Hluk
Jako hluk je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda.[1][2] Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.
Hlukové znečištění je v Evropě druhým největším zdravotním problémem, hned po znečištění ovzduší. Dominantním zdrojem hluku je silniční doprava, odhaduje se, že 100 milionů lidí je postiženo škodlivými úrovněmi hluku. Dalšími výraznými zdroji hluku jsou železniční a letecká doprava a průmysl.[3]
Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku.
Hluk ze silniční dopravy
Hluk ze silničního dopravy, a to jak uvnitř, tak mimo městská území, je stále dominantním zdrojem, který ovlivňuje expozici člověka hluku vyššímu, než 55 dB. Přibližně 100 milionů lidí v rámci zemí EU je vystaveno hluku ze silniční dopravy nad 55 dB, z toho 32 milionů je vystaveno dokonce velmi vysokým hladinám hluku nad 65 dB.
Omezení nepříznivých vlivů hluku
Sedmý akční program EU pro životní prostředí (sedmý EAP) požaduje, aby do roku 2020 došlo v EU k výraznému snížení hluku a abychom se přiblížili úrovním doporučeným Světovou zdravotnickou organizací (WHO).Legislativa, která se týká regulace hladiny hluku např. na pracovištích, má omezit vliv hluku na jedince. Přípustné meze a hladiny hluku udávají hygienické limity. Pokud nelze omezit překročení venkovních hygienických limitů, je povinností alespoň zachovat limity uvnitř staveb.
Evropská komise navrhuje 10 hlavních forem boje se zvukovým znečištěním:
| Opatření | Potenciál snížení
hluku (dB) |
Způsob implementace | Finanční efektivita |
|---|---|---|---|
| Hlukové bariéry | 3-20 | Instalace hlukových bariér kolem silnic a železnic - doposud bylo v Evropě instalováno cca 3 000 km takovýchto bariér | ** |
| Brzdové špalky u vlaků | 8-10 | Nákladní vlaky jsou postupně vybavovány kompozitními brzdovými špalky, které jsou méně hlučné. Původní litinové špalky budou úplně zakázány do roku 2020 v Německu, Holandsku a Švýcarsku | **** |
| Hluková izolace budov | 5-10 | Průměrné snížení hluku bývá 7 db a 30 % snížení nepříjemných pocitů pro uživatele budov | * |
| Akustická architektura | 2-15 | Zatím není příliš jasné, jak dalece se architektura řídí potřebami na snižování hluku. | *** |
| Změna způsobu řízení vozidel | 5-7 | Zásady poklidnějšího řízení vozidel lze doplnit do současných kampaní s tím, že "eko-řízení" šetří také paliva a snižuje emise | *** |
| Tiché povrchy silnic | 3-7 | Nehlučné provrchy silnic byly testovány v Dánsku, Francii, Itálii, Holandsku a ve Spojeném království. Nové povrchy využívají také zbytky starých pneumatika a zapojují se tak do cirkulární ekonomiky. | ***** |
| Pneumatiky s sníženým hlukem | 3-4 | Již v současnosti jich existuje více typů a jsou běžně k dostání na trhu | *** |
| Krajinné plánování a územní rozvoj | neznámé | Díky počítačovým modelům je možné vypočítat oblasti, které budou vystaveny hluku a tím mohou být stanoveny oblasti, kde nemá být umístěna rezidenční výstavba. Jedná se, například o přistávací a vzletové koridory u letišť. | **** |
| Elektrická vozidla | 1 | Využíváním elektrických vozidel může dojít k jistému snížení hluku | * |
| Řízení dopravy | 1-4 | Různými opatřeními lze snížit hluk z dopravy, například zákazy vjezdu velkých vozidel, zřízením autobusových pruhů apod. | *** |
Další legislativa
Viz též:
- Zákon č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů
- Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ze dne 15.3.2006
- Metodický návod Hlavního hygienika pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (z r.2001) č.j.HEM-300-11.12.01-34 065.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí[4]
- Pro motorová vozidla - Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 540/2014.[5]
Základní limity pro hluk jsou pro:
- pracovní prostředí = 85 dB(A)
- obytné prostory a stavby občanského vybavení = 40 dB(A)
- venkovní prostor = 50 dB(A).
Existuje několik způsobů, jak hluk omezit, nebo mu dokonce zabránit. Například zvýšením vzdálenosti mezi stroji, které jsou zdrojem negativně působících zvuků, lze snížit intenzitu hluku na určitém místě. K dalšímu omezení hluku či jeho účinků vede vytvoření odhlučňovacích bariér, které omezí šíření zvuku do okolí; používání ochranných pomůcek na pracovištích; omezením délky hlukové expozice atd.
Odkazy
Reference
- ↑ ELERT, Glenn. The Nature of Sound – The Physics Hypertextbook [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Propagation of sound [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Managing exposure to noise in Europe — European Environment Agency. www.eea.europa.eu [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EUR-Lex - 32002L0049 - CS. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ L_2014158CS.01013101.xml. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.