BERGLAND, O.: Value Transfer and Environmental Policy, Cambridge Research for the Environment 2001, 20, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.clivespash.org/eve/PRB8-edu.pdf >
  5. ↑ 5,00 5,01 5,02 5,03 5,04 5,05 5,06 5,07 5,08 5,09 5,10 5,11 PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf>
  6. ↑ 6,0 6,1 READY, R., NAVRUD, S.:Environmental Value Transfer: Issues and Methods, Springer 2007, 294, [cit. 2010-04-17].
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 ROZAN, A.: Benefit Transfer: A Comparison of WTP for Air Quality between France and Germeny, Université Louis Pasteur, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.soc.uoc.gr/calendar/2000EAERE/papers/PDF/F1-Rozan.PDF>
  8. ↑ DUMAS, Christopher F. – SCHUHMANN, Peter W.: Measuring the Economic Benefits of Water Quality Improvement with Benefit Transfer: An Introduction for Noneconomists, University of North Carolina at Wilmington 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www <http://www.appstate.edu/~whiteheadjc/eco3660/Dumas.pdf>
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metoda_transferu_hodnot&oldid=10003“